𝙀𝙡𝙖𝙨𝙩𝙞𝙘 𝙝𝙚𝙖𝙧𝙩 |𝙊𝙪𝙩𝙚𝙧 𝘽𝙖𝙣𝙠𝙨 𝙁𝙁| ✔

𝐂𝐡𝐚𝐩𝐭𝐞𝐫 𝐓𝐡𝐢𝐫𝐭𝐞𝐞𝐧

•─────⋅☾☼☽⋅─────•

JJ zatočil ke mně do ulice, kde se o pár domů dál nacházel můj dům. Když jsme se přibližovali blíže k mému domu, cítila jsem, jak mě sžírá nervozita. 

,,Zastav!" Křikla jsem na JJ, možná trochu přehnaně nahlas. JJ okamžitě zastavil auto. Neviděla jsem jeho obličej, protože jsem koukala dopředu, ale bylo mi jasné, že je zmatený.

Zírala jsem na Sarah Cameronovou, která seděla před naším domem a zjevně čekala na mě. Popadla mě obrovská zlost.

Když JJ vystřelil a Adam se složil k zemi, Sarah s Topperem zbaběle utekli a nechali mě tam s Adamem o samotě. Kdyby utekli i Pouges, nevěděla bych, co si mám počít. 

,,Je to?" Objevil se vedle mě Pope, který sledoval, stejně zmateně jako JJ, Sarah Cameronovou, jak sedí před mým barákem na zápraží.

Měla na sobě svetr a kalhoty, takže vypadala více obyčejněji, než vypadala normálně. A její obličej mi vypovídal tím, že brečela. 

Projela mnou kapka soucitu, ale tu jsem hned udusila, protože můj oheň vzteku hořel více. Chtěla jsem ji seřvat tak moc, protože jsem nikdy nečekala, že by mě nechala ve štychu.

,,Díky za svezení." Otevřela jsem dveře a vystoupila z vozidla. Práskla jsem dveřmi dost nahlas, ačkoliv jsem nechtěla, aby to byla taková rána.

Sarah se zvedla, když mě uviděla, jak se k ní blížím a promnula si nervózně ruce. Jako by věděla, že vypadám jako bouřkový mrak, který hodlá vypálit všechny blesky.

,,Charlie, jsem tak ráda, že ti nic není." Roztáhla ruce a já jsem měla co dělat, abych ji ty pracky nezlámala.

,,Nesahej na mě!" Varovala jsem jí. Sledovala jsem, jak se její obličej z provinilého změnil v nechápavý.

,,Proč jsi odešla?" Zeptala jsem se ji s ostrým tónem hlasu, který by byl schopný krájet sklo. Zuřila jsem tak moc, že div ze mě nestoupala pára.

,,Charlie, střílelo se tam. Co jsem měla dělat? Měla jsem tam zůstat a čekat, až mě JJ zastřelí?" Koukala na mě nechápavě, ale její tón hlasu zněl otráveně. 

Nemohla jsem pochopit, jak ona by mohla být otrávená. A už vůbec mi hlava nebrala, jak mohla takhle JJ-e vidět.

,,Páni." Zasmála jsem se. Možná jsem si trochu připadala jako psychopat, že jsem se teď smála, ale tohle všechno bylo k smíchu, ale nejvíce to bylo k pláči.

,,Nechala jsi mě tam samotnou s Adamem a radši jsi utekla s Topperem někam jinam, abyste měli hezkou chvilku. Ale víš, co Sarah?" Přistoupila jsem k ní blíž, aby věděla, že to, co teď řeknu, myslím smrtelně vážně. 

,,Myslela jsem, že mi tam Adam umře, protože jsem začala panikařit a nevěděla, co mám dělat dál. A moje nejbližší kamarádka, tedy ty, utíkala s jejím přítelem pryč jako kdybych byla nic a Adam též."

,,Charlie, já se ti omlouvám. Neměla jsem tě tam nechávat." Viděla jsem, jak v jejích očích objevily slzy. ,,Ale ta střelba nebyla způsobená mojí vinou."

,,Takže to chceš všechno shodit na Maybanka? Ano, on vystřelil. Ale to ty jsi mě tam nechala." Obešla jsem ji a když jsem došla ke vchodu otočila jsem se. ,,Jsi obalená v té své bublině tak moc, že už ti je jedno, jak to ubližuje druhým. A Topper? To je nafoukané princátko. Takže jste perfektní pár."

Otevřela jsem dveře a zabouchla je za sebou. V kuchyni stáli mí rodiče a Adam seděl na lince a něco jim povídal. Když jsem však vešla dovnitř, všichni mluvit přestali a podívali se na mě.

,,Bré jitro." Usmála jsem se falešně. Měla jsem chuť to tady všechno rozmlátit. 

,,Charlotte, jsem ráda, že jsi zpátky." Usmála se na mě matka. Páni, opravdu měla dost vysokou kuráž se takhle tvářit a chovat.

,,S tvým otec jsme se shodli, že zítra půjdeš na golf. Zakazujeme ti surfování, o kterém jsem mimochodem nevěděla. Musíš si začít svého života vážit a nebýt jako ti psi tam venku." 

Byla jsem už unavená se s nimi hádat. Cíl jsem měla již stanovený. Udělat maturitu a vypadnout odsud co nejdál, aby mě už nikdy nenašli.

Bez odpovědi jsem se rozešla směrem do svého pokoje a zabouchla za sebou dveře. Zhluboka jsem vydechla všechnu zlost a tíhu. 

Spadla jsem do postele jako pytel brambor. Nemohla jsem uvěřit, že se chovali, jako by se nic nestalo, ale na druhou stranu mi to již tolik nevadilo. Chtěla jsem teď klid a přebrat si všechno, co se stalo.

•─────⋅☾☼☽⋅─────•