𝐂𝐡𝐚𝐩𝐭𝐞𝐫 𝐓𝐰𝐞𝐧𝐭𝐲-𝐓𝐡𝐫𝐞𝐞

1.1K 46 6
                                    

•─────⋅☾☼☽⋅─────•

Přijeli jsme na místo, kde měl John B sraz se Sarah Cameronovou. A ačkoliv se mi to nelíbilo, tak jsem nic říct nemohla.

,,Tohle budu muset udělat sám." Řekl John B a já se podívala na Kiaru, která měla na svém obličeji znechucený výraz.

,,Já jen nechápu, proč jsi ji do tohoto musel zatáhnout?" Vyzvedla ruce Kiara. 

,,My jsme ji do tohoto nezatáhli, dobře? Až dostaneme, co potřebujeme, tak ji odřízneme, fajn?" Odmlčel se. ,,Potřebujeme tu mapu."

,,Slib mi, že se nic mezi vámi dvěma neděje." Řekl Kiara troufale.

,,Nic se neděje. Přísahám na svůj život." Usmál se na ni a otevřel dveře. ,,Jsem za chvíli zpátky." Vylezl z auta a zabouchl za sebou dveře. 

Kiara se po pár minutách naštvala a vylezla z auta, aby mohla na čerstvý vzduch. Chtěla jsem jít za ní, ale bylo ji lepší teď dát prostor.

,,Myslíte si, že mezi nimi něco je?" Zeptal se Pope. ,,Mezi Johnem B a Sarah?"

,,Budeme doufat, že ne, protože by to věci hodně zkomplikovalo." Podívala jsem se na Kiaru, která stála venku a přemýšlela. ,,Já jsem s tím nespokojená, ale Kie to pije krev a ani se jí nedivím."

,,Ty víš, co se mezi Kiarou a Sarah stalo?" Zeptal se zvědavě Pope.

,,Možná měla důvod, proč vám to neřekla." Přimhouřila jsem oči, aby Pope věděl, že překračuje hranici. ,,Ale to, co Sarah udělala bylo hnusný."

Když si vzpomenu, jak ji Sarah schválně nepozvala a obě jsme nezapadaly do Kookské školy. Její bolest jsem chápala. Teď jsem však byla ráda, že se náš vztah spravil.

,,Půjdu za ní." Zvedl se Pope a odešel dříve, než jsem ho stačila zarazit. 

Najednou jsem začala slyšet blesky a vítr začal být silnější. Na kůži se mi objevila husí kůže, protože mi začínala být zima.

Zkřížila jsem ruce a přiložila je na svou hruď a přitáhla k sobě svoje nohy, aby mi bylo aspoň nějaké teplo.

Najednou jsem ucítila teplou látku na svém rameni. Otočila jsem se na JJ-e, který mi zatlačil do ramene, abych se předklonila.

,,Nemusíš-"

,,Mlč a vezmi si to." Obmotal mi jeho mikinu kolem ramen a já se znovu mohla opřít o sedačku. 

,,Děkuji." Usmála jsem se a podívala se znovu před sebe. Cítila jsem, jak mi začíná být znovu teplo a uvnitř mě jsem cítila několik motýlku, kteří mi létali v břiše.

,,Za nic." Ozvalo se vedle mě, ale já se na něj nedokázala podívat. Cítila jsem frustraci z toho, že jsem ho nemohla políbit minule a předminule. 

A upřímně jsem už teď ani neočekávala, že by se to mohlo stát. JJ chtěl prostor a očividně mu něco blokovalo to udělat a jediné, co jsem mohla udělat, bylo ho respektovat.

,,Pořád mě nesnášíš?" Zeptal se mě a já se na něho tentokrát podívala. Byla to otázka, kterou jsem si kladla od té doby, co jsem se přidala k Pogues.

𝙀𝙡𝙖𝙨𝙩𝙞𝙘 𝙝𝙚𝙖𝙧𝙩 |𝙊𝙪𝙩𝙚𝙧 𝘽𝙖𝙣𝙠𝙨 𝙁𝙁| ✔Kde žijí příběhy. Začni objevovat