Asi v polovině epizody jsem se zvedla a šla jsem něco uvařit. Vše jsem připravila na kuchyňskou linku a začala jsem vařit. Po chvíli jsem na mých bocích cítila hřejivé ruce. Otočila jsem se a videla jsem Pabla. Koukal na mě s úsměvem. Usmála jsem se na něj a políbila jsem ho.
Pab:,, Copak to tu kuchtíš?" Care:,, Brambory s kuřecím masem." Pab:,, Mňam."
Nad jeho odpovědí jsem se jen pousmála a zase jsem se otočila ke sporáku. Cítila jsem, jak se kolem mého pasu znovu obmotaly dvě pazě. Na rameno si položil hlavu a sledoval, co a jak. Po chvíli jsem to konečně dodělala, tak jsem to začala nadávat na talíře. Pablo mi s tím pomohl. Nějak hezky jsme to narovnali a dali jsme to na stůl. Pablo došel pro ty dva. Leželi na pohovce a stále se koukali. Divím se, že je to stále baví. Po chvíli jsme si všichni sedli a začali jsme jíst. Při jídle mi pípl telefon. V tu chvíli jsem to neřešila. Když jsem dojedla vše jsem odnesla do myčky a pouklidila stůl. Všichni byli už v obýváku. Vzala jsem mobil. Přišlo mi oznámení z kalendáře. Dnes má být zápas! Už za dvě hodiny. Rychle jsem se zvedla, ale zabolelo mě u žeber. Vydala jsem se sebe tichý křik.
Care:,, AU!"
Dřepla jsem si a chytla jsem se pod hrudí. Slyšela jsem dupot. Někdo ke mně běžel. Zvedla jsem hlavu a koukla se na dotyčného. Byl to Pablo.
Pab:,, Care! Jsi v pořádku? Co se stalo?" Care:,, Dobrý, dobrý. Jen jsem rychle vstala a chytla mě kreč. Nic mi není." Pab:,, Dobře."
Vzal mě do náruče a šel se mnou do pokoje. Položil mě na postel. Lehl si ke mně a objal mě kolem pasu.
Pab:,, Opravdu to nebolí?" Care:,, Ne, opravdu." Pab:,, Vážně." Care:,, Ano Pablito."
Sladce jsme se na sebe usmali. Začal se naklánět pro polibek, tak jsem mu ho dopřála. Dotáhli jsme se od sebe.
Care:,, Pablitoo?" Pab:,, Ano lásko?" Care:,, No dnes má můj tým zápas a já bych je tam chtěla podpořit. Nejel by jsi se mnou?" Pab:,, Ovšem, že ano." Care:,, Dobře tak za půl hodiny se jdeme obléct."
Pablo jen kývl. Přitulili jsme se k sobě. Povídali jsme si a tak různě. Po půl hodině jsem začala vstávat. Pablo se na mě koukl, vstal a začal mi pomáhat. Vděčně jsem se na něj podívala. Udělala jsem pár kroků ke skříni, kde jsem vytáhla šály našeho týmu, aby jsme byli praví fanoušci. Poté jsem začala vybírat outfit Pablovi i mně. Vzali jsme si matching věci.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Vzala jsem si malý batoh a mohli jsme jít. Pablo mě snesl ze schodů, donesl mě i rovnou do obýváku, kde seděli ti dva. Řekli jsme jim, že jdeme. Vzali jsme si boty a šli jsme nasednout do auta. Pablito mi otevřel dveře a já nasedla. Poté je za mnou zavřel. Nasedl z druhé strany a rozjel se. Po nějakých patnácti minutách jsme dorazili do haly. Vešli jsme a šli jsme rovnou na tribunu. Sedli jsme si ce nejvíce dolů. Videla jsem, jak na mě holky mávají a ukazují, ať tam jdou. Začala jsem se zvedat a Pablo se také postavil. Naznačila jsem mu ať sedí. Sešla jsem schody a došla jsem až k nim. Všichni se na mě vrhli. Trochu mě bolely žebra, ale byla jsem ráda, že je vidím. Jelikož jsem kapitánka, je nezbytný i proslov.
Holky:,, Jak ti je?" Care:,, No bylo mi lépe, ale to není důležité. Holky, tenhle zápas vyhrajeme! Kvůli tomu jsme každý každičký trénink dřeli. Všechny naše sny a plány závisí na tomto zápase. Pokud do něj půjdeme s výbušností a energií, tak vám zaručuji, že vyhrajeme nejen ligu, ale i mistrovství! Máme na to, tak se do toho pojďte opřít. Budu vám fandit z tribuny. Osud našeho týmu je na vás, ne na ostatních. Tohle dáme!"
Zařvaly jsme náš pokřik a já se vydala k trenerce, která se na mě koukala s lehčím úsměvem.
Trenérka:,, Budeš nám na pláče chybět." Care:,, To holky zvládnou." Trenérka:,, Jsi opravdu skvělá podpora. Jak dlouho nehraješ?" Care:,, Kolem 2 měsíců, ale slibuji, že přijdu dvakrát silnější, než předtím." Trenérka:,, Uhm Care?" Care:,, Ano?" Trenérka:,, Jsi opravdu skvělá podpora, nechtěla by jsi s nama jezdit, po tu dobu tvého zranění, na zápasy, jako asistent?" Care:,, To jako myslite vážně?"
Ona jen kývla.
Care:,, Já, já, uhm jasně! A ráda! Děkuji."
Objala jsem ji. Po chvíli jsem už šla za Pablem na tribunu a čekali jsme na začátek zápasu.
Well, konečně vydávám další! Teď by se to snad mělo vrátit do pořádku! Děkuji za přečtení!
