dej za mě pozdrav pegasům....~stein27~

1

Vzal jsem si do rukou svůj deníček, který jsem psal když mi 22, teď mi je 24.

Byli to krásný léta.

Zalistoval jsem si na stranu kde bylo datum
9.12 na tohle datum nezapomenu,byl to sice den mých narozenin ale taky to byl den když jsme se dali s Ness dohromady kdo byla Ness? To se teď dozvíte...

....

„mami! Dnes jedu za těma klukama do Bratislavy" křikl jsem z pokoje na mamku, protože vím, že na to určitě zapomněla.

„dobře, Petříku, dojeď dobře" poplácala mě po rameni, když jsem došel z kufry dolů.

„neboj se mami" řekl jsem bez jakýchkoliv emocí, a obejmul ji.

„tak ahoj" řekla mi, v objetí, a já ji pustil.

„čau" řekl jsem, a zavřel dveře, od našeho domu, venku už čekal calin.

Pozdravil jsem se s ním, a dal si kufry, do kufru.

Sedl jsem si vedle něho.

„tak jak se těšíš?" Zeptal se.

„dobře, Kamo" vydechl jsem, hrozně rád jezdím za klukama na Slovensko, je to tam uklidňující, a není to jako tady.

Po tomhle už bylo ticho, a já si vzal sluchátka a pustil si písničky. Zrovna mi hrál Karel Kryl, děkuju.

Pomalu jsem zavřel oči, a upadl do mých snů...

....

„kamo jsme tady" žduchnul do mě calin, a já jen otevřel oči, protáhl jsem se, a vystoupil z auta.

Vytáhl jsem si kufry, a šli jsme za Sebastianem.

Přišli jsme před byt, a calin zazvonil, ani ne do minuty mu otevřel, a obejmul se sním, potom si všiml mě, a obejmul se i semnou.

„zdar kluci" řekl.

„no nazdar, jak je?" Zeptal se calin, když jsme vešli dovnitř.

„dobre, čo vy?" Optal se zase nás, a já si sedl na gauč.

„dobrý, jsem rád že můžu bejt zase tady" zasmál jsem se, a calin semnou.

„jo přesně, je to tady vždycky skvělý, a jsou tu i dobrý zážitky" souhlasil semnou calin.

„tak sa cítim aj ja v Česku" zasmál se Sebastian.

„hej hoši, já si skočím dat kufry do pokoje" řekl jsem, protože ty kufry tady byli rozvalený po celý místnosti.

„dobre, izba je furt rovnoaká" řekl mi Sebastian, a já kývl. Šel jsem rovně a potom zabočil do prava, a tam se nacházeli černý dveře, otevřel jsem je, všechno tam bylo stejný, měl fakt pravdu.

Kufry jsem tam jen hodil, a šel jsem se na sebe podívat do zrcadla, zase jsem byl bílý jako stěna, povzdechl jsem si, a šel zpět za klukama.

Seděli na gauči, a hráli FIFU.

„vy hrajete beze mě? Tak to ne!" Zasmál jsem se, a vecpal se mezi ně.

Snažil jsem se dělat jakoby nic, protože nechci potom poslouchat.

„petře, ty jseš zase v píči" „vole najdi si už nějakou tu holku" a na to nemám náladu.