14.Den

40 6 0
                                    

Stalo se to, když nebyl doma.

Zazvonil kurýr a předal mi zásilku. Zásilku pro mě. Nevzpomínám si, co jsem si o tom myslela. Ta krabice byla obrovská jenže, když jsem ji otevřela, byla v ní jen obálka.

Obálka s mým jménem.

Nebylo na ní nic jiného. Žádná adresa, známka, prostě nic. Jen mé jméno.

A já ji otevřela.

A přečetla.

_______

A tak jsem tady. Ze zápěstí mi teče příliš mnoho krve. Zajela jsem až moc hluboko a nesnáším se za to. Včera jsem mu slíbila, že to nebudu dělat, zvládala jsem to tak dlouho a dneska to mohlo být 14 dní. Mohla jsem být čistá dva týdny. 

"Jsem doma, Sunshine!" Kurva!  Podívám se po koupelně a... je v děsným stavu. Po celým umyvadlu je moje krev, žiletka se válí na zemi a koš se špinavým prádlem je rozsypaný. 

"Sunshine?" Zavolá znovu zmateně Harry.

"Jsem v koupelně." Vyjeknu zpátky. Překvapivě se mi nezlomil hlas.

"Potom přijď dolů, chtěl bych ti někoho představit."  Pustím vodu v umyvadlu a vydrhnu krev z kachliček, poté natáhnu pořezané zápěstí pod studený proud vody. Zkousnu si ret pod přívalem pálivé bolesti.

Když přestane téct krev tak si ruku si obvážu, převléknu si špinavé oblečení a nasadím úsměv.

Dopis jsem schovala dávno před....tímhle.

Opatrně sejdu schody, protože se mi ze ztráty krve motá hlava.

A vejdu do obýváku, kde se na gauči válí smíchy pět kluků.

Jen co se objevím ve dveřích na mě Harry vrhne starostlivý pohled. To mě i přes to všechno zahřeje u srdce. Malinko se na něj usměji. Na to jen povytáhne obočí. Zakroutím hlavou a naznačím potom. 

Nechápu jak to na mě poznal.

V tu chvíli si prohlédnu kluky a zkamením. O minutku později si i oni všimnou mě. On si mě všimne.

"Pánové, tohle je Lottie." Uculí se Harry.

"Lottie to jsou mí kamarádi. Zayn, Niall, Louis a Liam."

"Lottie?!" Zamumlá Louis a bledý jako stěna si mě sjíždí pohledem. Pořád dokola.

"Bráško." Zašeptám a to už mě drtí v objetí. Všimnu si jen nechápavých pohledů všech, až na Harryho. Ten má jen vševědoucí úsměv. Než se nad tím stihnu zamyslet, tak mě Louis zmáčkne ještě pevněji. 

"Tak moc si mi chyběla."

"Ty mě taky. Nemáš ani tušení." Zamumlám mu do trička a nadechnu se jeho vůně.

___

"...Strávili jsme spolu celý dětství. Lottie se potom odstěhovala za svým přítelem, protože moje matka ji nechtěla adoptovat  a už jsme se neviděli. Až teď." Znovu se na mě usměje Louis a lehce mi stiskne ruku. Za celou dobu mi ji nepustil.

"Takže jste nevlastí sourozenci." Konstatuje zmateně Liam.

"Přesně tak."


______

No...co si o tom všem myslíte?

P.❤️


(V době čekání na nový díl se můžete podívat na nějaký z mých jiných příběhů, mrk mrk)

Save me, Angel || H.SKde žijí příběhy. Začni objevovat