𝙀𝙡𝙖𝙨𝙩𝙞𝙘 𝙝𝙚𝙖𝙧𝙩 |𝙊𝙪𝙩𝙚𝙧 𝘽𝙖𝙣𝙠𝙨 𝙁𝙁| ✔

𝐂𝐡𝐚𝐩𝐭𝐞𝐫 𝐓𝐡𝐢𝐫𝐭𝐲-𝐒𝐢𝐱

•─────⋅☾☼☽⋅─────•

,,Charlie?" Jemný hlas se ozval a probudil mě ze snu. Naštvaně jsem zabručela, ale nebylo to nijak agresivní. Přitulila jsem se k JJ-ovi více, abych nastřádala co nejvíce jeho tepla. Jeho prsty mě jemně hladily po zádech. 

,,Copak?" Zabrumlala jsem ospala, ale nehodlala otevřít oči. JJ mě uchopil pod kolem a přitáhl si mě k němu blíže, až má hlava byla pod jeho bradou a ne na jeho hrudi, kde jsem klidně poslouchala jeho bušící srdce. 

,,Pamatuješ, jak se tě Kiara zeptala na tu zjišťovací otázku? Jestli jsme spolu?" JJ mi tiše pošeptal do ucha, až mi po zádech přeběhl mráz. Náhle má mysl byla vzhůru a mé oči otevřené a sledovaly jeho. ,,Dokážeš na ni odpovědět?"

,,Jak chceš, abych na ni odpověděla?" Zvedla jsem se, až jsem dosedla na jeho rozkrok. Dívala jsem se do jeho oceánských očích a mé ruce spočívaly na jeho hrudi. Jeho kůže byla jemná jako samet, ale v některých specifických bodech byla hrubá. Jeho bříšky prstů byly hrubé, ale dokázal s nimi být jemný. 

,,Chci, abys na ni odpověděla podle sebe. Ne podle mě, Charlie." Jeho bříšky prstů se dotkly mých kolem a mé tváře zčervenaly. Jeho prsty pomalu, skoro tyransky pomalu, přejely přes má stehna a zůstaly na mých bocích. Jemně mě stisknul a trochu víc mě na něho přitlačil. ,,Tak co, drahoušku?" Řekl sarkasticky.

,,Ano." Pošeptala jsem a má ruka vjela do jeho vlasů. ,,A ještě jednou mě nazveš drahouškem, tak tě udusím polštářem. Zníš jak nějaká potrhlá bába z důchoďáku." Zasmála jsem se a JJ nás přetočil, takže jsem teď spočívala na svých zádech.

,,Za chvilku se budeš muset o tuhle babičku starat. A moc ji neštvi, jinak tě sejme bačkorou." Usmál se. I když jsem chtěla něco říct, tak jsem vyprskla smíchy, protože mě JJ začal lechtat na žebrech a já se začala smát. 

,,Prosím, dost!" Smála jsem se jak protržená. JJ přestal a já se na něj udýchaně podívala. Přiblížil se ke mně a jeho obličej byl kousek od mého. ,,Takže jsem teď tvoje holka?"

,,Jen moje." Pošeptal a natáhl se, aby mi mohl dát pusu na čelo. Na mých ústech se rozzářil úsměv. Nikdy v životě jsem se necítila tak v bezpečí a zároveň v klidu. Možná, že tohle byl konečně ten pocit lásky, který jsem postrádala. A už nikdy jsem ho nechtěla pustit.

,,Ahoj, lidi. Doufám, že neruším váš rozzářený den plný polibků a romantických slov." Oba jsme se otočili a zpozorovali Johna B. Projela mnou úleva, když jsem ho spatřila. Byl v pořádku. ,,Brácho, už se chystáš na svatbu?" Zašklebil se John B.

,,Ven!" JJ hodil po Johnu B polštář, ale ten stihl zavřít dveře dříve, než ho stihl polštář zasáhnout. ,,Koukám, že nám John B vstal z pohřešovaných." Políbil mě JJ.

