Klanové kočky - Mstění kočky se zlomeným srdcem (Dokončeno)

Utekla koťata!

Přeslička vyplivla těžký vodou nasáklý chomáč mechu a oklepala se. Právě spolu s Kopretinkou a dalšími dvěma válečníky dokončili vysušování školky. Sovík zrovna lovil s Lišákem pro starší. Ona měla původně jít taky, ale zavolali si ji na pomoc do školky. Byla tak vytopená, že půda nestihla vstřebat všechnu vodu.

   ,,Tak, teď odneste ten mokrý mech na nějaké slunné místo," mňoukla Kopřivka na dvě kočičky. ,,Až uschne, vrátíme ho zpět."

   Učednice se daly opět do práce. ,,Máte se Sovíkem dělat ještě něco?" ptala se Kopretinka při cestě pro další mechový kus.

   ,,Jo," kývla hlavou Přeslička. ,,Máme pohlídat Liliina koťata, aby si mohla jít zalovit. Co se ti malí divoši narodili, neopustila tábor. Musí být náročné starat se o koťata a nesmět je nechat delší dobu bez dozoru."

   ,,Též myslím. Tenhle kus je poslední, odnesu ho starším. Hodně štěstí!" Vzala do tlamičky mech a vydala se přes mýtinu s vlajícím puntíkatým ocáskem.

   Přeslička zamířila do doupěte učedníků, kde od včerejška přebývala Lilie se svými koťaty. Bílá matka byla však uvnitř sama a vychutnávala si tučného hraboše. ,,Dobré ráno, Lilie, přišla jsem ti pohlídat budoucí učedníky," mňoukla kočička.

   Matka vzhlédla od své snídaně. ,,Dobré ráno, Přesličko," oplatila s úsměvem. ,,Šli za staršími, půjdu se s nimi rychle rozloučit." Vstala a spolu s Přesličku se vydaly ke starému kmeni. Naproti nim cupitala Kopretinka. ,,Jestli hledáte koťata, u starších nejsou," odtušila jejich otázku.

   Lilie sebou cukla. ,,Ale já jim jasně řekla, ať nikam jinam nechodí," vyděsila se.

   ,,Půjdu se starších ještě zeptat, třeba vědí kam se vydali,'' uvažovala Kopretinka. Zamířila zpět k dubu a Přeslička s Lilií se vydaly k doupěti válečníků.

   V doupěti ležel Rákosodráp a povídal si se Lvím Srdcem. Když uviděli vystrašenou matku, přestali diskutovat. ,,Co se děje?'' tázal se Rákosodráp.

   Lilie pohledem přelétla noru. ,,Nemáte tu má koťata? Řekli že jdou ke starším, ale nejsou tam."

   ,,Je mi líto, od včerejší noci jsme je neviděli," omluvil se krémový válečník. ,,Ale pomůžeme ti je hledat." Zvedl se a Lví Srdce ho napodobil. Všichni čtyři prohledali tábor - od vchodu, přes léčitelský areál až po kořeny stromu visící ve vzduchu. ,,Nikde nejsou!" bědovala bílá matka. ,,Moje koťátka se ztratila!"

   ,,Nechci děsit," promluvil opatrně Lví Srdce. ,,Ale možná tábor opustili úplně, šli na průzkum nebo tak. Daleko určitě nebudou." Vrhl pohled na zrzavou učednici. ,, Přesličko, oznam velitelce to zmizení. My to prohledáme venku."

   Přeslička kývla a rozhlédla se. Možná bude v noře ve Velkém kopci, zauvažovala cestou. Stoupla si předními packami na kameny a nahlédla do přítmí. Zaostřila světlou a tmavou kočku. ,, Stříbrná hvězdo? Modroočko?" zavolala.

   Chvíli bylo ticho. ,,Pojď dál," zadunělo zevnitř. Velitelka a její zástupkyně snídaly, dělily se o rybu. ,,Neměla by jsi teď hlídat potomky Lilie?" zavrněla velitelka.

   ,,O to právě jde," mňoukla Přeslička. Najednou si připadala zase jako kotě, malá a nevýznamná, když nedělala své povinnosti. ,,Své matce ráno řekla, že jdou ke starším, ale Zubák ani Bledule je neviděli. Lví Srdce si myslí, že se možná dostala mimo tábor."

   Stříbrná hvězda zvážněla. Obrátila se na svou zástupkyni. ,,Vezmi si k sobě Sýkorku a ještě jednoho válečníka a jděte se po nich podívat. A  Přesličku vezměte s sebou, bude to pro ni dobrý stopovací trénink."