Waneissa - Avengers ff

Kapitola druhá - U Odinových vousů

Takže jsem přepsala druhou kapitolu. Dohromady jich už mám 7, takže doufám, že to někdo bude číst.. xx

„Takže my jdeme k tomu NF?"

„Jmenuje se Nicholas J. Fury, ne NF, je to můj šéf a ty se chovej slušně a pokud možno i normálně!" řekl a výhružně se na mě podíval.

„Já se vždy chovám slušně a na naše poměry normálně," prohlásila jsem a mírně vystrčila bradu na znamení nesouhlasu.

„Když myslíš," broukl. Po zbytek cesty jsme ani jeden nepromluvili. Abych nezapomněla, byli jsme na nějaké základně, kde jsme se měli sejít s tím NFem. Tak bych se vážně nechtěla jmenovat, i když vím, že se tak nejmenuje. Dobře, to nedává smysl.

Šli jsme, já menšího vzrůstu (na Asgardu nejsme, tak vysocí! - midgardská lež), blonďatá a modrooká bohyně z jiného světa, vysoký a svalnatý Sim a přidal se k nám ještě nějaký agent, který neměl moc vlasů a na očích měl nasazené sluncobrýle. Nebo jak se tomu říká. A proč je vůbec má, když jsme uvnitř budovy a ne venku? No, radši se ho ptát nebudu.

Došli jsme do, nejspíše řídící, místnosti. Stál tam ten NF a nějaký muž v divném obleku, také Thor, počkat Thor?! Co ten tu dělá? Ups.

„Vzdálená příbuzná, agente Andersone?!"

Sim na to nic neřekl, mírně zrudl, ale snažil se mít ve tváři tvrdý výraz. Ostatně takto se tady tváří všichni.

Thor si mě prohlížel, ani se mu nedivím, měla jsem na sobě totiž nějaké tričko s kočkou a dlouhý džíny. To opravdu není asgardská móda. Byla to samozřejmě jen iluze, kterou jsem po asi minutě vzájemného prohlížení stáhla, takže jsem na sobě měla moje klasické oblečení na boj, které se skládalo z jednoduchého černomodrého upnutého vršku a uplých černých kalhot. Na zádech jsem měla toulec se šípy a v ruce luk ve stejných barev, jako byla moje vrchní část oblečení. Jo a děvčata, s radostí vám můžu oznámit, že na Asgardu nosíme podprsenky, jen asi Sif jí nezná.

„Slečno! Jste duchem přítomna?" optal se mě ten divný černoch s jedním okem. Mimochodem už jsem říkala, že mi připomíná Odina?

„Co myslíte?" odpověděla jsem mu otázkou.

Na to neodpověděl. Že by mu došla slova?

„Necháme jí tady," rozhodl po pár minutách NF.

„V žádném případě. Svou sestru vezmu zpět na Asgard!" řekl mu Thor a zatvářil se tak, že by se všichni měli bát se k němu přiblížit.

„Co kdybych vám řekla, pánové, že nechci zůstat ani zde a ani nechci na Asgard? Na Asgard bych klidně šla, ale Všeotec mě vyhnal. A rozhodně není mojí prioritou strávit zbytek života v asgardských kobkách."

„Vy tu nevelíte! Vaše slovo nemá žádnou váhu," řekl Furáč. To je ale jméno, co?

„Nespadám pod žádnou vládu."

‚Neisso, tak tohle bude ještě zajímavý!' pomyslel si Simon. Zapnula jsem to. Zase. Sakra. Někdy tuhle schopnost fakt nesnáším!

Simon zakroutil hlavou, jako kdyby mě chtěl vyhnat.

‚Neboj, u tebe již dávno nejsem,' pomyslela jsem si pro změnu já. Ale tuto myšlenku jsem mu neposlala. Proč také.

Thor přemýšlel nad tím, jak se odsud, i se mnou, dostat. Jo, to máš pravdu, nejsi Loki, takže neovládáš žádnou magii.

Fury vymýšlel různé scénáře, jak mě odklidit. Ups, on už se rozhodl.

„Tady slečna zůstane u nás v cele ‚po vašem bratrovi', dokud se nerozhodneme dál."

„Nepatří Vám!"

„Nepatřím nikomu! A pokud budu chtít, nezůstanu tu ani o minutu déle."

„Opravdu? Agentko Hillová, agente Coulsene, odvést!"

Jo, Thore, nenápadně jsi zmizel. Fakt děkuji.

Praštila jsem loktem do břicha jednoho agenta, odstrčila Simona a běžela k oknu, které jsem hned na to vysklila a spadla na trávu. Naštěstí jen z prvního patra. Agenti na mě začali střílet. Dokonce se mi do nohy zabodl šíp. Takže i lidi používají luky, umh, zajímavé. Vytáhla jsem šíp, ‚dala k luku' a strefila jsem jednoho agenta mezi oči, nepřišla jsem sem zabíjet, ale oko za oko, zub za zub. Seděla jsem na trávě a vytahovala si šíp z nohy. Byl od krve, tak jsem ho otřela do nohavice. Hezky pomalu, jako kdyby se mě nesnažili právě zabít. Měla jsem, tak zvané silové pole, takže se mohli snažit sebevíc, ale stejně mě nemohli trefit. Ten cizí šíp jsem trefila někomu do oka, asi nějaká žena, která moc dlouho žila mezi muži. Tohle mi bere fakt hodně energie. Něco je špatně.

Agenti se mezitím přesunuli i dolů a nebezpečně rychle se ke mně přibližovali. Rozhlédla jsem se, možnosti útoku nulové a útok natolik lidí? Nemám zájem.

Nad námi začal poletovat ten Kovový muž, či jak mu říkají. Začal také střílet a moje silové pole sláblo. Budu muset zkusit variantu b, což je útěk, který mi z větší pravděpodobnosti stejně nevyjde.

U Odinových vousů..