,,I kdyby jsi se měl plazit po zemi, tak se kurva zvedneš a dokončíš to, co máš."
,,Bez obav Taehyungu. Může přijít den, kdy chcípnu, ale dnes to nebude."
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
,,Potřebuji chcát."
Svraštil jsem obočí a zadíval se na Jimina, který pošlapoval na jednom místě. V noci jsem se absolutně nevyspal, můj mozek se nedokázal vypnout a mohla za to i skutečnost, že jsem přes den spal šest hodin a únavu jsem večer nepociťoval.
,,To vydržíš, teď začni znovu." odpovím.
Seděl jsem u stolů, dopíjel svou druhou kávu a pozoroval trojici, která stála uprostřed místnosti již pět hodin vkuse. Ministr mi obstaral boxovací figuríny, který dnes ráno dovezl Namjoon, aby mohli trénovat. Avšak jenom při pohledu na ně jsem měl touhu si vyrvat oční bulvy.
Jimin měl tendenci se té figuríně omlouvat po každé ráně a jakmile se tedy konečně odhodlal, že použije sílu, tak ve chvíli, kdy se ta figurína po tom úderu chtěla vrátit do své původní polohy, tak chlapec leknutím uskočil dozadu.
Yoongi byl líný snad i zvedat ruce, vůbec se nesnažil a byl jako senior, který má osteoartrózu. Jungkook byl jediný, který se trefoval správně, měl sílu, ale i na něm bylo vidět, že se fláká.
,,Můžete se kurva začít snažit? Zítra ráno odjíždíme a začínám věřit tomu, že vás během sekundy zabijí přenašeči, kteří sotva dýchají." řeknu.
Byl jsem podrážděný, na nich záviselo všechno a nejde mi do hlavy, že jsem měl takový pech a zvolil si zrovna je. Ani už za Jungkooka nejsem rád, sice je nejsilnější z nich, ale po včerejšku ho tu nechci z jiných důvodu.
,,Postav se místo té figuríny a uvidíš, že mi to půjde hnedka skvěle." řekne Yoongi.
Přimhouřil jsem svoje oči a věnoval mu opovrhující pohled. Bolela mě hlava a na jeho kecy jsem dneska tuplem neměl náladu.
,,Moc mě neser." vyslovím.
Všiml jsem si, že se již Jimin natočil mým směrem a chystal se promluvit, ale v sekundě jsem na něho ukázal prstem a mykl s obočím.
,,A ty se ani nevyjadřuj, nedokážu pochopit, jak takové budižkničemu mohlo pašovat drogy." dodám.
Zněl jsem jako můj otec, který takhle mluvil na mého bratra a bylo mi ze sebe na nic, ale již nehodlám snášet jejich připomínky a chování, že je to jenom hra.
Náhle se ozvala hlasitá rána a já se nepatrně napnul, když Jungkook udeřil do figuríny, která se nad tou ránou převrátila k zemi.
,,Vy dva jděte pryč." řekne.
Vzdálil se od figuríny a během chůze si začal rozmotávat bandáž, kterou měl obmotanou na obou rukách, kolem dlaně. Ostatní dva ho následovali, ale zůstali defacto stále v místnosti a Yoongi již chystal promluvit.
,,Vypadněte!"
Jeho hlas způsobil ozvěnu, na moment jsem zavřel oči, jelikož se mi více roztříštila hlava a jakmile jsem je znovu otevřel, tak Jimin mykl s rameny.
