dej za mě pozdrav pegasům....~stein27~

28

Dnes jedeme na Slovensko, teda už jsme vyjeli, sedíme ve vlaku, a Ness, furt něco píše do mobilu, ale myslím že spíš píše něco do poznámek.

Vytáhl jsem si mobil, a Vaness ten její vypla, objevila se mi tam její Story, přečetl jsem si ji. (Viz.media)

„vaness" sedl jsem si k ní a vtáhl jsem jí do objetí.

„chybí mi" špitla a začala plakat.

„vanessko, neplakej, on na tebe dává pozor" řekl jsem, a dal jí pusu do vlasů.

Ona mi ale dál plakala do mikiny, hladil jsem jí po vlasech, a byl ticho, to je asi jediný co potřebuje.

....

Dojeli jsme na Slovensko, do Bratislavy. Zanesl jsem si kufr k sebovi, a Vaness k sobě.

„no nazdar, teba som tu nečakal, jazdíš teraz nejako často, to je kvôli tej babe?" Zeptal se.

„jojo, ale teď musím, pokecáme večer" řekl jsem a zmizel ven, šel k domu Vaness. Zjistil jsem že nebydlí zas tak daleko od Sebastiana.

Došel jsem k jejímu domu, a zazvonil. Otevřel mi asi její táta. Tak teď se cejtim nervózně.

„je Vaness doma?" Tak jsem kokot, vždyť jsem sní byl.

„jo, Vanessa!" Křikl na ni.

Ona přišla dolů, jako vždy byla nádherná.

„do polnoci buď doma" řekl bez zájmu, a odešel. Ona přišla zamnou, a já ji chytl kolem pasu.

Podíval jsem se jí do očí, a políbil jsem ji.

„miluju tě" řekl jsem, a chytl jí za ruku.

„miluju tě Petře" usmál jsem se, a šli jsme do květinářství pro květinu, na hrob.

„jednou bych se sem chtěl přestěhovat, je to tady krásný, a čistý" řekl jsem do vzduchu, a ona se na mě usmála.

„já zase do Čech, tady se mi to nelíbí, připomíná mi to minulost" řekla zase ona. Povzdechl jsem si.

„to mě zase v Česku" povzdechl jsem si. Když si vzpomenu na všechno co jsem kdy udělal, tak je mi ze mě na blití.

Došli jsme ke hřbitovu, a procházeli uličkami mezi hroby. No upřímně nemám rád hřbitovy.

Najednou jsme došli k hrobu, který patřil jejímu kamarádovi. Naproti hrobu byla lavička, a Vaness si na ni sedla, a já vedle ní.

„tak tohle byl Benjamin, můj nejlepší kamarád" řekla směrem k hrobu, byla tam jeho fotka.

„nejradši bych vrátila čas, a donutila bych ho aby mi vše řekl, byla bych tu pro něj víc" řekla a začali ji téct slzy.

„můžeš mě tu na chvíli nechat o samotě?" Zeptala se, a já kývl. Zvedl jsem se z lavičky, a šel se koukat po těch hrobech, no upřímně tady bych nechtěl bejt večer.....

Vanessa

„páči sa ti? Pretože ma áno, je milý a dobrý, aj keď si párkrát niečo dá. Milujem ho Benjamin, rovnako ako som milovala teba, aj keď si to nevedel, nechcem ho stratiť, ale viem že sa to niekedy stane z čoho on sa nikdy nedostane, nechcem mu to urobiť, ale ja to neznesiem tu byť. chápeš ma nie? síce si hovoril že tu mám byť aspoň ja, ale ja tu tiež byť nechcem" řekla jsem, a utřela si slzy mikinou.

„keď ho opustíš tak mu ublížiš a to mu urobiť nemôžeš, miluje ťa, viac než čokoľvek iné, nemôžeš ho opustiť, chápeš?" Řekl mi hlas v hlavě. Ale to nebylo podvědomí, to byl jiný hlas, který vycházel ze srdce.

„ja tu ale byť nechcem, nemala som nič, detstvo, lásku, jednoducho nič, áno teraz mám lásku od neho, ale čo keď aj on ma berie ako obyčajnú hru, a pichá niekde inú?" Řekla jsem.

„proč bych píchal jinou? Mám tebe a tebe miluju, nechci nikoho jiného víš? Jsi pro vším na světě, a nechci tě nikdy ztratit, chápeš? Nikdy. Jako jediná jsi semnou zůstala po tom všem co jsem ti řekl, o drogách o své minulosti, a ty jsi tu furt semnou/k té minulosti se možná ještě časem vrátím/ takže prosím neodcházej " dořekl, a viděla jsem v jeho modrých očích lesk slz. Zvedla jsem se, a přišla k němu.

„slibuju že tě neopustím nikdy" řekla jsem, a dala mu pusu. Nedodržela jsi to...

Na tenhle den jsem taky nikdy nezapomněl, slyšel jsem vše co jsi řekla, ale dělal jsem jako bych to neslyšel, a teď toho lituju....

Poslední část za dnešek. Jsem se koukala na to video co dával Petr na Story, a málem se rozbrečela. Bylo to tak pěkný 🥹