dej za mě pozdrav pegasům....~stein27~

10

Dnes jedeme do Čech, upřímně už jsem myslel, že Vaness její rodiče nepustí, až když jim řekla, že tam kolem ní bude hodně lidí, co jí ochrání, tak jí pustili.

„hoši, skočíme, ještě pro Vaness" řekl jsem klukům, když už jsme nastupovali do auta.

„okey, ale musíš mi ukázať kde býva" řekl Patrik, a já jen kývl.

Jeli jsme takovou menší dodávkou, aby jsme se tam všichni vešli, protože jelo ještě pár lidí, který jsem moc neznal ale oni mě jo.

Nasedli jsme všichni do dodávky, a už tam zbývali jen dvě sedačky a to vedle mě, ani jsem nechtěl aby někdo seděl vedle mě nebo vedle Vaness, a taky jsme seděli úplně vzadu.

Dojeli jsme před dům Vaness, vystoupil jsem a šel zazvonit.

Otevřela mi postarší paní, pravděpodobně její máma.

„dobrý den, je doma Vaness?" Zeptal jsem se slušně, i když jsem měl chuť ji něco říct, za to jak se chová k Vaness.

„áno je, Vanessa! máš tú návštevu!" Zakřičela otráveně její matka. Tohle jsem ještě ignoroval.

Po chvíli přišla usměvavá Vaness. Obejmul jsem jí, a ona mi objetí přijala.

„rád tě vidím" řekl jsem jí v objetí, a ona se potichu zasmala.

„viděli jsme se včera" řekla s úsměvem a odtrhla se.

„ale to nevadí" řekl jsem, a vzal ji kufr, aby ho nemusela brát ona.

„já to vezmu" řekla a chtěla vzít ten kufr, ale já jsem ho nepustil.

„je to kousek, to odnesu" usmál jsem se, a chtěl jít, ale její ruka mě zastavila.

„ještě se rozloučím" řekla, a já kývl. Stoupl jsem si do dveří, a ona se šla rozloučit, ale celej ten jejich rozhovor byl divnej.

Bylo to jakoby nemluvili s jejich dcerou ale s nějakou random holkou.....

Když přišla tak se usmívala od ucha k uchu, tohle byl jasnej fake. Vtáhl jsem jí do objetí, ona mi začala brečet na hrudi, a já ji hladil po vlasech.

„všechno bude okey, zmizíme do Česka, a budeme tam jen my dva, neboj zapomeneš na to vše" řekl jsem jí, a ona kývla. Pustila mě, a já ji vzal kufr, ona zavřela dveře, a já šel dát kufr do dodávky.

Ona mi byla hned v patách, sedli jsme si do zadu vedle sebe, a ona se mi opřela o rameno.

„spadl mi do mé náruče anděl, v podobě svlečený" zabroukal jsem si, ale ona to neslyšela, protože mi usnula na rameni.

„a petere to je tvoja nová hoe?" Zeptal se Adrián.

„ne, je to jen kamarádka" usmál jsem se na ni, když jsem viděl jak roztomilá je.

Už v tu dobu jsem věděl že to neskončí jen u kamarádství, byla tak nádherná, přenádherná s pár nedokonalostmi ale i tak furt byla nádherná.