8.července, pondělí
7:20Předevčírem ples, včera poslední den, tedy poslední lyžování a teď už sedíme v hale na letišti a čekáme na odbavení. S Tomem máme v letadle místa zase vedle sebe, ještě že tak.
Abych pravdu řekla domů se mi moc nechce. Bylo to tu prostě skvělé. Jen mám trochu strach aby to pohádkové období s příletem do New Yorku jen tak neskončilo.14:50
,,Děkuju moc, uvidíme se zítra?'' Rozloučila jsem se s Tomem a jeho rodinou. Z Newyorského letiště mě odvezli k rodičům.
,,To si piš.'' Mrknul na mě Tom. Zbytek osazenstva mě na rozloučenou ještě pozdravil a já se vydala k již otevřeným dveřím, ve kterých stala maminka, celá šťastná, že mě vidí.S rodiči a sestrou jsem se přivítala, dali jsme si oběd a celou dobu jsme si povídali. Vyprávěla jsem o lyžování, horských túrách, bruslení atd.
,,A co ty a ten Tom?'' Usmála se maminka. Taťka se zvedl od stolu a začal uklízet talíře.
,,Jo fajn.'' Usmála jsem se.
,,Takhle si se nesmála ani za dob bývalého.''
,,Tatiii.'' Řekla jsem napomínajícím tónem.17:20
Dnešní den byl prozatím ve znamení odpočinku a klidu. Ve svém pokoji, který tu po mě zůstal po stěhování jsem si četla knihu. Pokoj byl skoro prázdný, pořád tu byla ale moje stará, pohodlná postel.
Na chvíli jsem odložila knížku a vzala si z nočního stolku telefon.
Otevřela jsem instagram. Přidala jsem pár fotek z dovolené. Vzpomněla jsem si na ty dny a trochu se zasněla.
Zkontrolovala jsem ještě nově příchozí zprávy. Vlastně jsem na zprávy neodpovídala už od předvčerejška. Tak jdeme na to.
První jsem otevřela chat s Franklinem. Ten samozřejmě po tom co zjistil, že už jsem dávno doma, napsal, že je za dvacet minut u nás.Další chat s Tomem.
Ten mě zval ať k nim zítra příjdu. Samozřejmě jsem souhlasila a už se jen těšila.17:45
Domem se rozezněl dveřní zvonek. ,,Jdu tam to je Frank.''
Otevřela jsem a objala jsem s přivítáním svého nejoblíbenějšího z nejoblíbenějších.
S radostným povídáním jsme si to namířili do obýváku.
Sedla jsem si na gauč. Frank objal moji mamku a přivítal se s taťkou. Chvíli jsme si povídali i s rodiči, ale pak se oba zvedli. A s těmito slovy odešli:
,,Necháme vám trochu prostoru, dlouho jste se neviděli.''19:20
Seděli jsme s Frankem na terase venku a koukali na hvězdy. ,,...Moc jsi mi chyběl, chyběly mi naše povídací chvilky.''
,,To mě taky...'' Odpověděl.
,,Teď jsem si vzpomněl, co ta Austrálie. Ví o tom Tom. Letí se už za měsíc.'' Dodal.
,,A jo, ta stáž. Já na to úplně zapomněla. Ještě jsem mu o tom neřekla.'' Popadl mě podivný pocit. Konečně je všechno tak jak jsem si přála, a já mám zase odletět a ještě k tomu do Austrálie na půl roku.
Samozřejmě na víkendy a nějaké ty ,,prázdniny'' letět domů můžu, ale i tak. Nechci, ale nechat propadnout šanci jaká se mi naskytla. Stoprocentně poletím, ale asi to bude hodně těžké.23:10
,,Dobrou.'' Přála jsem dobrou noc Frankovi a Willovi.
Frankovi jsem nabídla aby u mě přespal. Zavolali jsme pak ještě Willovi ať se taky staví a přespí tu. Alespoň tu bylo veselo. Přenechala jsem jim postel a sama si ustlala na rokládacím gaučíku.9.července, úterý
9:30Ráno jsem se vzbudila do sluncem prosvíceného ,,dětského'' pokoje.
Když jsem se rozhlédla do okola, na posteli ležel už jen Will. Chvíli jsem jen tak seděla a užívala jsem si ten klid. To však netrvalo dlouho, v obličeji mi totiž přistál polštář.
Podívala jsem se směrem na Williama, který ho po mě hodil.
