Dneska tu jsem s další kapitolou a tohle je poslední, co mám v zásobě, u osmé mám dvě věty, ale budu se snažit ji dopsat, co nejdříve. Chtěla jsem vám moc poděkovat za všechny votes, reads a za komentáře. Snad se bude líbit. :)
„Co tady dělala Natasha?" zeptal se Clint, když přišel.
Jen jsem nad tím mávla rukou. Nebudu to rozebírat. Proč bych tady proboha někoho chtěla zničit? To mě ani nenapadlo. Proč si tohle o mně hned myslí? Zaráželo mě to, že mě ani nezná a soudí mě. Začínám si myslet, že lidstvo není tak chytré, jak všichni tvrdí.
„Chtěj tě poznat ostatní."
„Kdo?"
„Iron Man - Tony Stark, Kapitán Amerika - Steve Rogers, Bruce Banner - Hulk, bude tam Natasha, Thor a já."
„Ta plechovka mě chce poznat?" řeknu podrážděně.
A Clint se začne smát. „Plechovka?" vypadá v mezi smíchu. Já si udržuji vážný výraz, chtělo mě to zabít.
„Chtěl mě zabít. Ty jsi mě chtěl zabít. Natasha mě chce zabít. Thor mě nebere jako sestru. Je otázka času, co si vymyslí ostatní."
„Byla jsi vetřelec na základně. Měli jsme rozkazy, Stark jen bránil území. Thor tě určitě bere jako sestru. Všichni si tě oblíbí. Jen nechápu to s tou Natashou."
„To máš jedno," vzdychnu jen.
„Radši se do toho nebudu motat," řekl a po odmlce pokračoval: „A teď pojďme."
„Ty jsi to myslel, jako teď hned?" vyhrkla jsem. Co když se ke mně zase bude chovat jako k jiné?
Přikývl a vydal se na cestu. Zase rychle, takže jsem ho musela dobíhat. Po cestě jsem se ještě trochu upravila, abych nevypadala ‚umačkaně' a nasadila výraz alá ‚nezajímáte mě'. Najednou jsem nevěděla, jak se mám chovat. Jak se mám tvářit. Panikařila jsem.
Clint mě přede dveřmi pohladil jemně po zádech. „Neboj, oni tě neukousnou."
Hlasitě jsem polkla a on otevřel dveře. Byla to laboratoř, uprostřed byl stůl, při kterém všichni seděli. Všichni o něčem diskutovali a byli oblečeni formálně, ne do boje, což mě trochu překvapilo.
A byla tam jen jedna volná židle.
Clint zapískal a tím se všechna pozornost strhla na nás. Nebo spíš na mě. Fakt děkuju, Clinte...
Zase jsem hlasitě polkla.
„Tohle je Waneissa. Doufám, že s ní všichni budete vycházet dobře, jinak si mě nepřejte," řekl jim Clint a na mě se usmál. Taky jsem se musela usmát. Překvapilo mě to.
Jeden ke mně šel.
„Jsem Tony Stark, um, sorry za to tam venku," sdělil mi a podrbal se nervózně na hlavě.
„Nic, co bych nepřežila. Waneissa," řekla jsem a potřásla si s ním rukou. Na Asgardu by se mi musel klanět.
„Kdybys slyšel, co o tobě říkala před chvilkou, tak jí takhle do zadku nelezeš, Starku," řekl Clint, kterému jsem hned věnovala významný pohled.
„Plechovko," pokračoval.
Jen jsem se nervózně usmála a couvla asi o 2 kroky. Ostatní už nás naštěstí nepozorovali. Plechovka zmizela z této místnosti. Tomu se Clint taky jen zasmál.
„Sestro," řekl a přišel ke mně Thor. Chtěl mě obejmout, ale já mu vrazila facku a věnovala mu naštvaný pohled.
„Sourozenecká láska," vydechl Stark. Kde se tu vzal?
„Ještě bys musel mít nějaké sourozence, Starku," řekl nějaký blonďák.
Thor si mnul tvář. Má to, co si zasloužil.
„Holka, ty máš ale ránu," pronesl muže, který si zrovna čistil brýle. Thor zase zmizel, nejspíš proto, že pro něj bylo až moc ponižující dostat facku od jeho mladší sestry. Akorát nechápu, jak vždy dokáže zmizet bez povšimnutí. Fakt to nechápu, ale nehodlám se tím víc zabývat.
„Jsem Steve Rogers," potřásl si se mnou rukou Steve alias Kapitán Amerika. Další byl ten muž s brýlemi, byl to doktor Bruce Banner nebo-li Hulk. Asi budeme přátelé jen v jeho normální podobě. Natasha mě ignorovala a zase se bavila o něčem s Clintem, který jí ale nevěnoval moc pozornosti.
„Slečno..," začal Bruce, ale já ho přerušila. „Jsem Waneissa, ne slečna. Když už tak u nás mě oslovovali ‚princezno', ale do toho vás nutit nemohu."
„Dobře, Waneisso. Jen jsem se chtěl zeptat na asgardskou vědu, celkem by mě toto téma zajímalo," řekl a postrčil si brýle blíž k očím, pokračoval: „Thora jsem se ani radši neptal, ale pokud o tom nechcete mluvit..."
„To je v pořádku, obávám se, že Thor se o toto téma nezajímá. Mohla jsem počítat s tím, že vás to bude zajímat. Na Asgardu není věda, je tam magie. Ovládá jí skoro celé obyvatelstvo, každý jinou, slabší nebo silnější. Ale ne všichni vědí, že jí mají v sobě. Nemyslím si, s prominutím, že by lidstvo magii někdy pochopilo."
„A co léky?"
„Máme léčitelky."
„Vyšetření?"
„Pořád stejná odpověď, doktore Bannere."
„A co fyzika?"
„Nepotřebujeme. Jediné, co u nás je, je astronomie, z hvězd se dá vyčíst mnoho věcí."
K našemu rozhovoru se přidal i Tony Stark. Steve jen pokroutil hlavou a přidal se k Natashe a Clintovi.
„A ví ta vaše planetka, co je to technologie?" zeptal se. Slovo ‚planetka' dal do uvozovek. Znělo to celkem povrchně.
„Význam tohoto slova je jasný, ale Všeotec toto nepodporuje. Někteří by to možná uvítali, ale nemyslím si, že to potřebujeme. A také si nemyslím, že byste měl mluvit tímto tónem, pane Starku, Midgard patří pod Asgard. Jste primitivnější než my."
„Midgard?" optal se Bruce udiveně.
„Země. Je celkem devět světů, ale jak říkám, to vaše ‚planetka' vědět nepotřebuje," řekla jsem a slovo ‚planetka' dala do uvozovek jako předtím Stark. Tohle bude ještě dlouhý den.
ČTEŠ
Waneissa - Avengers ff
FanfictieJmenuju se Waneissa. Jsem Thorova a Lokiho sestra, tedy Lokiho nevlastní, ale beru ho jako vlastního. Nikdy jste o mně neslyšeli? To je možné. Většina smrtelníků zná jen Thora, Odina, Lokiho a ještě pár jiných Ásů. Ale to je jiný příběh. Odin mě vyh...