Pregnant with Coma

8. Stála v nich ona

Přiletěla jsem do LA v ranních hodinách. Stopla jsem si taxi a nadiktovala mu adresu. Přijela jsem k bytu a taxikáři zaplatila. Vystoupila jsem a dohrabala se ke vchodovým dveřím. Vyhrabala jsem klíče a odemkla mohutné dřevěné dveře. Zabuchly se za mnou a já šla o těch schodech do třetího patra, kde se nacházel můj byt. Odemkla jsem a hned je za sebou zabouchla. Šla jsem si rovnou lehnout a bylo mi jedno, že jsem byla oblečená. Vyčerpaně jsem lehla a usnula.

Vzbudila jsem se jako vždy brzo. Běžela jsem do koupelny, vyzvracet se a rozhodla se pro vanu. Potřebuji chvilku relax. Začala se mi napouštět vana a mezitím jsem si došla pro mobil. Vyfotila jsem svoje ploché břicho v odrazu zrcadla, které bylo v mé ložnici, a pak se vrátila do koupelny. Vysvlékla jsem se, do vody dala trochu víc pěny a vlezla do vody. Je krásně teplá. Zapla jsem přední kameru a vyfotila svůj relax. Poslala jsem obě fotky CCmu. K první fotce s bříškem jsem napsala: Pořád stejně plochý. K druhé: Vana je nejlepší způsob odpočinku. Škoda, že tu nejsi. Položila jsem mobil na židli vedle vany a zaklonila hlavu. Opřela jsem ji o kraj vany a odpočívala.

Vylezla jsem z vany, obmotala kolem sebe ručník a přešla k umyvadlu. Vyfénovala jsem si vlasy, učesala je a v ručníku přešla do ložnice. Vyndala jsem si černé legíny, modré volné tílko a na krk řetízek od CCho. Na ruce pár náramků a chtěla si vzít mobil, který byl samozřejmě v koupelně! Došla jsem pro něj a šla do kuchyně. Rozhodla jsem se, že si upeču čokoládové muffiny. Připravila jsem si těsto, předehřála si troubu a na plech dala pár silikonové košíčky. Do košíčků jsem dala těsto a dala péct.

Za 15 minut jsem měla muffiny hotové a ochutnala je. Byly vynikající. Vyfotila jsem je a hodila je na instagram. WendyFuentes: #best #muffins #homealone #lazyday. Postla jsem to tam a s pár muffiny v rukách si sedla na gauč. Pustila jsem si telku. Proč v té televizi nedávají nic? Mám nápad! Jdu za mámou! Do krabičky jsem dala pár muffinů, obula se a vyšla z bytu. Sešla jsem schody, vyšla z baráku a šla o tři baráky dál, kde byl menší rodinný domek. Došla jsem ke dveřím. Jsem nervózní. Moc nervózní. Zazvonila jsem a počkala, až někdo otevře. Stála v nich ona. Moje matka. Usmívala se a vypadala šťastně.

„Dobrý den, vy budete noví sousedé, nemýlím-li se?" hrála jsem si na nevinnou.

„Oh ano, přijeli jsme sem z New Yorku," řekla.

„Přinesla jsem vám čokoládové muffiny na přivítanou," podala jsem ji krabičku.

„Děkuji, jaksi jsem asi přeslechla vaše jméno," vzala si krabičku.

„Wendy," podala jsem ji ruku.

„Anna Smithová. Vaše příjmení?" zvedla jedno obočí.

„Fuentes," dodala jsem. Její úsměv hned zmizel.

„Fuentes?" začala se klepat.

„Ano, vaše dcera, kterou jste opustila, když mě byly 3, Mikovi 5 a Vicovi 6. Vzpomínáte si na to, že jste měla nějaké děti?" měla jsem na krajíčku.

„Promiňte, ale asi jste se spletla," zabouchla mi dveře před nosem. Utřela jsem si slzy, které se mi vydraly z očí a odešla do svého bytu.

Ahojte milášci,

nový díl je tu, jak jsem slíbila, tak je tu! V médiích je jejich matka.

WCJ xx