,,Co děláš?'' Řekla jsem ještě pořád trochu rozespalým hlasem.
,,Zase si byla ztracená v myšlenkách... Zas myslíš na něho že?'' Mrknul na mě.
Lehce jsem se začervenala. Pravda je, že na Toma myslím už od včera a to jsme se neviděli jen jednu noc a pár hodin. ,,Možnááá...'' Zasmáli jsme se. ,,Kde je Franklin?'' Zeptala jsem se.
,,Před chvílí odešel dělat snídani s tvojí mamkou.'' Na Willovu odpověď jsem přikývla a vstala z gauče.
Se svým pižámkem s jednorožci jsem se vydala do koupelny. Převlékla jsem se a upravila a vydala se na snídani. Za dobu co jsem byla v koupelně, dorazili do kuchyně i sestra, taťka a Will. Někteří už snídali, a aby taky ne když je skoro deset. Stejně jsme si ale sedli všichni společně ke stolu a povídali si a jedli.11:11
,,Ahooj.'' Přivítal mě s polibkem Tom. ,,Ahoj.'' odpověděla jsem. Nějak kolem půl 11 jsme já, Frank a Will opustili náš dům. Frank a Will se s rozloučením vydali svou trasou a já se vydala autobusem k Tomovi. Rozhodli jsme se trošku projít s Tess a pak jít k nim na oběd.
Rodinné obědy u Hollandových jsou vždycky ty nejlepší. Ta rodinná atmosféra plná humoru a vtipů je prostě k nezaplacení.
13:40
,,Nejdem do bazénu?'' Zeptal se mě Tom. Seděli jsme zrovna na gauči v obýváku a vedli konverzaci na téma vesmír. Je to bez pochyb jedno z nejkrásnějších, ale zároveň tak neprobádaných míst až je to trošku děsivé. Zbytek Tomovy rodiny odjel na golf.
S Tomem jsem souhlasila a tak jsme se vydali k bazénu. Samozřejmě, že jsem s tím nepočítala a tak mám na sobě jen spodní prádlo. Ještě, že jsem si vzala to krajkové červené a ne babiččiny bombarďáky, které nosím doma. Zasmála jsem se nad svými myšlenkami.Užívala jsem si to teplo, vodu a Tomovu přítomnost.
Po chvíli dovádění a neustálém se chechtání Tom zvážněl a řekl:
,,Miluju.''
,,Co?'' Zasmála jsem se.
,,Miluju to jak se v jednu chvíli dokážeme smát maličkostem, v druhou zase vážně rozvádět konverzace na vážná témata a pak jak dokážeme milovat.'' Domluvil. Doplavala jsem k němu a postavila se na špičky (dál v bazénu nedosáhnu) jen maličký kousek od něj.
,,Miluješ jak milujeme?'' Zeptala jsem se flirtovně a s pokušením. Tom mi koukal hluboko do očí, jako by mi chtěl jimi proplout až do duše.
Na mou otázku jen kývnul. ,,Taky miluju jak milujeme.'' Řekla jsem snad ještě vášnivěji než předtím. Docílila jsem přesně toho čeho jsem chtěla. Už už se Tom natahoval k mým rtům aby mi vtiskl jeden z těch jeho božských polibků. Když už byl jen kousek od mých rtů, odtáhla jsem se pryč a cákla na něj vodu.
,,Heej'' Křiknul. Doplavala jsem co nejrychleji na druhý konec bazénu. ,,No tak to ne, jenom počkej.'' Vyhrožoval laškovně.
Snažila jsem se mu uplavat, byl ale stejně rychlejší a doplaval mě.
Chytl mě za pas a přitlačil mě ke stěně bazénu. ,,Milujme jak milujeme.'' Řekl a jeden polibek začal střídat ten druhý. Naše rty se zas a opět propojovaly. Po pár minutách jsme se vydali zpět do domu. Jelikož jsme ho měli celý jen pro sebe tak si asi všichni můžou domyslet co se dělo. A řeknu vám, že to byla bomba.
ČTEŠ
Ten moment, kdy jsme se poznali /Tom Holland/
FanfictionDlaní jsem chytila Tomovu tvář a otřela mu slzy. ,,Promiň. Brečím tu jako slaboch.'' Omlouval se. ,,Nemáš se za co omlouvat. Lidé nepláčou protože jsou slabí, ale proto že byli dlouho silní. A navíc je to sexy.'' Usmála jsem se na něj. Varování: 15+...