dej za mě pozdrav pegasům....~stein27~

38

„tak pa, a zejtra se uvidíme" dal jsem jí pusu na čelo, a nasedli do dodávky. Naposledy jsem ji zamával, a pak jsme jeli zpět do Čech, až tohle oznámím mámě, tak ta bude asi hodně smutná. Žil jsem sní celý život, a někdy jsem byl fakt velkej mamánek, ale teď se chci prostě osamostatnit, navíc teď má na pár měsíců niky, takže tam bude někoho mít.

Jelikož jsem seděl úplně vzadu, tak jsem si vzal sluchátka a pustil si písničky, nemám nějak náladu se s němi i nějak bavit.

Začal jsem se koukat z okna, nerad odsud odjíždím, i když sem zítra přijedu, mám to tu fakt hodně rád, hlavně jednoho člověka a to Vaness, jí fakt miluju nejvíc a vždy budu protože ona je moje světlo, ona bude vždy stát při mě, a nikdy mě nenechá se v něčem topit.....

„petře" Drknul do mě calin, sundal jsem si sluchátko, a podíval se na něj.

„co?" Zeptal jsem se.

„co se stalo? Je mi jasný, že tak rychle by jsi si sem neodstěhoval" zeptal se, nevím jestli mu to chci říct.

„nic se nestalo, chci být sní, jednou to taky pochopíš až budeš mít holku, budeš furt chtít být sní, a nebudeš ji chtít nechávat samotnou" řekl jsem možná jsem tím i něco naznačoval, ale on to nepoznal, jenom kývl, a nechal mě zase být, dal jsem si zpět sluchátko a koukal se z okna, u toho se mi zrovna vybavila vzpomínka když můj otec poprvý zmlátil mámu, to mi bylo deset.

Flashback.

„jseš krava, porodila si nám totálního trotla, nic z něho nebude!" Zařval můj otec na maminku, stál jsem u dveří který jsem měl malinko otevřený, a koukal se jak táta řve na maminku a ona plaká.

„on nikdy nebude trotl....je to malý chlapec to že mu nejde matika neznamená že z něho nic nebude" řekla šeptem, on ji dal facku, a chytl ji za vlasy.

„to bych se musel zasmát! Podívej se na něj, místo aby šel ven, tak si v pokoji zpívá! Není normální!" Zakřičel ji do ucha, a pustil maminku.

„má rád hudbu, sám nám to říkal, hodně krát říkal že by chtěl být slavným zpěvákem, to že nechodí ven a je doma neznamená že není normální " řekla. On jen protočil oči, a odstrčil ji, ona spadla na zem, a on odešel. Když si všiml mě tak ke mně hodil nenávistný pohled a odešel pryč.

Příběhl jsem k mamince, která mě obejmula.

„zlatičko? Všechno v pořádku?" Zeptala se s pláčem, a pohladila mě po tváři.

„ano, maminko, proč byl tatínek zlí?" Zeptal jsem se, a ona si utřela slzy.

„víš tatínek byl naštvaný že ti nejde ta matika, ale zlatíčko nic si z toho nedělej, nikdy nikomu nejde vše takže ti nemusí matika jít, ano?" Řekla a já kývl. Pořádně mě objala a kolíbala se semnou ze strany na stranu.

Od tý chvíle se mi otec zhnusil....

Konec flashbacku.

....

Dojeli jsme do Česka, a já šel domů, máma seděla na gauči s niky tak jsem k nim přišel a sedl si na gauč.

„mami chtěl bych ti něco říct" řekl jsem nervózně, a podíval se na ni, ona už se na mě ale dávno koukala.

„copak zlatíčko?" Zeptala se.

„niky půjdeš prosím do pokojíčku?" Zeptal jsem se nikolky a ona kývla. Odešla do pokoje.

„víš... no.....prostě na Slovensku jsem v létě potkal holku, fakt pěknou holku jezdila s námi po tour, a já se jí zeptal potom jestli semnou nebude chodit řekl jsem že jo, a před včerejškem mě napadlo, se odstěhovat do Bratislavy" řekl jsem, a viděl jak se jí hrnou slzy do očí.

„co....a proč jsi mi nic neřekl?" Zeptala se.

„čekal jsem na správnou chvíli, a myslel že prostě ti ji přijedu ukázat rovnou, ale není nějak čas" podrbal jsem se na zátylku a mámu obejmul.

„hlavně nebreč, budeš mě vídat i tak, víš že se potřebuju osamostatnit" řekl jsem, a ona se slzami kývla.

"Já vím, ale bydlel jsi tu semnou 22 let, víš? A teď, prostě budeš bydlet jinde a já si budu muset zvykat" řekla...

„zvykneš si rychle mami, nebudu tě tady furt otravovat" zasmál jsem se, a ona semnou.

„a kdy jedeš?" Zeptala se.

„zítra asi nějak v jednu" řekl jsem.

„už tak brzo?" Zeptala se, a já kývl.

„jo, bude to lepší" usmál jsem se

„půjdu si zabalit pár věcí, a pak dáme víno co ty na to?" Zeptal jsem se, a máma kývla. Odešel jsem s kufrem nahoru, a vytáhl i další.

Do toho jsem dal další věci, a přibalil do toho nějaký svý cennosti jako ten svůj deník

Zabalil jsem si i nějaký povlečení na postel který jsem si koupil, vzal si svůj Mac....

Máma mi potom hodně chyběla...

Pár části a konec. Asi deset.