Under the Sea (MHA)

13. Trapné ticho.

*Kiri pov.

,,Tak to jsou naši přátelé. Kamarádi, tento mládenec je Shoto Todoroki a tato překrásná mladá dáma Momo Yayorozu."

,,Bylo to nutné?" podíval se na mě nechápavě Shoto. Já se jen pobaveně zasmál, ale nechal jsem to být.

Přiznám se, trvalo asi týden, než se k nám konečně ti dva odvážili na návštěvu. Todoroki sice často přicházel o nervi doma, ale stále se bál. Podobně, až na ty nervi doma, na tom byla i Yayorozu.

Hodně se to odkládalo i kvůli Denkimu. Poslední dobou není moc často doma. Neřekl mi kam vždycky plave, ale to proto, že se do detailu neptám. Je to jeho věc kam si plave. Jen mě překvapuje, že se z toho začíná stávat jeho nová tradice místo hraní video her.

Nechápejte mě zle. Jsem moc rád, že už netráví všechen volný čas jen u her. Proto to i moc neřeším. Jsem rád za to, co je teď.

,,Já jsem Ashido Mina. Pro vás jen Mina. Moc ráda vás oba poznávám." rozzářila se na ně Mina a tím zakončila to trapné ticho.

,,A já jsem Kaminari Denki. Zdravím." oba naši kamarádi jim sjednoceně zamávali a noví přátelé jim gesto oplatili. Yayorozu vesele a Todoroki...no... Řekněme, že byl trochu duchem nepřítomný.

Dlouho předtím, než se ti dva k nám vydali, já i Uraraka jsme naše kamarády upozornili o tom, čím si ti dva prochází. Jako například nechtěná domluvená svatba. To radši dopředu, aby nenastal nějaký trapas. S těma dvěma je to raz dva. Znám je už nějakou dobu a Denki a Mina jsou jak dvojčata zkázy a pohromy.

Ze začátku bylo dost trapné ticho prolomené občasnou otázkou, na kterou se ptala Mina. Naštěstí se to víc rozmluvilo, když přišlo téma na oblečení. Sice se rozpovídala hlavně Yayorozu, ale aspoň nějaký pokrok.

Tohle téma spíš ovládala Mina, ale Yayorozu měla taky dost dobré poznatky. Ne že bych se v módě vyznal. Právě naopak.

,,Takže... Devatenáct a tatík ti už našel nevěstu?" ozval se dost dementně Denki, aby rozmluvil Todorokiho, když se holky tak dobře bavili. Já se na něj zamračeně podíval, ale on nespustil pohled z Todorokiho. Ten se jen mrtvě podíval do prázdna a lehce naklonil hlavu na stranu.

,,Je to blbec." promluvil nakonec a po chvilce ticha Denki vyprskl smíchy.

,,To sedí na někoho, kdo neposlouchá své dítě a ještě ho žene do věcí, které chce on sám."

,,Jo." Todoroki začínal znít smutně, tak jsem do Denkiho dloubl loktem a ten vypískl a nadskočil. Todoroki se ho lehce lekl a nadskočil taky. Okamžitě se mu začnu omlouvat.

,,Denki tě nechtěl rozesmutnit. On občas něco plácne, ale nemyslí to tak."

,,Tak teď nevím jestli se mám na tebe urazit a nebo ti být vděčný." zabrblal na mě uraženě a bolaví bok si masíroval.

,,Dělej co chceš."

,,V tom případě se na tebe urážím." rozhodl se a aby dodal svým slovům váhu, zvedl bradu a našpulil rty na mě. Pak se ke mě otočil bokem a pozornost opět stočil na Todorokiho.

,,Teď bude můj nejlepší kámoš tady Todoroki."

,,Takhle to funguje?" špitl zmateně Shoto a oba nás pozoroval jako dvě velká zjevení, která ve svém životě nikdy neviděl.

,,Ne?" odpoví mu nejistě Denki a podíval se na mě hodně zmateně. Já mu na to jen pokrčil rameny. ,,Jen jsme žertovali. Ironie. Teda, ne že by se z tebe nemusel stát můj nejlepší kámoš, ale nejdřív se musíme poznat, víš?"