,,Neměli bychom ho jít přivítat? Nebo vzbudit Kiaru? JJ-i?!" Snažila jsem se ho ze sebe odstrčit, ale také jsem z této postele nechtěla jen tak vylézt. ,,Měli bychom-"

,,Ještě mi dej chvilku." Řekl a přitáhl si mě k sobě blíž, což mě donutilo se zasmát. ,,Chci slyšet znovu, že jsi moje. Jenom moje."

•─────⋅☾☼☽⋅─────•

,,Takže tak." Povzdechl si John B, když nám dořekl celý příběh posledních 24 hodin. Nezapomněl zmínit, že se ho Ward pokusil zabít na lodi a taky to, že zabil jeho tátu a že ví o zlatě. A taky o Sarah, která mu neuvěřila, když se jí snažil vysvětlit pravdu o jejím otci. ,,Není to tak, že jsem čekal dobrý konec." Řekl John B a sundal si sádru z ruky a odhodil ji pryč.

,,Johne B!" Řekla Kiara mrzutě, když si John B sundal sádru z již zahojené zlomeniny. Kiara byla bez sebe, když se John B vrátil, protože ji na něm záleželo. Odpadly z ní i včerejší domněnky a vinna s kterou usínala.

,,Co je, Kie? Je to jenom sádra. Není to nic důležitého. Koho to zajímá?" Řekl John B otráveně, ale na Kiaru se nedíval nijak naštvaně. Bylo očividné, že byl John B naštvaný. Všechno pro co dřel, pro co jsme my dřeli, bylo fuč.

,,Ty by ses měl starat. Jestli budeš mít třeba křivou ruku, tak budeš vypadat jak sjetej dinosaurus." Povzdychla si Kiara a protočila očima, když ji John B odbyl. ,,Budeš ji mít navždy podělanou."

,,Je v pohodě. Vidíš?" Zvedl ruku a zahýbal prsty, aby Kiaru přesvědčil o svém mínění. Ale my všichni jsme si byli dobře vědomi, že to, co říkala Kiara byla pravda. 

,,Lidi!" Ozval se Popův hlas. Otočila jsem se přes rameno a uviděla Popa, který pelášil za námi přes lávku. Měl propocenou košili a výraz, který byl plný bolesti a vyčerpání z běhu. Určitě běžel dlouho. ,,O. O můj Bože. Běžel jsem celou cestu až sem."

,,Jsi v pohodě?" Zeptala jsem se Popa, když se předklonil, aby se vydýchal. Ačkoliv včera nebyl ve své kůži a některá slova mi teď vrtala v hlavě, tak jsem to nechala být. 

,,Johne B. Omlouvám se." Řekl Pope a narovnal se. ,,Ale nemám moc času a mám informaci, která je takticky relevantní. Takže, předtím, než jsem měl rozhovor, tak že můj táta jede na soukromou leteckou startovací dráhu, aby usekl palmy pro Cameronovo letadlo. Protože bylo moc těžké a potřebovala delší rozjezd, aby vzlétlo. Takže tam sedím a říkám si 'Hm. Proč by Cameron potřeboval delší přistávací dráhu, aby vzlétl? Co by bylo tak těžké?'"

,,Zlato." Ozval se vedle mě JJ. Pope na něj ukázal jako kdyby odpověděl na nejtěžší otázku světa, nebo jako kdyby vyřešil hladomor.

,,Přesně! Lidi, tohle je naše šance, ale odjíždí dnes. Musíme jít!" Řekl Pope nadšeně a zároveň se jeho tělo stále třáslo z vyčerpání a zrychleně dýchal.

,,Tohle teď nemůžeme vzdát." Usmála jsem se a podívala se na JJ a zpátky na ostatní. ,,Takže, co podnikneme, kapitáne?" Podívala jsem se na Johna B.

,,Ukradneme si naše zlato zpátky."

•─────⋅☾☼☽⋅─────•