Jungkook
Vrátil jsem se zpátky do kuchyně, abych nechal Taehyunga v klidu spát, ale ti dva se vrátili zvenku a Yoongi byl stále pod tlakem.
Jeho nos byl červený, patrně nateklý a přidržoval si tam kapesník, ačkoliv již nekrvácel.Nehodlal jsem se mu omlouvat, mou ránu dostal oprávněně, jelikož se choval impulsivně.
Připravil jsem si kávu a přesunul se ke stolů, kam jsem se následně posadil a ledabyle se napil horkého nápoje, který se díky mléku dal pít ihned.Musel jsem se nepatrně pousmát, když jsem si v hlavě vybavil pohled na Taehyunga, na jeho tvář, která měla sice tu schopnost vystřídat několik mimických změn během okamžiku, avšak ve chvíli, kdy si lehnul do postele a přikryl se dekou, tak se jeho tvář uvolnila a působil tak nevinně.
,,Vyříznu mu ten čip a půjdeme do hajzlu." vysloví Yoongi.
Zakroutil jsem očima, položil jsem hrníček na stůl a následně jsem se narovnal, abych se na něho mohl podívat.
Sám byl smutný a pociťoval strach, ale svoje pocity proměňoval na vztek, což mi připadá hrozně hloupé a netaktní.,,A budeme žít spolu ve třech jako šťastná rodinka, nebo jak si to jako představuješ?" optá se Jimin.
Neřekl hloupost, ale ani fakta, protože se domnívá, že ten čip se nedá deaktivovat, takže kdyby ho Yoongi vzal s sebou, tak bychom se my dva museli držet s ním, ale tak to není.
,,Ten čip deaktivuji, jakmile bude venku." odpoví.
Oba byli mimo, nedokázali se nad tím déle zamyslet a tak přijít na skutečnost.
,,Jestliže ten čip deaktivuješ, tak to vláda zjistí a ohrozíš nás všechny." vyslovím.
Myslím si, že ministr je patologický lhář a ten čip, co má Taehyung se od těch našich ani trochu neliší.
Nevěřím tomu, že by pouze vysílal signál a jakmile my překročíme 150 metrů, tak se deaktivuje a my zemřeme.
Připadá mi to nepravděpodobné, domnívám se, že ten stejný osud by čekal i Taehyunga, jestliže my nedodržíme pravidla.Hlavně vláda nehraje čistou hru, pokud by Yoongi čip úspěšně deaktivoval, tak by ho zabili vlastnoručně.
,,Tak co kdyby jsi na něco přišel sám, hm? Ty přeci víš všechno, ne?"
Na moment jsem přimhouřil svoje oči, ale žádnou jinou reakci jsem mu neposkytl, jelikož byl na můj vkus až přehnaně primitivní a jeho způsob, jak řešit problémy, byl zcela od věcí.
Jako hacker byl jistě inteligentní, uměl číst v kódech, ale nikoliv v lidech a nedokázal přemýšlet do hloubky.,,Vládě jde o diskrétnost, o nic víc." vyslovím.
Natáhl jsem se pro hrníček a dal si další lok kávy, mé tělo bylo vyčerpané, ale můj mozek nikoliv, což mě již nepřekvapilo, byl bych schopný fungovat bez spánku i několik dní, ale má mozková kapacita by postupně začala klesat a po třech dnech bych se dostal do bodu, kde bych využíval jenom těch 10%, jako normální člověk.
ČTEŠ
NOT TODAY/ taekook
Fanfiction,,I kdyby jsi se měl plazit po zemi, tak se kurva zvedneš a dokončíš to, co máš." ,,Bez obav Taehyungu. Může přijít den, kdy chcípnu, ale dnes to nebude."