𝙀𝙡𝙖𝙨𝙩𝙞𝙘 𝙝𝙚𝙖𝙧𝙩 |𝙊𝙪𝙩𝙚𝙧 𝘽𝙖𝙣𝙠𝙨 𝙁𝙁| ✔

𝐂𝐡𝐚𝐩𝐭𝐞𝐫 𝐍𝐢𝐧𝐞𝐭𝐞𝐞𝐧

•─────⋅☾☼☽⋅─────•

Ležela jsem v posteli celá bez energie. Nebudu lhát. To, co se včera stalo s JJ-em, mi ublížilo. Věděla jsem, jaký jsme měli vztah.

Byli jsme nepřátelé, kteří si věčně chtěli skočit po krku. Ale teď, když jsem byla s Pouges, kteří se stali mými dobrými přáteli, jsem si myslela, že se zlepšuje.

Po včerejšku jsem věděla, že jsme s JJ-em zase na začátku a to mi drásalo nervy. Ačkoliv mě štval skoro pořád, teď bych dala cokoliv za to, abych s ním mohla promluvit.

Telefon mi zavrněl a já se otočila jeho směrem. Chvilku jsem na to zírala, než mi zavrněl po druhé a poté po třetí.

Sáhla jsem pro telefon a sedla si do sedu a opřela se o pelest. Odemkla jsem telefon a otevřela zprávy, kde mi psala Kiara.

Kie <3

Dnes u Popa?

Charlie?

Jedeme pro tebe s JJ-em.

Na poslední zprávu jsem zírala jako neandrtálec na oheň. To si snad děláš srandu? Co jsem v minulém životě udělala, že mě život nesnáší. 

Moje dveře od pokoje se otevřely a do mého pokoje vešla má matka. Chvilku se porozhlédla po pokoji, jako by tu hledala to nejmenší smítko bordelu, ale já tu měla vždy uklizeno.

To byl problém mojí matky. Chtěla, abych byla perfektní a pečovala o sebe. Kdykoliv jsem měla jen jeden kus oblečení pohozený na zemi či neutřený prach, mohla hněvem zčervenat a házet po mně blesky jako Zeus.

,,Co to máš s obličejem?" Vyjela na mě nepříjemně a já si až teď uvědomila, že jsem včera dostala čočku do obličeje.

,,Běžela jsem a omylem narazila do sloupu." Byla to snad ta nejhloupější a nejméně originální výmluva, kterou jsem kdy ze sebe dostala.

,,Dávej na svůj obličej pozor. Někdy se musíš vdávat." Prohodila se snobsky vystrčeným nosem, jako by ji na mě vůbec nezáleželo.

Tohle mě bolelo. Byla to moje matka, která se o mě měla starat a milovat mě. Ale místo toho jsem pro ní nebyla stále dokonalá. 

Byly doby, kdy jsem se to snažila změnit. Samé jedničky, golf, péče o pokožku. Ale ačkoliv jsem dělala maximum, pro ni to bylo stále minimum.

,,Nehodlám se vdávat teď." To teď jsem tam dodala, ačkoliv jsem věděla, že to já si chci vybrat někoho, s kým strávím celý zbytek života.

,,Jestli si tě někdo vybere. Snad nebudeme muset s tvým otcem hledat manžela. Pokud budu muset, dohodnu ti sňatek." Usmála se hřejivě, ačkoliv její úsměv spíš chladnul.

,,Děkuji, nechci. Mám jiné plány a jiné standarty." Než si vzít nějaké nafoukané princátko, které neumí ani pohnout prstem a má jen vysoké ego. 

,,Uvidíme." Odmlčela se. ,,Půjdeme na slavnost Slunovratu a já už ti vybrala šaty. Budou krásně modré a budeš ladit s Kiarou. Prý ji rodiče vybrali fialové."

Nemohla jsem uvěřit, jak absurdně jsem si připadala. Měla jsem vše, na co jsem si mohla vzpomenout, ale nebylo to dost.

Možná proto, že místo peněz jsem chtěla lásku od svých rodičů, kteří mi ji nebyli schopni opětovat.