Pregnant with Coma

23. Soused Simon

Bolej mě ruce, protože CC mě pořád kousal. Je upír nebo co?

"Christiane, už toho nech! Bolí to!" kopala jsem kolem sebe. Kousal mě dál.

"AU!" vykřikla jsem. Jenom se zasmál a podíval se na mé ruce. Všude byly vidět otisky jeho zubů.

"Já tě zabiju," zavrčela jsem a zvedla se z postele.

"Kam jdeš?" Chytil mou ruku.

"Pryč, nenechám se okusovat, jak nějaký kuřecí křidýlko," zabouchla jsem za sebou dveře a šla do kuchyně. Zase mám hlad! Dala bych si ty křidýlka. Zajdeme do KFC! Vrátila jsem se do ložnice a přišla ke skříni.

"Kam jdeme?" zamumlal.

"Já jdu na oběd," oznámila jsem mu.

"Zas tolik jsem tě nepokousal," řekl.

"Né vůbec! Všude jsou vidět tvoje otisky zubů," zavrčela jsem. Sklopil zrak a šel pryč.

"Můžeš si za to sám!" zakřičela jsem za ním, ale neměla to dělat. Píchlo mě v břiše.

"Kruci," sykla jsem. Po chvilce to přestalo bolet. Sáhla jsem po proužkatém tílku, které obepnulo moje bříško a ještě sáhla o černých legínách. Oblékla jsem si čisté spodní prádlo, pak připravené oblečení. Rozčesala jsem si vlasy a pak šla do koupelny. Všimla jsem si CCho, jak seděl na gauči a koukal se na něco na mobilu. Zalezla jsem do koupelny, kde se nalíčila a vrátila se zpět. Došla jsem si do ložnice pro slabý, černý svetřík.

"Christiane, jdu na oběd." zavolala jsem z chodby. Ticho. Obula jsem si černé vansky a šla do obýváku. Přišla jsem ke gauči a opřela se o něj.

"Budeš hlady?" zeptala jsem se ho.

"Klidně! Ještě bych tě někde mohl pohryzat k smrti, že?!" zavrčel.

"Fajn, jak chceš! Chtěla jsem ti říct, že ti ty kousance oplatím večer, ale ty si hraješ na uraženýho, tak zatím čus. Ahoj Violet," dala jsem sedící fence pusu na hlavičku a podrbala za ouškem. Vyšla jsem do chodby, vzala peněženku a pomalu šla ke schodům. Ohlédla jsem se, jestli nepůjde se mnou, ale ne. Sešla jsem schody a přišla k vchodovým dveřím. Zatlačila jsem do nich a vyšla ven. Šla jsem k nejbližšímu KFC a koupila si velký kyblík kuřecích křidýlek.

Asi po 10 minutách jsem byla na cestě domů. Už jsem byla u dveří a pak si vzpomněla, že jsem si nevzala klíče. Všimla jsem si mého souseda Simona, jak se blíží ke dveřím. Byl mladý, hezký, milý a vtipný. Pamatuji si, jak jsme spolu na vysoký chodili. To byly časy.

"Zase sis nechala doma klíče?" zasmál se.

"Se stává," nevinně jsem se usmála. Znovu se zasmál.

"A jak jinak je?" zeptal se.

"Všechno mě bolí, nejvíc záda, ale jinak to zvládám. Dneska přijel CC a teď na sebe jaksi vrčíme, protože mi začal kousat ruce a já na něj vrčela a pak začal i on. No a co ty?" usmála jsem se.

"Vyčerpaně. V práci po mě pořád chtějí spoustu článků a já je nestíhám," řekl.

"Nedávno jsem četla tvůj článek o cestě na Nový Zéland. Jaký to tam bylo?" optala jsem se ho.

"Skvěle, vyděl jsem i místa, kde se natáčel Pán Prstenů. Už budu muset jít, někdy se zase uvidíme," podržel mi dveře a já prošla do budovy.

"Tak zatím ahoj," usmála jsem se a šla ke schodům. Chce to výtah, kdo má chodit x schodů, ještě, když má v sobě o 2 človíčky víc? Konečně se blížím k cíli! Přišla jsem k bytu a zaklepala. Slyšela jsem Violetin štěkot a pak kroky.

"Klíče ti nic neříkají?" zvedl jedno obočí.

"Promiň, že vůbec chodím do svého bytu!" vykřikla jsem. Vrazila jsem mu kyblík s křidélky do rukou a odstrčila ho na stranu. Zula jsem si boty a zavřela se s Violet v ložnici.

"Jsi totální kokot, CC!" slyšela jsem, jak sám na sebe začal nadávat. Sedla jsem si na postel a pak i lehla. Prckové začali kopat a zase to bolelo.

"Ale no tak, zlatíčka, copak s vámi je?" pohladila jsem si bříško.