𝙀𝙡𝙖𝙨𝙩𝙞𝙘 𝙝𝙚𝙖𝙧𝙩 |𝙊𝙪𝙩𝙚𝙧 𝘽𝙖𝙣𝙠𝙨 𝙁𝙁| ✔

𝐂𝐡𝐚𝐩𝐭𝐞𝐫 𝐎𝐧𝐞

•─────⋅☾☼☽⋅─────•

Oblékla jsem si bikiny a přes ně si oblékla jenom šortky. Nebrala jsem si triko, protože jsem věděla, že bych si ho stejně venku hned sundala. Vyšla jsem z pokoje a sešla schody dolů do kuchyně. Doufala jsem, že mě rodiče nebudou komandovat rozkazy.

,,Kam jdeš?" Zeptala se mě moje matka. Už ani oslovení máma se k ní nehodilo. Byla chladná jako kámen a nikdy nechtěla, abych si užívala života, což teenagerovi pomotá hlavu. 

Ačkoliv jsem to nikdy neřekla nahlas, záviděla jsem vždy každému dítěti, že mělo milující rodiče. Moji mě možná měli rádi, ale nedávali to najevo dobrým způsobem. Vlastně to nikdy nedávali moc najevo. Spíše mi přišlo, že nebyli rádi, že jsem tu vůbec byla.

,,Jdu ven se Sarah. Projedeme se na člunu." Shrnula jsem ji všechny informace, které potřebovala vědět a tak to stačilo. Nehodlala jsem popisovat, že se možná trochu něčeho napiju, nebo někoho možná potkám. 

,,Kluci?" Pozvedla obočí a na tváři se jí kroutil znechucený úsměv. Opravdu, zase? Byl by zázrak, kdybych si někoho našla s kontrolou mých rodičů. Chudáka by umučili k smrti, kdybych ho sem přivedla na večeři.

Když si vzpomenu, jednou se mi líbil kluk jménem David, ale moji rodiče ho ode mě odradili nepřijatelným způsobem, který mě donutil už s nimi moje osobní věci nesdílet. Nevěděla jsem ohledně jejich kázání Davidovi za mými zády a též detaily, za které jsem možná byla i ráda, že se ke mně nedostaly.

,,Fajn. Vezmi sebou Adama." Napila se kávy, kterou měla v bílém hrnečku. Byl to přesně ten hrneček určený pro ranní kávu. Adam byl můj bratr. Byla to neřízená střela, která mi jen otravovala život. Ale v nějakých chvílích dokázal být dobrý mladší brácha.

,,Proč bych ho měla brát sebou? Je mu čtrnáct let. Určitě má vlastní kamarády." Protestovala jsem jako malé dítě, které nemohlo do Disney Landu.  Opravdu by někdo sebou chtěl furt tahat svého mladšího bratra? 

,,Klidně s tebou půjdu." Objevil se za mnou Adam. Ten malý skřet si to jistě naplánoval, protože jeho očima bylo skvělé otravovat jeho starší sestru, který aktuálně byla na okraji skály a kdyby spadla, tak by ho stáhla s sebou.

,,Vidíš. Tvůj mladší bráška s tebou chce trávit čas." Usmála se mile matka na mého bratra. Adam ji milý úsměv opětoval. V této situaci jsem aktuálně vypadala jako ta špatná, takže jsem musela spolknout všechnu svoji hrdost a prostě ho vzít s sebou.

,,Super." Procedila jsem mezi zuby. Adam kolem mě prošel a mile se usmíval jako by byl totální neviňátko. Chtěla jsem ho chytit za límec od trička, vytáhnout ho ven a vytřít s ním trávník. 

,,Ale copak, Charlie? Nelíbí se ti snad, že s tebou chci trávit čas jako tvůj sourozenec." Usmíval se jako sluníčko. Zatnula jsem čelist a připadalo mi jako bych byla schopná rozkousat železo. Ten malý parchant zneužíval mého postavení v téhle rodině.

Matka položila hrníček s kávou na linku. Hrníček o linku jemně cinkl. Má matka mě probodla nepříjemným pohledem. Polkla jsem znovu a jemným hlasem na svého bratra promluvila. 

,,Ale jistě že chci. Máš s sebou věci?" Zeptala jsem se ho s falešným úsměvem. Snažila jsem se držet na uzdě a zůstávat v klidu. Cítila jsem, jak mi bubnuje v hlavě, jako by tam tikal odpočet a kdyby skončil, tak bouchne bomba.