Kath zaplavila hrůza. Co teď? Zvolnila trochu tempo, přesto však dál pomalu postupovala kupředu. Musí přece z lesa vyjít. A třeba se jí to jen zdálo... Okolnosti ji však nenechaly na pochybách dlouho, neboť se prasknutí ozvalo znovu a tentokrát silnější. Zpoza stromu vystoupila postava. Bylo jasné, že ji spatřila.
V Kath by se krve nedořezal. Chvíli tam proti sobě mlčky stály. Nikdo se nepohnul. Pak postava promluvila povědomým hlasem "Kath?". Postava vystoupila ze stínu a Kath v ní poznala Emily. "Jéé, to seš ty! To jsem se lekla! Rychle pojď!", řekla a odváděla Emily dál od lesa. Ta vypadala dost překvapeně "Seš v pohodě?", ujišťovala se. "Vypadáš hrozně. Cos dělala v lese?"
Kath přemýšlela, jak by jí to měla vysvětlit. "Pojď.", zopakovala konečně, "Myslím, že v lese něco je." Cestou k internátu jí všechno pověděla. Někdo jiný by se na její vyprávění nejspíš tvářil přinejmenším skepticky, Emily ale vypadala, že jí věří. Kath to u ní ani moc nepřekvapovalo - tušila, že Emily je typ člověka, který se nechá snadno vyděsit ledajakou báchorkou. Až na to, že tohle není báchorka., pomyslela si.
"Ale cos tady dělala ty?", zeptala se Kath najednou. Zbytek spolužáků, kteří zkoušku nesložili, totiž buď už odjeli, nebo se právě balili, aby mohli odjet ráno. Emily uhnula pohledem. "Chtěla jsem být sama.", řekla po chvíli. Pak se odmlčela. Rozhodně se chovala divně. "Je to kvůli Rebecce, že jo?", snažila se to z ní vypáčit Kath. Emily vzdychla. "Myslela jsem, že budeme nejlepší kámošky, že nás nic nerozdělí, koupíme si do pokoje křečka a po škole se přestěhujeme a budeme bydlet vedle sebe ve stejný ulici. Ale asi jsem to pokazila.", vychrlila ze sebe Emily.
"Cože?", neudržela se Kath, "Nejlepší kámošky, to si fakt myslíš?". Emily na ni hleděla překvapeně. Kath pokračovala: "Vždyť tě celou dobu jenom využívá! Nosíš jí věci, děláš za ní úkoly, vždy běžíš napřed, abys jí podržela místo ve frontě na oběd... vlastně o cokoli požádá nebo na to třeba jen pomyslí, to pro ni hned uděláš! A jak se k tobě za to všechno chová?"
Bylo vidět, že se Emily nad jejími slovy zamýšlí. "Ale jsme kámošky! To je přece normální, že když mi něco řekne, udělám to!", protestovala. Kath nesouhlasila: "To teda není, když něco nechceš dělat, máš právo odmítnout. Nemůže přece rozhodovat o všem ve tvým životě! Musíš se naučit někdy říkat 'Ne!'".
"A ty to umíš?", zeptala se Emily nečekaně vzápětí. Uhodila hřebík na hlavičku. V tomhle měla Kath opravdu na čem pracovat. Vždyť nic z té hrůzy v lese se nemuselo stát, kdyby se Rebecce dokázala postavit. Ano, bylo by to sice porušení pravidel hry, ale poslední Rebecčin úkol byl už silně za hranou. A to Emily naštěstí nevěděla nic o tom incidentu s Davem.
"Ráda jsem si tebou popovídala.", řekla Kath Emily, když se s ní na vrátnici loučila. "A z tý zkoušky si nic nedělej, můžeš to zkusit příští rok.", snažila se ji povzbudit. Emily ji objala, pak rychle ucukla a namířila si to směrem ke svému pokoji. Ani se neohlédla.
Divný setkání., pomyslela si Kath, zatímco otevírala dveře pokoje. Hned za nimi ji čekala Amanda.
ČTEŠ
Víc než jen škola
Novela JuvenilKdyž Kath nečekaně přestoupí krátce po začátku školního roku na novou střední školu, nemá vůbec tušení, co všechno ji čeká. Dokáže si v novém prostředí najít přátele, lásku? A proč je vlastně zrovna tady?
