The TASTE of your lips. [ Hwang Hyunjin ]

Pihatý společník.

Dokonalost chutná jako jahody, a minulý týden je ochutnala. Ochutnala je přede včírem a také včera. Dokonalost voní jako máta a kokosy, dokonalost voní jako Hyunjin. Ach a Hyunjin... Hyunjin. Hyunjin.

Už k němu necítila zášt. Všechna ta zášt, nenávist, všechno to zmizelo v ten den, kdy spolu strávili první noc. Věděla, že pro Hyunjina to neznamená nic, věděla že pro ni to znamená vše. I tak si nechala ublížit, a dovolila, aby bylo její srdce zraněno.

Protože Hwang Hyunjin byl dokonalý. Protože dokonalost chutnala jako jahody. Protože dokonalost voněla jako máta, jeho kůže voněla jako čerstvě natrhaná máta. A protože dokonalost voní taky jako kokos. Dokonalost voní jako Hyunjinovy vlasy, dokonalost voní jako jeho kokosový šampon. Donalost je Hwang Hyunjin.

Od toho incidentu v sále, od toho co ochutnala dokonalost, dostávala její dávku skoro každý den. Dávku Hyunjina každý den. Hyunjin nebyl nikde, ale byl všude. Byl na dámských toaletách, když se oba dva vytratili z vyučování. Byl v dámských sprchách i v dámských šatnách, když byli prázdné. Stál pod schody v přízemí, kam se schovávali košťata na uklízení.

Všechno to, aby mohli ochutnávat, aby je nikdo u toho neviděl. Byli to nevinné polibky, nerozdávali si to mezi sebou na chodbě. Hyunjin se točil za Winter jako klíště, a pokaždé co se jeden z nich z toho místa vrátil do sálu, přišel s napuchlými a dokousanými rty. Protože oni se nelíbali jenom jemně, oni se líbali divoce. Divoce a vášnivě, rychle a zběsile. Jakoby by to mělo být naposled, co se jede druhého měli dotýkat. Jako by to byl nějaký nějaký slib, který si sdělovali při tření jejich rtů o sebe.

Ale Winter to nevadilo. Pokavaď jeho hříšné rty spočívali na těch jejích, všechno ostatní bylo jedno. Dokavaď tu byl a byl tu s ní, vše ostatní bylo jedno. Na ničem jiném nezáleželo, protože on tu teď je. Ví, že ji Hyunjin jednou opustí. Ví, že až ho omrzí, bude jí to bolet. A i to byla schopná podstoupit, protože měla pocit, jakoby spadla do králičí nory a teď nebylo kudy ven. Ta králičí nora byla plná sexu. Plná Hyunjina. Plná Hyunjinovo rtů.

Hyunjin jí měl pořád. Celý týden, každý den po tréninku/u prostřed tréninku to vždy jeden z nich vzdal a potom na sebe skočili. Věci se denně váleli na zemi. Winter denně ležela na tom pohodlném křesle, s nohami od sebe, s přístupem pro Hyunjina. Každý den od minulého týdne, každý den se neobešel bez toho, aniž by ti dva ze sebe nestrhli oblečení. A co bylo ještě zvláštnější — v hodinách paní Youngové se na sebe pořád dívali. Sem tam nějaký úsměv, když se nikdo nedíval.

Pravda byla taková, že oni dva byli nejlepší pár, jaký ve třídě byl. Co se tedy tance týče. Pani Youngová z nich byla hotová. Jejich tanec v hodinách byl vždy bez chyb. S Molly Hyunjin často chyboval, Molly chybovala hodně, ale Winter nechybovala. A tak nechyboval ani Hyunjin.

Oba dva byli soustředení na své tělo. Bylo to, jakoby tančila jenom pro něj a on zase jenom pro ni. Všichni se na ně pořád otáčeli. Při těžkých pasáží. Při těch normáních. Při pauze. Bylo na nich něco jinak. Nehádali se. Nevypadalo to, jakoby si ještě dva týdny zpátky málem vytrhali všechny vlasy. Vypadali jinak. Vypadali veseleji. Oba dva.

Oba dva se momentáně nacházeli sami v sále a trénovali na jejich zkoušku. Měli necelé tři týdny, už teď to uměli skoro perfektně. Sem tam si choreografii upravili, protože jakmile se dostali blíže k sobě, Hyunjin přiložil své rty automaticky na ty její. A jak si ten pocit oblíbil.

Seungmin: Prosím, neříkej mi, že jste teď u prostřed šukání, prosím........

Winter: Mine... ne. Nejsme. Potřebuješ něco?