𝙀𝙡𝙖𝙨𝙩𝙞𝙘 𝙝𝙚𝙖𝙧𝙩 |𝙊𝙪𝙩𝙚𝙧 𝘽𝙖𝙣𝙠𝙨 𝙁𝙁| ✔

𝐂𝐡𝐚𝐩𝐭𝐞𝐫 𝐓𝐡𝐢𝐫𝐭𝐲-𝐄𝐢𝐠𝐡𝐭

•─────⋅☾☼☽⋅─────•

Voda mi stékala po nahých zádech a kapky mě hladily, až mi to přinášelo útěchu. Zavřela jsem oči, nechala ze sebe stékat špínu, kterou jsem si nanesla za posledních pár dní a užívala si ten pocit čistoty. Snažila jsem se zapomenout na to, že zlato bylo fuč a na té dráze se stalo něco, co jsem se kvůli svým rodičům nemohla dozvědět. Měla jsem starost o Johna B a také o Sarah.

Špíny ze mě steklo jako z vola. Otevřela jsem dvířka sprchového koutky a stoupla si na chladné dlaždičky. Obmotala jsem kolem sebe ručník a stoupnula si před zrcadlo. Začala jsem si česat vlasy a zároveň přemýšlela, jak uniknout z tohodle pekla. 

Moji rodiče byli tak milostně laskaví, že když mě otec dostal do domu, tak jsem dostala takový diktátorský projev, že to by položilo i Winstona Churchilla na prdel. Nemohla jsem se smířit se slovy, která vypadla z matčiných úst, ale nějak jsem musela. Sice jsem nesla příjmení Alvarez, ale necítila jsem se jako někdo, kdo by s nimi sdílel krev či příjmení.

Můj další problém byl to, že mě zamkli v pokoji jako lišku do pasti. Nebylo možné úniku a otec byl stále na zahradě a hlídal moje okno. Připadala jsem si totálně uzavřená a uvězněná, až by mohlo být reálné, že pocit svírání mezi zdmi byl reálný. 

Vyšla jsem z koupelny, cítila jsem, jak mě pohladil svěží vánek a mé tváře pohladily sluneční paprsky. Moje oči však spadly na postavu přede mnou. Ačkoliv vypadal unaveně, tak jeho oceánské oči stále zářily jeho speciální jiskrou a jeho vlasy byly rozčepýřené.

,,Co tady děláš?" Křikla jsem na něho tiše a vzala ho za ruku, abych ho odvedla od okna, kdyby se do něj náhodou otec díval. Můj mozek mi nebral, že by se sem JJ nějak mohl dostat bez toho, aby nerozbil dveře, nebo nějak neobešel otce.

,,Koukám, že si užíváš." Pošeptal JJ trochu otráveně, ale jeho svaly v obličeji povolily. Zůstala jsem stát udiveně, když ke mně tak lehce otráveně promluvil, ale na druhou stranu jsem to chápala, protože zatímco oni si procházeli peklem, tak já jsem se ráchala ve sprše. Ručník jsem si k sobě více přitiskla.

,,Ward zabil Peterkinovou." Pošeptal mi JJ a díval se na mě tvrdě. ,,Za včerejšek se toho stalo fakt hodně a nemáme moc času na vysvětlování. Jediné, co potřebuješ vědět je to, že John B je v pěkný kaši a všichni si myslí, že on zabil Peterkinovou, ale byl to Rafe."

,,Dobře." Polkla jsem hrubě. ,,Je John B v pohodě?" Zeptala jsem se nejistě, protože se mi nelíbilo nic z toho, co se aktuálně dělo. Definitivně ne to, jak se na mě JJ díval. ,,A co Sarah?"

,,Naše cesty se rozdělily a teď je naším úkolem dostat Johna B z ostrova a případně i Sarah, když se nám to povede." Řekl JJ. ,,Proč jsi mě nekontaktovala? Slíbila jsi, že se mi ozveš." Přistoupil ke mně o krok blíže. 

,,Nemám telefon." Odpověděla jsem. JJ-ovo obočí se stáhlo a jeho nozdry se roztáhly. Polkla jsem a JJ se ke mně přiblížil znovu a vzal mě za boky a natlačil na zeď. Zalapala jsem po dechu, když má záda narazila na zeď. Dívala jsem se na něho zmateně. V jeho naštvaných očích jsem však zpozorovala něco jiného. Starost.

,,Mohla jsi utéct oknem." Procedil mezi zuby. Nechápala jsem, proč byl tak naštvaný. Dívala jsem se na něho, bez toho aniž bych uhnula pohledem, a stisknula k sobě více ručník. Jeho hlava vyčerpaně spadla na moje rameno. Až teď jsem si všimnula, jak je jeho tělo napnuté. ,,Bál jsem se o tebe. Neozvala jsi se mi, Charlie. Myslel jsem, že se ti něco stalo." Zamumlal.

,,Otec mi hlídá pod oknem. Nikam bych se nedostala." Povzdychla jsem si a moje ruka vjela do jeho vlasů. Jeho paže se obmotaly kolem mého pasu a přitiskl si mě k sobě blíž, až jsem cítila teplo, které mi scházelo. ,,Moc se omlouvám."

,,Přesně proto jsem se domluvil s Adamem, aby odlákal pozornost tvého otce." Nemusela jsem se ani dívat a věděla jsem, že se JJ usmívá hrdě na jeho triumfem. Usmála jsem se a pohladila ho na zádech. Díky tomu, že byl na mě tak pevně natisknutý, tak jsem si nemusela držet ten ručník.

 Ucítila jsem jeho rty na své kůži a zalapala jsem po dechu. Po těle mi přeběhla husí kůže a hrubě jsem polknula. Jeho rty jemně přejely přes mojí kůži na krku, až přes mojí čelist až k mým rtům, kde se od mých trochu oddálil.

,,Chybělas mi, Charlie." Pošeptal mi do mých rtů a já se podívala do jeho očí. Jeho paže mě stiskly pevněji a já se na něho usmála. I přes všechen ten stres, strach, adrenalin, tak si našel chvíli, jak se ke mně dostat blíž. 

,,Však jsme se neviděli den." Řekl jsem s úsměvem na rtech a mé ruce se obmotaly kolem jeho krku, abych si ho mohla přitáhnout blíže. Byla jsem ráda, že tu se mnou byl, protože mi dával pocit bezpečí, který jsem v tomto domě postrádala.

,,To pro mě bylo dost utrpení." Políbil mě krátce a poté si povzdychl. ,,Ale teď se musíme soustředit na Johna B. Šlohnul jsem tátovi klíčky od lodi, aby měl John B čím utéct. Teď to jen musíme dostat z přístavu." 

,,Dobře." Přikývnula jsem. ,,Musíš mě pustit, abych se mohla převléct." 

,,Až budeme hotovi a John B a Sarah budou z ostrova pryč, tak tohle dokončíme." Dal mi rychlou pusu na tvář, než mě pustil. 

,,Dohodnuto, Maybanku."

•─────⋅☾☼☽⋅─────•

A/N:

Trošičku kratší kapitolka, ale je na světě. :))))

PS: Knížka se blíží ke konci. <3

-Arika_Shadowhunter