11.Den

44 4 2
                                    

Probudil mě kašel. Chraplavý, hlasitý a bolestivý. Krátce na to mě opustilo i teplo. Otevřela jsem oči a uviděla Harryho sedícího na posteli zády ke mě, jak se téměř dusí. Sednu si vedle něj a poplácám ho po zádech. Ignoruju přitom bolest celého mého, zničeného těla.

"V pořádku?" Zeptám se, když se Harry konečně přestane dusit.

"Jo, ty?" Zachrchlá s hrubým hlasem a podívá se na mě unavenýma očima plných slz, které se snaží rozmrkat.

"Jo." Zamumlám a oběma je nám jasný, že oba lžeme. Ovšem rozhodla se to pro teď neřešit. Až mi to bude chtít říct, tak mi to řekne.

"Udělám nám snídani, dobře?" Zaculí se a vyskočí z postele jako by nic. Ovšem všimla jsem si, že zavrávoral a na vteřinu se opřel o rám dveří.

_______

"Měla by jsi ho nahlásit na policii." Začne kudrnáč a přeruší tím nepříjemné, napjaté ticho.

"Já vím." Odpovím, ale pohled nezvednu. Soustředím se jen na své palačinky s banánem.

"A uděláš to? Jsem si jistý, že tohle nebylo poprvé co ti ublížil a mohl tě zabít, Lottie." Řekne Harry rázně, jako bych to nevěděla.

"Ne, zabije mě, když ho nahlásím." Zašeptám a konečně zabodnu svoje oči do Harryho. Ty jeho jsou plné lásky, odhodlání a něčeho co není schopna rozeznat. Ty moje jsou jistě zaplněné pouze zoufalstvím. Možná i trochou bolesti.

"To nedovolím" Poví odhodlaně. Na to jen sklopím pohled a nabodnu si na vidličku další kolečko banánu. Druhou ruku nechám na stole a cítím, jak na ni Harry položil svoji. Nad náhlým kontaktem zavřu oči, ale neucuknu, ne když jde o něj.

"Dneska mám volno." Odběhnu od tématu a zvednupohled od našich spojených rukou na stole. Všimnu si, jak protočí oči a pousmějise.

"Já taky." Povzdechne si rezignovaně. Takže o něm konverzaci končíme... Prozatím.

"Takže co budeme dělat?" Zeptám se s falešným nadšením a snažím se vykouzlit úsměv. V obojím selžu, bolest mého těla i duše je příliš silná na to abych se přetvařovala. 

"Vidím to na Marvel maraton, co ty na to Sunshine?"

"Nemám námitky, andělíčku." Zamumlám s plnou pusou a v hlavě si znovu přehrávám tuhle konverzaci.

_______

"Udělám to!" Řeknu najednou, právě když Iron man vletí do červí díry nad New Yorkem. Harry se zatváří nechápavě a tak to rozvedu. 

"Nahlásím ho na policii." Z nechápavého výrazu se stal pyšný a ucítím, jak si se mnou znovu proplete prsty a vlastně mi to vůbec nevadí. Přemýšlím nad tím už dlouho a teď mám konečně záchytný bod. Mám Harryho a jsem připravená mluvit o tom co mi dělal Matt. O tam jak mi ublížil.

"Budu s tebou." Zašeptá mi do ucha.

A já si to přála. Aby jsi se mnou byl napořád. 

Jenže svět není továrna na splněné přání.


_______

Touto částí jsme oficiálně za půlkou příběhu🎉

Děkuji všem za hlasování a komentáře, moc si toho vážím.

P.❤️


(původně) Vydáno: 9.1 2023

opraveno 20.8 23


Save me, Angel || H.SKde žijí příběhy. Začni objevovat