41

355 10 0
                                    

1. duben 2020

Už to jsou čtyři měsíce co bydlím v Bratislavě, v bytě s Vaness. Jak se nám vede? Je to takový z kopce do kopce, někdy se pohadame kvůli kravinám a nemluvíme spolu snad dva dny, někdy se máme zas tak dobře že to nejde ani říct, ale i tak jsem furt rád že spolu bydlíme..

Jediný co mě sere, je že začal covid a my teď nesmíme ven ani vlastně nikam takže si teď hodně lezeme na nervy, a Vaness mě třeba někdy chce vytáhnout za nějakýma svýma kamarádkama který si tu našla, nechce se mi protože ty holky prostě chtějí mě ne ji, jenže když ji to říkám tak mi to nevěří...

.

Chtěl jsem Vaness seznámit s mámou ale to se teď jak si neuskuteční, byli jsme dokonce domluvení....

A ještě něco začal jsem trošku víc pít, takže je Vaness na mě naštvaná a někdy mi to i vyčítá..... Ale teď do přítomnosti.

„petře kurva dej tu flašku pryč! Ničíš si zdraví!" Křikla na mě už naštvaná Vaness.

„ale mě je to jedno" řekl jsem a odešel do naší ložnice, kde jsem se jako vždy zavřel. Z nočního stolečku jsem vytáhl deníček.


„1. Dubna.

Náš vztah s Vaness se moc nelepší, ale můžu za to vlastně já, chovám se jak debil, a vím že ji to vadí, ale když já nevím co bude do budoucna....prostě ona nevidí to jak jsem z toho úplně mimo, co když nebudu mít za chvíli prachy kvůli covidu...měli jsme mít koncerty ale ty se kvůli němu zrušili...nevím jak se mají kluci protože mi nějak moc nepišou, jediný co vím je že si calin našel holku nic víc.....'


Deník jsem zavřel většinou si tam nic moc nepíšu, a když už jo tak něco podstatnýho.

kdo by věřil že vám teď budu vyprávět celý ten příběh i podle mého deníku ve kterým bylo skoro hovno....


Vzal jsem si mikinu, a šel jsem do chodby. Vaness seděla a koukala na televizi.


„vratím se večer " řekl jsem a odešel. Vím že je zákaz vycházení, ale potřebuju se svěřit Sebastianovi... To je další novinka... Sebastian se přistěhoval kousek sem, prý aby nám byl kdyžtak poblíž...


Zazvonil jsem na jeho zvonek...

„kdo je tam?" Zeptal se.


„petr" dveře zabzučeli a já věšel dovnitř. Šel jsem nahoru k němu do bytu, a zazvonil. On mi otevřel, a pustil mě dovnitř.

„tak rozprávaj " řekl když jsme si sedli k němu na gauč.


„já nevím náš vztah s Vaness se nelepší, asi to byla kundovina se stěhovat tak rychle. Ona mi vyčítá to že se napiju, a já nemám rád když chce abych šel s těma jejíma kamarádkama ven" upřesnil jsem, a chytl se za hlavu.

„bro to je len kríza to bude dobrý" snažil se mě uklidnit, ale upřímně já si myslím svoje jako vždy.....


dej za mě pozdrav pegasům....~stein27~Kde žijí příběhy. Začni objevovat