dej za mě pozdrav pegasům....~stein27~

4

„péťo...nemohl by jsi jít ven na chvíli?" Špitla mi do telefonu Vaness.

„to víš že ano, tak v parku za pět minut?" Zeptal jsem se.

„dobře, tak pa" zašeptala a než jsem něco stačil říct tak to tipla. Začínám se o ní bát, zněla dost smutně.

Hodil jsem na sebe rychle nějaký kraťasy, a triko, a šel za ni. Bál jsem se, že se jí něco stalo.

Když jsem došel do parku, a viděl ji, tak jsem ji obejmul.

„pane bože Vaness! Já se o tebe bál" řekl jsem, a nechtěl ji pustit z objetí.

„promiň, že jsem se ti večer neozvala ale já.... usnula' řekla nervózně, bylo mi jasný že lhala.

„fakt?" Zeptal jsem se, třeba mi pravdu řekne, i když na ni tlačit nechci, ale chci vědět co se jí v životě děje.

„jo..."špitla, jen jsem si povzdechl, chytl jsem ji za tvář, možná kdybych v sobě zase neměl víno, tak bych to neudělal.

„ness...já vím, že mi lžeš....ale nechci na tebe tlačit" sklopil jsem zrak, a potom se jí znovu podíval do očí.

„promiň" špitla a sklopila zrak.

„ne to je v pohodě, já se o tebe jen bojím" řekl jsem narovinu, a ona se mi podívala do očí, v jejích očích byli vidět jiskřičky.

„ty se o mě bojíš?" Ujistila se, a já jen kývl.

„nikdy jsem se o nikoho nebál víc, jak včera o tebe" přiznal jsem se, a ona se usmála.

„nemusel jsi se bát " zašeptala, a já se na ni usmál.

„ale srdce vědělo proč se bát....teď mi prosím řekni, co se ti doma děje" řekl jsem, a ona si povzdechla. Sedli jsme si na lavičku, a ona se nadechla.

„moje matka mě nemá ráda, skrz to že jsem ji prej zničila celý život, a otcovi jsem jedno, jediný komu jedno nejsem je můj brácha, bohužel ten bydlí v Košicích" povzdechla si.

„a mně nejsi jedno, mám tě rád Vaness a to si pamatuj" řekl jsem jí, a ona se usmála.

„já tebe taky, Peťo...." Řekla, a začala plakat, jejda.

Obejmul jsem ji, a ona mi začala plakat v objetí.

„nikdy mě nikdo neměl rád, ani se nikdo nezajímal, ani nechápu tebe, jak se můžeš bavit semnou" řekla, a já se usmál.

„protože si dokonalá a úžasná kamarádka, kterou mám rád, nikdy tě nechci ztratit Vaness" řekl jsem, a dal jí pusu do vlasů.

Hladil jsem ji po vlasech, aby se uklidnila a trochu to pomáhalo.

Když se uklidnila, tak se mi podívala do očí.

„víš že mám ráda ty tvé modré oči?" Řekla, a já se jen usmál.

„to i já ty tvé mám rád" řekl jsem, a ona mi znova spadla do objetí, asi ji dlouho nikdo neobjímal.

....

Právě jsem přišel domů, byli tak dvě odpoledne, kluci seděli v obýváku, a já si šel udělat nějakej menší oběd.

Jelikož jediný co umím, jsou míchaný vajíčka, tak jsem si udělal je.

Svůj výsledek jsem si dal na talíř, a začal jíst.

A u toho se koukal na účet Vaness měla krásný příspěvky, usmívala se jak kdyby měla bezstarostný život, ale jen já vím, že to tak není.

Když jsem dojedl, tak jsem si šel sednout za klukama do obýváku, na to že včera chlastali tak vypadali fit.

„tak co byl jsi za tou svojí Vanesskou?" Zeptal se calin.

„jo byl jsem sní... Mrzí mě že za pár dní odjíždíme, nejradši bych tu zůstal na dýl" přiznal jsem, a calin se na mě podíval.

„tak tu zůstaň. Sebastianovi tu vadit nebudeš" řekl, a já jen záporně zakyval hlavou.

„musím vydat ten track manifest" řekl jsem, fanoušci už na to čekaj dlouho, a já jim to slíbil že to teď vydám.

„ajo, a nešlo by to odložit?" Zeptal se, a já jen znova záporně zakyval.

„ne, fanouškům už to slibuju dva měsíce, už to musím dát ven" povzdechl jsem si.

„tak asi nic no" řekl, a já jen kejvl....