The TASTE of your lips. [ Hwang Hyunjin ]

Ranní podělaná káva.

___

Hwang Samuel Hyunjin.

Den kdy jsem potkal Winter Iceovou pro mě byl snad nejhorším dnem vůbec. Ne, že by to bylo jenom kvůli ní ale fakt, že jsem zase byl na nějakým novým podělaným místě mě definitivně děsil. Ale chtěl jsem. Musel jsem. Kdyby tady byla ona, byla by na mě víc jak hrdá. Sama tu před dvaceti lety studovala a já chtěl pokračovat dál v jejích šlápějích. Tak moc jsem si přál ji naposledy obejmout, naposledy vdechnout její vůni.

Vcházel jsem do školy a přejel pohledem všechny v okolí. Všichni zírali a já jsem si byl jistej, že všechny ty zmalovaný holky už zjišťovaly moje jméno. Ušklíbl jsem se a se zatnutou čelistí jsem vyšel vpřed a za zády za mnou šli ti dva sráči, kteří z nějakýho důvodu patřili ke mně už od střední.

„Hyunjine co máš v plánu?" mihl se kousek za mnou hlas Seungmina, který vypadal docela dost pobaveně. „Do toho ti kurva nic není." odsekl jsem a otevřel skřínku, abych si do ní mohl hodit věci, který jsem měl ve sportovní tašce. Menší skříň neměli?

„Dovol abych ti připomenul, že mi do toho vlastně je kurva všechno, když jsi ještě dva dny zpátky seděl v policejní cele na pojebaný policejní stanici." Zatl jsem ruce v pěst a zaskřípal zubama tak silně, že jsem myslel, že mi vypadnou.

„Hyunjine Seungmin má pravdu, dej se do pohody. Přece nechceš, aby hned první den byl samej průser." odfrkl si kousek ode mě Minho a opřel se zády o vedlejší skříňku. „Dávám vám deset sekund než se rozmáchnu a dám vám oboum do držky." zavrčel jsem a zabodl svůj pohled do Seungmina.

Nejspíš věděli, že já si kurva srandu nedělám, a tak se oba otočili a táhly do prdele. Zhluboka jsem se nadechl a pak zase vydechl. Práskl jsem dveřma od skříňky a ignoroval všechny ty zvědavý pohledy kolem sebe. Když jako kurva naschvál jsem pocítil horkou, až vařící tekutinu na mým břiše.

Sykl jsem a můj pohled spadl na malou modrovlasou mrchu, která na mě vylila nejspíše její ranní podělanou kávu. „Ty jedna mrňavá čubko!" zařval jsem a vytrhl jsem jí ten podělanej kelímek z rukou, načež jsem ho hodil na zem a rozlil tak i zbytek.

Chytil jsem ji za ruku a přitiskl jsem jí na mojí skříňku, kde jsem se snažil se zhluboka dýchat. Měl jsem na ni takový vztek, že se mi zamlžilo před očima. „O-omlouvám se, neviděla jsem tě." skoro až zašeptala a můj stisk na její ruce tak zesílil, až zakňučela.

„Neviděla? Jsem tady kurva asi nejvyšší a ty jsi mě neviděla? A nebo jsi čuměla do týpodělaný krabičky, která stojí úplně za hovno?" vytáhl jsem obočí a kývl hlavou na její telefon. Na to se jen vystrašeně rozhlídla. Jakoby ji někdo snad mohl pomoc.

„Odedneška máš kurva problém pokaždé, co se dostaneš do mojí blízkosti." sklopil jsem pohled na sešity a přejel očima po jméně na nich. „Jseš mrtvá, Winter Iceová." pustil jsem ji a odstoupil od ní. „A na co vy všichni kurva čumíte!?" zařval jsem po celé chodbě tak nahlas, až sebou všichni cukly. Ušklíbl jsem se.

A tahle, jsem si tenkrát vybudoval
respekt po celé škole.