tvelwe

573 13 1
                                    

"Co když se neprobudi" rekla jsem"andy dost probudí se" řekl Jakub."hmm" rekla jsem a pevně držela domin8kq za rukPu. "Hele budu muset jít" řekl a šel pryč. Mě zase zacli stekat slzy. Položila jsem hlavu na jeho ruku a přemýšlela.

Uběhla dva týdny a diminik je pořád v kómatu. Chodím za ním každý den. Dneska jsem s oblekla nachystala si knihu a kafe a vysla do nemocnice. "Dobrý den" rekla jsem "Dobré ráno slečno Vlčková" rekla paní či tam je každý den. Šla jsem do pokoje 217 a sedla si na židli a zacla mu nahlas číst jako každý den. Popravdě už jsem byla tak nějak smirena s tím že už se neporbudi. Dneska už dičìtám poslední kapitolu. Když hsem přečetla poslední větu zaklapla jsem knížku a napila se kávy. Vzala jsem si polštář a položila ho na kraj postele a jeho ruku a lehla si. Usla jsem protože teď míč nespím i když chodím spát k nikovi. Spala jsem konečně trošku klidně když jsem cítila že tu je. Když jsem se vzbudila tak jsem si s nin zacla povídat. "Niku víš teď je to jiný. Není taková sranda a všichni se hádají. Jakub odjel na týden do Varů a kluci jsou zavření v pokojích. Nemůžu v noci spát a proto chodím k tobě do pokoje i když tam taky nějak nespím. Dodělal jsem i spoustu návrhů a taky jsem se snažila být užitečná i když pořád přemýšlím na tím jestli se vůbec probudis."  Rekla jsem  a vstala a šla k oknu a mluvila dal. "Zacla jsem psát knihu i když to teď vus jen ty a já. Vždy to byl můj sen. Doufám že až ji napíšu budeš zdravý mebi alespoň vzhůru. Tak moc doufám že spolu ještě pojedeme v noci autem. Tak moc doufám že budu zase cítit tvoje dotyky. Od že doby co jsi tady jsem prázdná. Jakub je naštvaný že nic nedělám. Prostě ti teď není jednoduchý víš? Moc si přejí aby si se vzbudil a já zase slyšela ten tvůj dokonalý chraplak. Já tě noc prosím." Rekla jsem. Otočila jsem se a viděla dominika jak bezmocně leží a pořád spí. Zavolala jsem Tomovi aby mi dovezl počítač. Do 10 minut byl tady chvíli tu byl s námi a pak odjel. Já otevřela notebook a zacla dal psát knihu. Do sluchátek jsem si pustila playlist který máme s dominikem a zacla psát.

Sedím tu už tři hodiny. Chvíli jsem si zase povídala a dal psala. Pak jsem zase usla ale tentokrát v křesle. Probudilo mě papání stroje Dominik přesto dýchat. Zazvinila jsem na zvonek a zacla dominika oživovat. "Nenenene ne prosím nenechávejte mě tu." Rekla jsem "Slečno Vlčková na teď se vyměníme a běžte do druhého patra pro doktora Novotného." Rekla "raz,dva,tři teď" rekla a vyměnili jsme se a já běžela di druhého patra pro doktora. Zaklepala jsem a vešla. "Pán citta nedycha máte tam jít" řekla jsem udychane. Doktor rychle vyběhl dolů do pokoje a já za ním. "Zůstaňte tady"  řekl a já si sedla na chodbě na zem. Zavolala jsem Jakubovi "Kubo dominik nedycha " rekla jsem s brekem "Andy vím že máš strach ale on to zvládne a za chvíli spolu zase budete vařit a chodit ven" řekl "dekuju" rekla jsem "není za co jsi moje sestra a teď jsi domů si lehnout a jdi tam až zítra" řekl "Dobre" rekla jsem a tipla hovor  celá ubrecena jsem nasadila sluchátka a sla s brekem domů.
Odemkla jsem a ská do horké vany pak už jsem šla k dominikovi si por jeho kraťasy a tričko a šla jsem spát.

Ráno jsem vstala okolo 12 hodiny co je docela pozdě.sla jsem si cestou do nemocnice pro oběd a šla si sednou k dominikovi. "Dobrý den" rekla jsem a ská do pokoje 217 a sedla si na židli. "Ahoj"rekla jsem a zacla jist. Snědla jsem jen půlku. "Dmeska ti už nemám co číst" rekla jsem. Šla jsem si sednout na okno protože odtud jdou vidět celé pardubice. "Včera jsem spala u tebe a spalo se mu dobře" rekla jsem "taky jsem včera volala Jakubovi s tím že jsi přestal dýchat a já mě strach ze budu sama. Dala jsem si vanu. Taky jsem se objednala na to tetování.kuba se těší až spolu zase nahrajete song a já k tomu vymyslím merch. Já se míč těším až se budeš zase smát. Ukkludila jsem ti pokoj a máš tam už 2 týdny překvapení." Rekla jsem a vzpomněla si na mikiny co jsem koupila. "Popravdě jsem vždy tak unavená když  jdu od tud a to ještě musím doma uvařit těm debilkům. Nachystali jsme ti překvapení. Napadlo to Toma a tal jsme dva dny dělali na překvapení. Kluci se snažili upéct skiricové šneky aby mi udělali radost. Moc se jim povedli. A taky jsem tu vzala oblečení. Ty černé kraťasy s bílým nápisem a to bílé tričko jsem v podobě jsem v prdeli a popravdě se tak I teď cítím. Jednou večer jsme s klukamam koukali na staré vlogy a zrovna jsi ohlasoval tento projekt, nebo jak si proskakoval dveřmi a nebo jak tě Jakub proklel. Chybíš nam tam"  rekla jsem  apovzdychla si. "Nebuď smutná" řekl hlas který hsem tak strašně dlouho chtěla slyšet. Dominik. Seskocila jsem z okna a šla  k němu. "Diminiku" rekla jsem. "An" řekl "Ty žiješ" rekla jsem a obejmula ho. On mě taky. "Nenchal bych tě tady" řekl a já se jen usmála. "Pojď tady zamnou" řekl a ukázal na místo vedle něj. Já su lehla  k němu a ležela mu na hrudi. "Jsem rad ze jsi tu semnou byla" řekl "Proč bych nebyla" rekla jsem. "An vus ze tě miluju" řekl a já se cítila najednou plná lásky a štěstí."mhm"rekla jsem a pak jsme se jen mazlili

ugly love /milionplus/Kde žijí příběhy. Začni objevovat