Ten moment, kdy jsme se poznali /Tom Holland/

𝓒𝓱𝓪𝓹𝓽𝓮𝓻 9

29.června, neděle
2:30
Tom

Vešel jsem do pokoje pro hosty. Rozsvítil jsem malou lampičku v rohu. V posteli si poklidně snila Spohi.
,,Čas vstávat Sophi.'' Začal jsem ji potichu budit. To však nezabíralo. ,,Sophiiii je ráno.'' Řekl jsem už trochu hlasitěji.
,,Vždyť joo.'' Zvolala ospalým hlasem a v obličeji mi přistál polštář. ,,Trafa.'' Zaradovala se blondýnka, zachumlaná pod peřinou.
,,Bitva? No dobře.'' Zamumlal jsem si pro sebe. Vzal jsem polštář ze země a hodil ho po ní nazpátek.
,,Aaa no počkej.'' Vyskočila z postele a hodila na mě polštář, pak peřinu a pak další polštář. Se smíchem jsme se bombardovali polštáři, dokud Sophi nezakopla a nesletěla na zem. Zprvu jsem se jako správný kamarád smál, ale pak jsem se omluvil a pomohl jí na nohy.
,,V pohodě?'' Zeptal jsem se ještě a mírným pobavením v hlase.
,,Samozřejmě. A nekoukej tak na mě... Běž už.'' Bouchla mě znovu polštářem.
,,Když na tebe se hezky kouká.'' Usmál jsem se a radši jsem se vydal pryč z pokoje.

Sophi

Jak jinak. Člověk je jen v pižámku a najednou se líbí všem. Smála jsem se po tom co za sebou zavřel dveře pokoje.

Šla jsem se obléknout a upravit. Když jsem už hotová sešla se svou taškou dolů, čekala na mě menší snídaně a pár členů domácnosti. Všechny jsem pozdravila a chopila se jídla.

Ani ne za hodinku jsme se všemi zavazadly a dvěmi auty vyrazili na letiště. Do jednoho jsme se zkrátka nevlezli.

10:26

Konečně tady.
,,Pane bože. To je nádhera.''
Musela jsem poznamenat, když jsme dojeli před hotel. No jen se sami podívejte:

To je ráj.

Tomův taťka se hned vydal na recepci a mi si mezitím vyndali všechna zavazadla z autobusu, kterým jsme sem dojeli z letiště.

Přijel k nám nějaký zde pracující pán, s takovým tím vozíkem na zavazadla. Pomohli jsme mu je všechny naložit a přesunuli jsme se na recepci. Dominic k nám přišel a oznámil nám malé komplikace, o kterých se dozvěděl.
,,Bohužel mám nezarezervovali pokoj navíc, takže ty Tome, nastěhuješ se k Paddymu.

Otevřela jsem dveře do svého pokoje a zůstala úžasem stát. Ten hotel je celý nádherný, ale co teprve tohle.

Dala jsem si dovnitř obě tašky a trošku si vybalila.
Zastavila jsem se a koukala na ten výhled z okna. To je vážně k nezaplacení.

Ozvalo se zaklepání na dveře a dovnitř vstoupil Tom.
,,Tak jdem?'' Zeptal se.
,,Jdeme kam?'' Nechápala jsem.
,,No na svah.''
,,To mi nedáš ani hodinu pokoj. Vždyť jsme vstávali ve dvě a letěli pět hodin.''
,,Jo a kolik hodin letu jsi spala. Hmm mám pocit že pět.'' Smál se Tom. Měl pravdu, celou dobu jsem pochrupkávala na sedadle vedle něj.
,,Dobře, dobře, už jdu.''

Převlékla jsem se do oteplováků, bundy atd. a společně s Tomem jsme se vydali do lyžárny.
Popadli jsme každý svoje lyžáky, lyže, helmy a hůlky a vydali se za zbytkem rodiny.
,,Tak tady vás máme. No sluší vám to spolu.'' Poznamenala Nikky. ,,Mamii.'' Povzdech si se smíchem Tom.

11:10

,,No, ale tak líbí se ti.'' Zavolala na mě Clark.
,,Co myslíš?'' Zvolala jsem nazpět. Nasadila si brýle na oči a rozjela se dolů ze svahu.
Projíždět zasněženou krajinou, to je moje.

,,Tak co jak se ti jezdí?'' Zakřičel na mě někdo zezadu.
,,Mě dobře, ale ty jsi nějaký pomalý.'' Křikla jsem na Harryho který mě před malou chvílí dojel.
,,No tak to se uvidí kdo bude dole první.'' Zahlásil a rozjel se plnou rychlostí dolů.

,,První!'' Smál se na mě roztomile Tomův Bratr. Za malou chvíli dojela Bella.
,,Jezdíš dobře.'' Řekla mi a políbila Harryho.

,,Nedáme závod?'' Zařval Sam který právě přijel. ,,Vyjedeme nahoru. Počkáme tam na ostatní a pak to odstartujeme.''

,,Skvělý nápad.'' Souhlasila jsem tak jako všichni ostatní.

3..2..1.. Téď

Všichni jsme se řítili neskutečnou rychlosti dolů po sjezdovce. Naštěstí tu fakt není tolik lidí, takže se to dá úplně v klidu.
Za malou chvíli jsme se předháněli o vítězství už jen já a Tom.
Ale takovou radost mu neudělám.

,,Jóóóó. Prvníííí!'' Radovala jsem se když jsem dojela dolů. Za pár sekund mě sněhem zaprášil Tom. ,,Hej to mám jako za to?'' Zasmála jsem se a oprášila se. ,,Promiň.'' Ušklíbl se.
,,Pozooor.'' Křičela právě přijíždějící Clark. Omylem drcla ze zadu do Toma, který následkem toho spadl na mě a ona odjela ještě asi o metr dál. Tom se postavil a pomohl mi na nohy. Mezitím dojeli i ostatní. ,,Co se tu na sobě válíte.'' Smál se Sam.
,,Clark jsi v pohodě?'' Zajímala jsem se ještě o nebezpečnou závodnici.
,,Jasně, v klidu.''

,,Nefoť mě!'' Mluvila na jejího kluka, který ji pořizoval vzpomínkové foto. Nojono prostě Sám.

20:40

Po skvělé večeři jsem se vydala konečně na pokoj. Dnešní den jsme mimo jiné trávili u bazénu a taky jsme byli na dlouhé procházce. V jejím průběhu jsem byla vizvídána Harrym. Ptal se na Toma, ale slíbil mi, že to nikomu neřekne. Abych pravdu řekla, jsem ráda, že jsem si o tom mohla s někým promluvit i když se divím, že to byl zrovna Harry.

Byla jsem vážně neskutečně unavená po dnešním dni.
,,Dobrou noc.'' Loučila jsem se před svým pokojem s Tomem. ,,Dobrou.'' Odpověděl a vzal mě do svého objetí. Velmi příjemné a ta jeho vůně.
Stejně jsem se ale musela vzpamatovat a vydat se na kuťe.