dej za mě pozdrav pegasům....~stein27~

8

„tak co si dáte?" Zeptal zase ten kluk který tu byl i poprvé.

„latte" řekl jsem, a on se otočil na ness, která řekla to stejný, on si to zapsal a odešel.

„hele Vaness, calin má 6 září tour, a já budu jezdit sním, tak mě napadlo, nechceš jezdit s námi? Bude to asi měsíc možná dva nevím, ale určitě když by nebyla tak by jsi mohla jet na chvíli domu" řekl jsem jí, a jí se rozzářili oči.

„jasně že pojedu, budu ráda, když budu moct vypadnout z domu" usmála se, a já na ni taky.

„takže souhlasíš jo?" Ujistil jsem se, a ona kývla.

Donesli nám Latte, a my jsme koukali na ulice Bratislavy, kde byli lidé, a chodili z práce domů, přece jen byl pátek, takže jich bylo hodně.

„nechtěla by jsi dneska jít k  Sebastianovi? Ale byli by jsme u mě v pokoji" Zeptal jsem se nervózně, rád bych ji měl u sebe, aby zase neměla spánkovou paralýzu.

„jestli vám tam nebudu vadit, tak klidně" špitla a já se usmál.

„tak si uděláme filmový večer co ty na to?" Zeptal jsem se, a ona jen s úsměvem kývla.

Dopili jsme Latte, a šli jsme k sebastianovi.

„nebude Sebastian naštvaný, že tam budu já" zeptala se, a já jen záporně zakyval.

„ne on bude rád, možná se ani nepotkáme, je pátek takže půjde do klubu" vysvětlil jsem ji, a došli jsme před byt. Otevřel jsem, a jeho bot jsem si nevšiml.

„no tak tu ani není" řekl jsem, a šel do obýváku, všude bylo prázdno, takže si šel za šukat.

Šli jsme ke mně do pokoje, a já ji dal do rukou notebook, a šel jsem zatím hledat něco dobrého, jako je víno... A třeba nějaký sladkosti..

Když jsem to našel, tak jsem to vzal, a šel za ní, ležela mi v posteli, a furt hledala nějaký film na bombuj.

„tak co?" Zeptal jsem se, a ona se na mě podívala.

„nemůžu nic najit" zakňourala a já se zasmál, vzal jsem si notebook a šel hledat nějakej film.

„jakej by jsi brala?" Zeptal jsem se jí.

„třeba komedii, nebo romantiku hlavně ať to není nudný" řekla, a já se zasmál.

„i romantika je nudná, princezno" řekl jsem, a ona se na mě podívala.

„co? To není pravda! Romantika není nudná " hájila se, ale já věděl svoje.

„no takkkk co třeba nějakej horor? Co ty na to?" Zeptal jsem se jí, s pohledem na noťas.

„ne! Budu se bát, a jestli budu muset jít domů tak do nedojdu" řekla, ach holka, já tě domu jít nenechám.

„v té tmě domu nepůjdeš, budeš spát tady, já si klidně ustelu u Calina v pokoji " řekl jsem, a ona záporně zakyvala.

„tam si když tak ustelu já, tohle je tvůj pokoj" řekla, a já jen kývl, co sní mám dělat, když má svůj názor.

Pustil jsem tam teda horor, sice s tím nesouhlasila, ale nic jinýho tam nebylo, nebo možná bylo, ale mně se nic hledat nechtělo.

Když začal, tak se Vaness zachumlala do mojí peřiny, a natiskla se ke mně, já jsem ji přehodil ruku přes hlavu, a koukali jsme se.

Teda já se koukal, ona mi spala, na hrudi, ani nevím jak se jí její hlava dostala na moji hruď, ale nevadilo mi to. Začal jsem ji škrábat ve vlasech, a u toho se koukal na film.

...

Film právě skončil, a já potřeboval na záchod, tak jsem opatrně položil Vaness hlavu na polštář, a šel na záchod který mám v koupelně.

Když jsem vykonal potřebu, tak jsem se šel ještě napít vody.

Vzal jsem si v kuchyni skleničku a napustil do ní vodu, napil jsem se, a potom šel zpět do pokoje, vzal jsem si mikinu, a z ní vytáhl cigára, otevřel jsem si okno, a sedl jsem si na parapet.

Zapálil jsem si jedno zlatý marlboro, dal jsem ho mezi rty, a popotahl si.

Kdyby tu nebyla Ness, tak bych si zapálil radši trávu, protože ta by mi ulevila líp, doufám že zase nechytnu ty stavy, kdy mám chuť udělat něco, co bych neměl.

Vydechl jsem šedý kouř, a podíval se na noční Bratislavu, je ještě krásnější než by si kdo řekl.

Najednou se kolem mého pasu obmotali dvě malé ruce, a já se otočil, stala tam Vaness, a byla rozespalá.

„já tě vzbudil?" Zeptal jsem se.

„ne, spíš mi byla zima" řekla, a šla si vzít moji mikinu, protože tady svoji neměla.

„promiň, to jsem nechtěl, dej mi chvili dokouřím, a zavřu" řekl jsem, a popotahl si.

„neměl by jsi kouřit, ničí ti to zdravý" ach ty její moudra.

„někdy je toho prostě moc" vydechl jsem kouř, a ona si sedla vedle mě na parapet.

„chceš si o tom popovídat?" Zeptala se, upřímně? Mám v ní důvěru, ale já se lidem nikdy tak moc nesvěřoval, protože to pak vytáhli proti mně.

„ne, to je dobrý" řekl jsem.

„ale kdyby něco tak se mi svěřit můžeš, já tě do prdele nepošlu" řekla a já se usmál, bylo to od ní milý.

„děkuju Ness, mám tě rád" řekl jsem, a dal jí pusu na čelo, ona se jen začervenala.

„já tebe taky, a můžu se zeptat? Jak tě napadla přezdívka Ness?" Zeptala se, věděl jsem že se na to někdy zeptá.

„když jsi mi poprvé řekla tvoje jméno tak se mi to k tobě hodilo, bylo to hezký k tvý osobě " řekl jsem.

Podíval jsem se na hvězdy, a usmál se.

„každa hvězda tě chrání, je to něco jako anděl, dohlíží na tebe jen v noci, aby jsi spala klidně, a nikdo ti nic nemohl udělat" řekl jsem si, a ona se jen nad tím uchechtla.

„mě asi nehlídají, trpím spánkovou paralýzou, a nikdo mi s tím nepomáhá ani hvězdy" řekla, a já se na ni podíval.

„když jsem s tebou, tak ti neublíží, ani ty nejhorší sny" řekl jsem, a libl ji na čelo, ona se usmála, a položila si svoji hlavu na moje rameno.

„budu ti věřit" řekla, a oba jsme koukali na hvězdy....

Chtěl jsem ti hvězdami ukázat že svět není zas tak hnusný, ale došlo mi že ty jsi měla jiný názor...