•─────⋅☾☼☽⋅─────•
,,Je to přece jasný, že?" Zeptal se nás všech John B. ,,Musel vědět, že se ke mně ten kompas přece vrátí, ne?"
,,Jo, je to možný." Povzbudila ho Kiara.
Hleděla jsem do země a zírala na plechovou zem, které byla pokrytá drobky a špínou, ale přesto jsem je pozorně poslouchala.
Bylo mi Johna B líto, protože nikdo si nezasloužil přijít o milované rodiče. Aspoň on měl kdysi jednoho rodiče, kterému na svém dítěti záleželo.
Nechtěla jsem mu však kazit bludy, protože jeho táta byl nezvěstný skoro rok. Sama dobře jsem věděla, že když se někdo postrádá a přejde sedmdesát dva hodin, tak se hledá mrtvola.
Nevěřila jsem, že by mohl být táta Johna B naživu, protože to jednoduše nebylo možné, ale nechtěla jsem mu naději, která mu vysloveně zářila na obličeji.
,,Taky je možný, že vymýšlíš teorie, co ti mají pomoct se vyrovnat se smutkem." Řekl mu Pope. Přišlo mi to od něho kruté, ale měl z části pravdu. Já to Johnu B jen neměla kuráž říct.
,,Víš, jak se vyrovnávám se smutkem já. Pořádná silná tráva. To je moje." Usmál se JJ.
,,To je nechutný." Zamumlala jsem tak, aby mě neslyšel, ale JJ se na mě podíval.
,,Říkáš to proto, že jsi to nikdy nezkusila." Ukázal na mě prstem, ale viděla jsem koutkem oka, že byl z mojí poznámky uražený.
,,Ne, říkám to proto, že jestli chceš skončit na ulici s injekcí v ruce, tak s radostí pokračuj, Maybanku." Podívala jsem se na něho.
,,Nechte toho!" Okřikl nás John B. ,,A nic si nevymýšlím, jasný?!" Podíval se na Kiaru a z jeho obličeje jsem mohla poznat, že očekával podporu od Kiary. ,,Můj táta se mi snaží poslat zprávu."
,,Jestli ti to pomůže." Promluvila k němu tiše Kiara, jako by se bála, že vyskočí oknem z tohoto auta.
,,Nepotřebuji terapii, jasný?! Nehalucinuji." Povzdychl si John B.
,,Je úplně v pohodě trochu halucinovat." Věnovala jsem JJ-ovi naštvaný pohled. Jak takhle mohl mluvit ke svému kamarádovi?
,,Hele! Můj táta se pohřešuje, fajn?! Není mrtvý. Jen se ztratil." Povzdychl si John B. ,,Nevíte, jaký to je, když se vám někdo blízký vypaří a netušíte, co se stalo."
,,Už je to skoro rok." Pošeptala Kiara, jako by chtěla, abychom to my vzadu neslyšeli.
,,Mohli ho třeba unést. To je docela možný, ne?" Ozval se JJ a já měla chuť skočit z útesu.
,,Jo, nebo ho někde v sovětský ponorce vyslýchá KGB." Promluvil Pope.
,,Nebo se jen prostě ztratil a zatím si hledá cestu, jak zpět." Promluvila jsem a John B se na mě krátce otočil. Věnovala jsem mu podporující úsměv.
Můj pohled tiknul k JJ-ovi, který se na mě díval zvláštním pohledem, který jsem u něho ještě neviděla.
,,Jsme tady." Oznámil John B a zastavil auto. Všichni jsme vystoupili z auta a já jsem uviděla Redfieldský maják.
V hrudi mě zabolelo nad vzpomínkou, jak jsem tu byla s tátou a smáli jsme se společně. Sklopila jsem hlavu a snažila se potlačit slzy.
Nemohla jsem stále myslet na to, že mě uhodil. Ztratila jsem k němu veškerý respekt a důvěru. Tyhle dvě věci jsem k němu chovala od malička.
A teď, pomocí lusknutí, bylo všechno pryč. Nemohla jsem rodičům už vůbec důvěřovat. Kdyby mě jenom vyslechli.
,,Ty tady zůstaneš a budeš hlídat." Probudil mě z myšlenek Johnův B hlas, takže jsem se k nim připojila.
,,Počkat..." JJ všechny sjel pohledem. ,,Proč já?" Ukázal na sebe.
