Felix odjíždí se své rodné Austrálie do Korei dělat chůvu. Jeho úkol je hlídat děti rodiny Hwangů. Tato rodina na své děti nemá tolik času, protože moc pracují. I když mají ještě staršího syna než je Felix. A to Hyunjina. Ale ten studuje. Felix se t...
Za okny už byla tma, což vypovídalo to, že je už šest hodin večer. Děti si hráli v pokoji a já jsem pomáhal paní Hwang s večeří. Sám jsem se nabídl, že pomůžu. Ona nic nenamítala a já zato byl rád. Připravovali jsme rýží a nějaký maso a omáčku. Skoro bylo hotovo, když do bkuchyně přišel Hyunjin. ,,Můžeš mi laskavě vysvětlit, co to mělo být?"pokárala ho hned, co vešel do kuchyně. ,,Buď rád, že tady nebyl otec. Teď by ti jinak dal. Já chápu, že máš své potřeby, ale uvědomuješ si, že tady s tebou jsou i tvý sourozenci a Felix. Opravdu nepotřebují slyšet, že spolu s Liou spíte"řekla a otočila se na něj. Šlo vidět, že Liu nemá taky ráda. Na tváři měla naštvaný výraz.
Tohle jsem opravdu slyšet nepotřeboval, když jsem vešel do kuchyně. Ale má pravdu, otec by mě zabil. „To není moje vina. Vrhla se na mě sama, jako kdybych byl jen nějaká handrová panenka. Já si jsem moc dobře vědom, že Bella a Lucas jsou vzhůru, jenže.. no" zamumlal jsem a nedokázal jí zírat do očí. Nechci se hádat se svou mámou zrovna, když tady je ta.. chůva, nebo jak ho mám nazvat.
,,to jsem si mohla myslet. Řekni mi, co na ní sakra vidíš. Vždyť tě jenom využívá " řekla celkem naštvaně. Snažil jsem se je nějak nevnímat, ale nešlo to.
Na to jsem jí neodpověděl a prostě odešel z kuchyně pryč. Tohle poslouchat nehodlám. Pokaždé s ní mají nějaký problém a už mě to nebaví. Nemůžu tohle, nemůžu tamto.. Lia je taková a maková. Prostě jsem se otočil a šel pryč.
Večeře byla hotová a tak jsem skočil pro děti a vydal se ještě pro Hyunjina. Děti mě navedli k jeho pokoji a tak jsem zaklepal.
Seděl jsem u svého stolu a něco si čmrkal na papír. Než mě vyrušilo zaklepání. „Dále" odpověděl jsem a ani se nehl od stolu. Nedivil bych se tomu, že by to byla máma, která by řešila to, co začalo v kuchyni. Tak jsem zůstal sedět a věnoval se svému koníčku, sice ani nevím, co kreslím, ale aspoň nad ničím nepřemýšlím.
Vstoupil jsem do pokoje a byl překvapený jak pokoj vypadá.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Spatřil jsem ho, jak sedí u stolu a něco kreslí.,, promiň, že tě ruším, ale večeře je hotová "oznámil jsem mu.
Takže to nebyla máma, ale on.. „Hmm" odpověděl jsem mu. Odložil jsem své věci a vstal od stolu, kde jsem si kreslil.
Odešel jsem zpět dolů. Když jsem vešel do kuchyně spatřil jsem muže. Pan Hwang. Když mě spozoroval tak se na mě usmál." Felix že?"zeptal se když jsem přišel blíž. Přikývl jsem na souhlas. "Těší mě"natáhl ke mě ruku a já si sním potřásl. "Pojďte večeře"řekla žena. Její muž k ní jenom přišel a políbil ji na líci. Bylo to krásné gesto. Usadil jsem se ke stolu i děti přiběhli a usedli na svá místa.
Pomalu jsem došel dolů a uviděl, že už i otec je doma.. Snad mu máma nic neřekla, protože fakt nechci dělat divadlo a kdo ví co ještě. „Ahoj otče" zamumlal jsem a sedl si ke stolu. Sice jsem dospělý, ale můj otec mi dokáže nahnat hrůzu kdykoliv. Mámy se ani nebojím, nemá mi co udělat, ale táta je jiný. Mám z něj respekt.
Všichni jsme se mlčky věnovali svému jídlu. Líbilo se mi to tak, ale dochvíle než promluvil Hyunjinův otec ,,Hyunjine hledal sis nějakou tu brigádu ?"ptal se ho otec.
Skoro mi zaskočilo, když se mě otec zeptal na brigádu. Proč si mám hledat brigádu? Mám toho ve škole hodně, jsem rád, že stíhám to, co mám a ještě si mám hledat brigádu? „Ne.." zamumlal jsem a koukal do talíře. Tohle bude ještě krásný večer.
,,Promiň chtěl jsem tě trochu postrašit. Kdyby jsi potřeboval peníze řekni. Jsme tvý rodiče a vždy ti pomůžeme"řekl a usmál se na svého syna.
Málem jsem z něj dostal infarkt. Člověk nikdy neví, zda mluví vážně a nebo si dělá z člověka legraci. Jen jsem mu na to kývl a zase se věnoval jídlu. On si ze mě delší dobu nevystřelil, tak jsem to vůbec nečekal.
Dojedl jsem svou porci a popřál všem dobrou noc a vydal se do svého pokoje. Přišel jsem ke skříni z které jsem vytáhl věci na spaní a odešel do své koupelny. Osprchoval jsem se a poté jsem ulehl do postele. Ještě jsem si do ruky vzal mobil a začal si prohlížet jestli mi někdo nepíše. Nikdo. Ani rodiče a nebo Chan. No vlastně v Austrálii je o dvě hodiny víc než tady. Zítra jim zavolám dneska už opravdu nemám na nic náladu jsem vyčerpaný. Odložil jsem mobil a více se zachumlal do peřiny a pochvíli upadl do hlubokého spánku.
Po jídle jsem se odebral do svého pokoje. Uklidil jsem si svůj stůl a šel si dát rychlou sprchu. Zítra chci den strávit sám doma. Pokud mi nikdo nenapíše, ale to co se dneska stalo, tak fakt nechci. Přemýšlel jsem a nechal na sebe dopadat kapky vody. Navíc jsem Belle něco slíbil, já své sliby plním. Pak jsem si nachystal postel a šel spát. Dnešní den byl tak divný..
