Ten moment, kdy jsme se poznali /Tom Holland/

𝓒𝓱𝓪𝓹𝓽𝓮𝓻 11

O dva dny později

4.července, čtvrtek
16:30

,,...Já vím své... Věř mi záleží mu na tobě.'' Trošku jsem se začervenala.
Seděli jsme s Harrym ve společenské místnosti a povídali si.
Popíjeli jsme horkou čokoládu a koukali na zasněženou krajinu z velkých oken.

,,Když já nevím. Když to Tomovi řeknu, tak to změní všechno mezi náma.''
,,Jednou mu to budeš muset říct.'' Řekl soucitně a objal má ramena svou rukou. Opřela jsem si hlavu o jeho rameno a hloubala ve svých myšlenkách.
,,Děkuju že jsi tu pro mě Harry.''

18:10

Šla jsem se převléct do pokoje. Byli jsme ještě na chvíli na svahu. Sundala jsem ze sebe bundu, oteplováky atd. a natáhla na sebe ryfle a tričko.

Někdo zaklepal na dveře. Zavřela jsem skříňku a vydala se otevřít. U vchodu stál Paddy.

,,Ahoj.'' Pozdravil mě.
,,Hrajem flašku u Sama v pokoji. Jdeš taky?'' Zeptal se.
,,No já nevím Paddy.''
,,Notaak.'' Přemlouval mě.
,,Notak Sophi pojď.'' Vynořil se z pozarohu Harry.
,,No tak fajn.'' Kývla jsem. Nenechala jsem se přemlouvat zase tak dlouho. Všichni tři jsme se vydali k Samovi na pokoj.

Vešli jsme dovnitř. Na zemi v kroužku už seděli všichni ostatní. Všichni jsme se pozdravili a já si sedla vedle Sama a vedle mě si sedl Harry. No na skvělém místě to sedím. Pousmála jsem se nad tím. Na přivítanou jsme dostali všichni drink. Sam tomu říká drink na uvolnění atmosféry, ale je to teda pěkný hnus.

,,Dobře já začnu.'' Řekl Sam a roztočil flašku. Ta ukázala na Paddyho.
,,Pravda nebo úkol?''
,,Úkol.'' Prohlásil sebevědomě.

...

Uběhl již nějaký čas. Zatím jsem měla štěstí. Žádný úkol.

Flaškou nyní točil Tom. Hrdlo flašky se zastavilo přede mnou.
,,Pravda.'' Řekla jsem.
Tom přikývnul a po chvíli řekl. ,,Políbila jsi někdy holku? Zeptal se. Trochu mě ta otázka zarazila. To jsem nečekala, ale zasmála jsem se nad tím.
,,Jasně a nestydím se za to.''
,,Udělej to.'' Zasmál se provokativně. Fajn chce provokovat. Tak jo. Kývla jsem na Bellu. Seděla nejblíž. Navíc s Harrym se bavím nejvíc hned po Tomovi a je to jeho holka takže...
Obě jsme vstaly, chytla jsem pravou rukou Bellin krk a začala ji líbat. Ona obmotala své ruce kolem mého pasu a začala mě hladit po bocích a zádech. Od našeho obecenstva se ozývaly zvuky jako ,,,uuuuuu...ooo.''
Obě jsme se odtrhly a začaly se smát.
Sedla jsem si zpět na místo a naklonila se k Harrymu. ,,Promiň.'' Zašeptala jsem a zasmála se.
,,Nemusíš se omlouvat. Bylo to celkem dobrý... Vzrušující.'' Začali jsme se oba smát.

Po několika dalších kolech už jsme byli skoro všichni docela v náladě.
Nechápu, že jsme ty Samovy šlichty pořád pili, ale nic jiného nebylo.

,,Pojď sem.'' Zasmál se Harry. Naklonila jsem se k němu a on mě políbil. Nechápala jsem proč to udělal. Nedávala jsem tomu nijakou váhu. Po tom co jsme se odtrhli jsem spatřila Tomův pohled. Byl to pohled zklamání. Tom vstal ze svého místa a odešel pryč. Harry se na mě podíval. ,,Ježíš promiň, já myslel, že jsi Bella.'' Omlouval se. Přecejen byl už trošku na mol.
,,Bella je na druhé straně.'' Řekla jsem sarkasticky a zasmála jsem se.
No tak já mám asi dost. Tahle hra se začíná zvrhávat.
,,Mějte se, dobrou. Už jdu.''
Vstala jsem, rozloučili jsme se a já opustila pokoj.

Došla jsem do svého pokoje. Tom tady nebyl. Nevím co to do něj vjelo. Mám takový pocit, že mu vadil ten polibek s Harrym. Ježíši maria vždyť se nic nestalo.

23:30

Dlouho jsem nemohla usnout. Celou dobu jsem se o Toma bála, kde je teď v noci a co se s ním děje.
Po dlouhém přemýšlení jsem konečně usla.