,,Protože nepůjdeš." Odpověděl mu Pope. ,,Jsou nezávislé a závislé proměnné a u tebe nevíme, co uděláš."
Nic jsem neříkala, ale s Popem jsem souhlasila. Stále jsem na JJ-e byla trochu naštvaná, že mi pokazil život, ale já stejně nikdy nezůstávala dlouho na lidi naštvaná. Ale JJ byl někdy výjimka.
,,Děláš si srandu, ne?" Vyjel JJ na Popa.
,,Poslouchejte mě!" Zakřičel na ně John B. ,,Pope zůstaň tu s Charlie a JJ-em. Když se rozdělíme, sejdeme se pak u mě, fajn?"
Všichni jsme přikývli a John B a Kiara se rozešli směrem k majáku. Beze slov jsem se rozešla směrem k autu a sedla si dovnitř auta, ale nohy jsem nechala svěšené k zemi.
,,Budu pracovat na své stipendijní eseji a snažit se nepáchat zločiny." Začal Pope.
,,Sklapneš už konečně?" JJ začal kopat do hakisaku.
Po pár minutách jsem seděla plně v autě na zemi a záda jsem měla opřená o sedačku. Vedle mě si sednul JJ a hodil hakisak před sebe, který dopadl do neznáma kufru tohoto auta.
,,Takže jsi nikdy nezkoušela trávu?" Zeptal se mě JJ a já se zasmála.
,,Jsi snad můj terapeut, abych ti říkala všechno?" Podívala jsem se na něho.
Nechtěla jsem mluvit s ním úplně o všem, protože jsem mu stále nedůvěřovala, ale teď to vypadalo, že tu ještě pár dobrých minut trčet budeme.
,,Zkoušela jsem trávu a došla k jednomu závěru." Podívala jsem se před sebe a zavřela oči a snažila se vybavit vzpomínku.
,,Tráva je jen vyvedení z reality. Netrvá to věčně a pokud se ti realita nelíbí, budeš v tom pokračovat. Za tu dobu, co jsi mimo, uděláš několik blbostí, kterých jen lituješ. Proto nemám ráda trávu. Raději mám ráda lidi, kteří se dokáží bavit bez omamných látek."
Povzdychla jsem si. ,,A musím uznat, že posledních pár hodin s vámi nebylo tak špatných. Byla to docela zábava." Otevřela jsem oči a podívala se na JJ-e.
,,Takže princezna všech Kooks jako ty, si nakonec vybírá Pouges?" Zeptal se mě JJ.
,,Už zase?" Zasmála jsem se, ačkoliv mi z toho bylo smutno. ,,Upřímně mi je tohle postavení jedno. Záleží na charakteru, víš?"
,,No jasně. Charakter." Usmál se JJ. ,,Ty máš terapeuta, Alvarezová?"
,,Přísahám bohu, že tě jednoho dne utopím." Povzdychla jsem si vyčerpaně.
,,Jedou sem poldové!" Přihnal se k nám Pope.
JJ se okamžitě vyšvihnul na nohy a sedl si na místo řidiče. Pope zavřel dveře a já rychle skočila na sedadlo spolujezdce.
,,Počkat, co Kiara a John B?!" Zeptala jsem se těch dvou.
,,Oni to zvládnou." JJ šlápnul na plyn a auto uhánělo pryč od Redfieldského majáku.
,,Potřebuji hodit domů, šlo by to?" Zeptala jsem se JJ-e.
,,Myslíš, že je to dobrý nápad po tom všem? V Chateauhu je místo." Zeptal se mě Pope nejistě, jako by se o mě bál. Zahřálo mě to u srdce, když jsem si to uvědomila.
,,To je dobrý." Usmála jsem se na Popa. ,,Zavez mě prosím domů." Podívala jsem se na JJ-e, který se na mě díval také nejistě jako Pope.
•─────⋅☾☼☽⋅─────•
ČTEŠ
𝙀𝙡𝙖𝙨𝙩𝙞𝙘 𝙝𝙚𝙖𝙧𝙩 |𝙊𝙪𝙩𝙚𝙧 𝘽𝙖𝙣𝙠𝙨 𝙁𝙁| ✔
FanfictionCharlotte Alvarezová bydlí na bohatší straně ostrova. Je nazývaná jako jedna z Kooks lidí. Pravda pro ni vždy byla, že je sice jedna z Kooks, ale srdcem byla vždy Pogue. Přála si prožívat dobrodružství jako oni a být volná. Ale to bylo jen jedno jej...