dej za mě pozdrav pegasům....~stein27~

32

„nessy přijdeš dneska?" Zeptal jsem se Vaness na videohovoru.

„chtěla bych, ale rodiče s tím moc nesouhlasí, prý furt někde trajdám, a nejsem moc doma" povzdechla si.

„vždyť jim může být jedno kde jsi, jsi dospělá" řekl jsem jí.

„ja vím, zkusím je ještě přemluvit, ale nic moc neslibuju" usmála se, a já kývl.

„peťo, jsou tu kluci!" Zařvala na mě mamka.

„promiň vanny budu muset jít" usmál jsem se na ní omluvně a ona kývla.

„v pohodě, tak pa lásko" řekla a já se usmál.

„ahoj" poslal jsem ji vzdušnou pusu, a tipl to.

Zvedl jsem se z postele, a vzal si kufr. Šel jsem dolů, a tam byla mamka a niky.

„tak ahoj" řekl jsem jim, a niky mě přiběhla obejmout.

„ahoj Peťo" řekla, a pustila mě. Dal jsem jí pusu na tvář, a podíval se na mámu.

Nastavil jsem ruce, a ona mě obejmula.

„nic si tam neudělej" zašeptala, a já se zasmál.

„neboj mami" řekl jsem, a pustil ji. Naposledy jsem se rozloučil, a odešel ven. Čekala tam dodávka kterou jedeme na Slovensko.

Dal jsem si kufry do kufru, a sedl si do předu kde bylo místo.

„to je jak čekání na ženskou" postěžoval si calin.

„nestěžuj si" řekl jsem, a David pustil nějaký písničky, a rozjel se.....

Jelikož jsme s Vaness vánoce neslavili, tak bych ji i tak chtěl dát dárek, ale vůbec nevím jakej, protože ona mi sama neříkala co by si nejvíc přála, takže asi budu improvizovat, dám jí nějakou kytici a k tomu nějakou blbůstku, ale musím ještě popřemýšlet jakou.

.....

Dojeli jsme do Bratislavy, a vystoupili.

„lituju Sebastiana" řekl jsem, a všichni se na mě otočili.

„bude mít hodně hovad v bytě" řekl jsem, a oni se zasmali.

„já si myslím že on si zvykl." Řekl Calin, a zazvonil na jeho zvonek. Po chvilce čekání se ozval hlas Sebastiana.

„notak jsme tu" řekl Calin, a po chvíli zabzučeli dveře. Calin otevřel, a všichni jsme vešli dovnitř

Odložil jsem si kufr, kde budu spát. Bohužel semnou bude spát i kojo. Sebastian mu semka dotáhl i nějakou madračku, nevím kde to vzal, ale bál bych se na tom ležet.

„hej kluci, vrátím se večer, budete tady ne?" Řekl jsem jim, když byli všichni v obýváku.

„no budem tu asi, ale pravděpodobně jo" řekl Marin, a já kývl. Obul jsem si boty, a vyšel ven. Zamířil jsem do auparku koupit něco Vaness, bohužel furt nevím co, zaslouží si něco drahocennýho ale co já vím co? Řetízek jsem ji koupil. Už to mám! Koupím ji prsten.

Zašel jsem do Pandory, upřímně tam to mám rád, dobře si tam vyberu nebo aspoň někomu tam vyberu dobrý řetízky či něco jinýho.

Procházel jsem se, a zastavil se u jednoho prstýnku který by se jí líbit mohl. Prohlídl jsme si ho, přišla ke mně paní s úsměvem.

„budete ho chcieť?" Zeptala se, a já kývl. Ona odemkla sklo za kterým ten prstýnek byl, a šli jsme na pokladnu. Namarkovala ho.

„bude to 160 eur" řekla a já kývl. Vytáhl jsem si peněženku, a z ní peníze. Zaplatil jsem to, a ona tu krabičku dala ještě do malé taštičky. Poděkoval jsem, a odešel. Doufám že se jí bude líbit.(prstýnek v médiích)

Zašel jsem ještě do květinářství kde jsem ji vzal nějakou růží, aby furt nedostávala jen slunečnice.

A vydal jsem se k ní.

Když jsem došel k jejich domu, tak jsem zaklepal, a otevřel mi její táta.

„vaness je doma?" Zeptal jsem se, a on kývl.

„je v izbe" řekl a já kývl. Sundal jsem si boty, a vydal se nahoru do jejího pokoje. Měl jsem úsměv na tváři že ji konečně uvidím. Moji nádhernou Vaness.....

Miloval jsem tě vždy, ale vidět tě tehdy v tom pokoji, málem jsem se tam rozbrečel jak děcko.