Stereo love w/Pablo Martin Paéz Gavira

Chapter 9

3 days later

Už jsou to 4 dny, co odjeli. Docela se mi po nich stýská, to zase nemůžu lhát, že ne, ale s Nat si to docela užíváme. S Nat jsme viděli zápas proti Betisu, došlo až na penalty. S Nat jsme seděli na gauči modlili se, ať to vyhrají. Pedri dal poslední penaltu, která je dovede až do finále s Madridem. Začali jsme skákat a radovat se, vyfotily jsme nějaké fotky a daly jsme je na ig a označili jsme kluky a Barçu, která nás přesdílela.
Dnes hrají s Madridem, ale my máme 2 hodiny před náše zápasy, takže to nějak vyjde. Byli už ráno, tak jsem sešla do kuchyně, kde už byla Nat.

Nat:,, Bon dia Care."
Care:,, Bon dia Nat."

Sedla jsem si na barovou židli. Nat mi podala lívance, tak jsem poděkovala.

Care:,, Gracias."

Jen s úsměvem na tváři kývla a já se pustila do jídla.

Nat:,, Tak co budeme dneska dělat?"
Care:,, No zápas začíná v 20:00 a my máme předtím naše zápasy, takže se na tu chvíli nějak zabavíme."

Nat jen kývla. Celé dopoledne jsme zavzpomínaly na dětství, měli jsme bunkr a polštářovou bitvu, však jsme stále ještě děti.
Poté jsme se koukali na film, mezitím, mi začal zvonit telefon.
Nat zastavila film a já se koukla kdo volá.

Care:,, Pablito, nemají náhodou trénink?"

Nat jen pokrcila rameny a já to zvedla.

Nat:,, Čau Pablbe."
Pab:,, Čau Tashko."
Care:,, Ahoj Pablo."

Viděla jsem, jak se pousmál.

Pab:,, Ahoj Care."
Nat:,, Vy jste tak roztomilý!"

Koukla jsem se na ni vražedným pohledem. Po chvíli jsme se všichni tři začali smát. Viděla jsem, že Nat něco zkoumá. Po chvíli se zeptala.

Nat:,, Ty Gavi, kdo to tam leží?"

Pablo se jen otočil a podíval se na tu pozici osobu.

Pab:,, To je Pedri, včera jsme trochu pili. Bude ok."

Cítila jsem, že se o něj Nat boji, jen to nedává najevo.

Care:,, Tady se někdo někomu líbí."

Konečně jsem ji mohla začít oplácet to, jak si dělá srandu že mě. Ona si to ale nenechala líbit a bouchla mě do ramene.

Pab:,, Budete koukat na dnešní zápas?"
Care:,, Samozřejmě."

Pablo se zase usmál. Miluju jeho sladký úsměv. Najednou jsme slyšeli někoho vejít do pokoje. Pablo se na dotyčnou osobu koukl a řekl.

Pab:,, Čau Frenkie, pojď pozdravit."

Frenkie se koukl do mobilu a pozdravil nás. Pak začal probouzet Pedriho.

Pab:,, Už musím jít."

Típl to, ani mě nechal se rozloučit. Trochu mě to zamrzelo, ale nedávala jsem tomu velkou pozornost.

Care:,, Je mi trochu líto Pedriho."
Nat:,, Mně ne, muze si za to sám a navíc slavil i když věděl, že ještě nemají vyhráno."

Blížily se zápasy, které začínají v 18:00 a teď je 17:30. Nestíhaly jsme, udělala jsem Nat účes a vzala jsem si toto.

Nasedli jsme do auta a jeli jsme.

Nat:,, Kolik je?"
Care:,, 17:45."
Nat:,, Sakra."
Care:,, Nat uklidni se, budeš mít spoždění ani ne minutu prosím tě."

Chvíli bylo ticho, ale oznámení z mého mobilu to přerušilo. Psal mi Pablo. S úsměvem jsem zprávu otevřela.

Nat:,, Kdo ti píše?"

Vzala jsem mobil a obrátila jsem ho na ni. Koukla jsem se před nás a viděla jsem auto co jelo proti nám v našem pruhu. Nic jsem nestihla jen zařvat.

Care:,, NAT POZOR!!"

Náraz. Před očima se mi zobrazily veškeré vzpomínky. Po chvíli jsem už nic neviděla, jen černo.

Dnes kratší, takže se omlouvám. Děkuji za přečtení.

-Care💗🐡