Jste úplně zlatí za komenty u minulé kapitoly. Miluju vás jen za to, že jste tu minutu na napsání komentáře obětovali. Jen hlavně dál!! Čím více komentů=tím rychleji se bude snažit psát-ale tak ať to za to stojí. :D
Pohled Almwen
Ráno mě probral dětský smích. Otevřela jsem oči. Thranduil měl Legolase v náručí.
,, Dobré ráno." pozdravil mě.
,, Dobré. " usmála jsem se na ně.
,, Dneska bude velka premiera." zasmál se Thranduil.
,, A čeho?" zeptala jsem se ho.
,, Můj pane." přiběhla mokrá komorná. Všimla si že už nespím a chtěla mě vytahovat z postele.
,, Nech ji!" okřikl ji Thranduil. ,, Odejdi." se sklopenou hlavo odešla.
Thrandil položil chlapce vedle mě. Okamžitě si mě začal všímat. Musel mít hlad. Sundala jsem si košili a začala jsem ho krmit. Byl to zvláštní pocit. Trochu to i dokonce bolelo.
Thranduil se vrátil i s mím kabátem až k zemi. Sedl si na postel a mlčky nás sledoval. Do očí se mi dostal pramen vlasů ale nechtěla jsem Legolase pouštět. Thranduilova ruka byla okamžitě v pozoru. Vzal nezbedný pramen a schoval mi ho za ucho. Legolas už měl dost. Zvedla jsem ho výš a pomalu jsem vstávala. Thranduil mi okamžitě pomohl. Legolas se držel mého ramena. Sledoval Thranduila. Ten mě vyslékl. Měla jsem z něj husí kůži. Z něj a jeho dlouhých zvědavých prstech. Okolo ramen mi dal dlouhý kabát který přinesl. Vedl nás do koupelny, tam bylo krásné teplo. Postavil jsem ke mě čelem. Vzal mi-zase-mého syna. Ten se díval zaujatě na hladinu.
,, Ty už si se lásko koupal." zasmál se Thranduil a nechal ho odnést mou hlavní komornou.
Pak se ke mě opět vrátil. Začal mi rozvazoval lem kabátu. Stoupnul si za mě. Jeho ruce sesunuly okraj látky. Ocitla jsem se před ním nahá. Dali vlasy na bok a přitiskl rty k mé nahé pokožce. Ze rtů se mi vykradl sten. Thranduil mě chytil za pas a pomohl mi do vody. Ani jsem se nenadála a byl za mnou. Pomalu mou pokožku umýval olejíčkem.
PO OBJEDĚ
Pohled Almwen
Seděli jsme v zimní zahradě. Thranduil mi pořád něco tajil. Kde spal můj syn!?
,, Kde je Legolas?" ptala jsem se.
,, Za chvíli je tu. Musíš si odpočinout." zasmál se.
,, Jsem odpočinutá." oponovala jsem.
Znova se zasmál. Obejímal mě ze zadu okolo pasu. Hladila jsem ho po rukou a hleděla jsem před sebe.
Přemýšlela jsem nad tím, jak zformulovat dopis o narozením mého syna své rodině. Bylo mi jasné, že má matka bude chtít hned přijed a s ní přijede i můj strýc. Byl i s Thranduilem velká osobnost. Moc dobře spolu nevycházeli. A co víc, strýc pořád provokoval mého muže. Byla jsem z nich nervozní. A navíc můj syn. Bože chraň mou rodinu.
,, Má paní." přišla chůva.
V náručí měla mého syna. Chůze mi pořád dělala problémy a proto jsem musela počkat až mi ho donese. Pomalu jsem si ho vzala do náruče. Políbila jsem ho na hlavičku.
,, Je všechno připraveno?" zeptal se Thranduil.
,, Ano, můj králi." poklonila se a odešla.
Tázavě jsem se na něj podívala. Jen se usmál a pomalu mě někam vedl. Prošli jsme okolo našich komnat a hned vedle jsme zastavili. Tahle místnost se ale nepoužívala. Byla velká a prostorná ale stejně pro ni nebylo využití.
,, Museli jsme trochu improvizovat. Trochu jsi nás vyvedl z plánů." pohladil malého prince. ,, Stejně jsem to stihl. Království nad zemí už se na mého syna také připravuje. Tam je více času." políbil mě na čelo.
Pokynul stráži rukou a oni otevřeli. Zatajil se mi dech.
Všude byly jemně modré závěsy. Bílá kolébka s nebesy byla u oken. Uprostřed místnosti byla zavěsená bílá licerna. Na stěnách v policích byly knížky. Na stolech byly všuche hračky, plyšové zvířátka. Bylo tu i možnost se pro rodiče pohodlně posadit a číst svému dítěti. Bylo to jako sen.
,, Je to nádhera." zašeptala jsem.
Thranduil si mě jen přitáhl a políbil. Malý se začal smát. Podívala jsem se na něj a šla jsem s ním k postýlce. Opatrně jsem ho položila a on se chitil jelínka. Do očí se mi hrnuly slzy, slzy štěstí.
,, Udělal bych pro vás cokoliv." řekl odhodlaně Thranduil.
