-7-

203 25 14
                                    


pov George

Celou cestu domů jsem litoval toho, co jsem udělal.. Neměl jsem ho vůbec zvát ke mně, byla to blbost.
Když nás někdo uvidí a dostane se to k Jimmymu.. bože to bude konec....

Vím, že asi nemám proč, ale pořád se Jimmyho ještě bojím. Zvlášť po tom, co se stalo minulý rok. Už to fakt nechci nikdy zažít..

----------

"Pusť mě!" Ve strachu a panice jsem se snažil za každou cenu vyškubnout z Jimmyho stisku rukou.
"Přestaň sebou pořád máchat, děvko!"  nešlo to.. za žádnou cenu to nešlo a já se pomalu smiřoval s tím, že mě Jimmy zase znásilní..

------------

Začal mi zvonit telefon a já tím pádem přestal přemýšlet nad tou jednou věcí. 
"Ahoj mami.." řekl jsem s trochu sešlým hlasem.
"Ahoj zlato, tak co? Jak to šlo ve škole?" Sedl jsem si na postel a odhodil tašku do rohu mého pokoje.
"Jo.. dobrý." Vím, že mi to stejně neuvěří.
"Opravdu? Zníš celkem sklesle." No jo no. 
"Udělal ti něco Jimmy?" zeptala se hned.
"Ne.. ne ten jenom měl svoje ranní komentáře..." Odpověděl jsem. 
"Kretén." ozvala se zase mamka.

Zapovídali jsme se, a já se dostal až k Dreamovi.
"Vlastně.. přišel k nám nový student." Budu mu vlastně muset ještě poslat lokaci.
"Opravdu? Tak povídej." řekla hned mamka. 
"No je milý.. jako i ke mně, což je dost zvláštní, protože se zároveň baví s Jimmyho partou. Jmenuje se Clay, ale říká si Dream." Pořád jsem se ještě přes tuhle část nepřenesl.
"Georgi, to je skvělé!" Zasmáli jsme se společně.
"Jo.. ale já jsem udělal strašnou kravinu.." řekl jsem, když jsem si na tu věc vzpomněl.
"Co se stalo?"
"No já.. když jsme se tak bavili víc a víc, dostali jsme se k tématu, že by jsme se měli vídat i mimo školu.. no.. a já.." Na chvíli jsem se zastavil a nadechl se.
"Pozval jsem ho k nám domů.." Nic se na druhé straně telefonu neozývalo.

Až asi po minutě mamka konečně promluvila.
"No a... to je jako špatný?" to v tom opravdu vidím něco špatného jen já?
"Ano je!" Bylo slyšet, jak se mamka zasmála.
"Georgi prosím tě. Vždyť o nic nejde." To si myslí ona.
"Ale jo! Víš co se o mně říká! Kdyby někdo uslyšel, že byl Dream u mě.." Tohle mě prostě děsilo asi nejvíc.
"Ale no tak Georgi, nikdo se nic nedozví. A i kdyby jo, může jim to být někde."  Jenže jim to někde nebude nikdy.
"Oni to ale budou řešit! Zkazím život i jemu hned na začátku!" Zabořil jsem si obličej do polštáře.

Bylo to prostě na hovno. Neměl jsem s ním vůbec mluvit, když mám takovou reputaci..
"Georgie, bude to v pohodě. Nevšímej si jich. A jestli tě to potěší, buďte jen doma, tam vás nikdo neuvidí." Asi má pravdu..
"No jo.. ale i tak se bojím." mamka si povzdechla. 

Po pár minutých, a řešení ještě nějakých věcích, jsme se oba rozloučili. Dreamovi jsem konečně poslal lokaci a ještě napsal, že mu klidně půjdu na proti.
Odpovídal téměř okamžitě.
Odepsal, že klidně můžu a k tomu usměvavého smajlíka  (tohohle":)") Usmál jsem se a hned se šel obout. 

Po tom, co jsem si klasicky obul Conversky, jsem Dreamovi napsal, že jsem na cestě. 
Teď nastává ta část, kdy jsem totálně vystresovanej z toho, jestli nás někdo uvidí. Neměl jsem tu zprávu psát... ale jen jsem chtěl, být milej....

Uběhla asi minuta rozmýšlení a koukání na dveře, jestli vůbec mám jít, ale nakonec jsem se vzpamatoval, vzal za kliku a vyšel z domu.
Měl jsem výčitky, ale snažil jsem se je nějak zahnat. V části kde bydlím já moc lidí ze školy není, ale taky záleží na tom, kde se vůbec sejdeme. Moje jediné přání je, mu prostě hned nezničit život

U člověka, jako já, je někomu zničit život dost jednoduchý. 

--

po chvíli, nedaleko od mého domu, jsem ho už zahlédl. Okamžitě mi začal mávat a rozeběhl se za mnou. On byl snad pořád v dobré náladě. 

Tím, že běžel, ke mně doběhl hned. Oba jsme se na sebe usmáli, i když Dream o hodně víc.
Nevěděl jsem, co teď mám říkat, jen jsem na něj koukal..
"A-Ahoj.." Vyšlo ze mě po chvíli. 
"Ahoj." Řekl Dream na oplátku a znovu se na mě usmál.

Na nic jsme nečekali a jen jsme se prostě vydali k mému domu.
"Bydlíš celkem dost daleko." Jo. Protože chci být co nejdál od školy a lidí v ní.
"No jo.. mamce ten dům vyhovoval. A mně upřímně taky." máme dost velký dům. S obří zahradou. Mamka umí dělat prachy, a to myslím hodně vážně. 

Po pár minutách jsme konečně došli domů. Dream se pozastavil, když viděl můj dům.
"Wow.." nesnáším, když lidi mají jakékoliv komentáře na můj dům. I když jsou ty komentáře dobrý, prostě mi to není příjemný.
"Fajn, sice bydlíš daleko, ale tohle za to stojí." řekl Dream a usmál se na mě. Já se na něj jen lehce usmál taky. Jak sem řekl, nemusím tohle.
"Jo.. mamka pro mě v dětství chtěla to nejlepší..." A udělala toho až moc. Někdy si říkám, že si ji nezasloužím.

Trochu jsem tady Dreama provedl a pak ho vzal do horního patra, do mého pokoje. Celou dobu si prohlížel všechno kolem s údivem. 
A v mém pokoje se to ani trochu nezměnilo. Naopak, myslím, že můj pokoj ho dostal úplně nejvíc.

"A tohle je můj pokoj." Já se jen posadil na postel.
On zůstal stát v prostoru a nadále si prohlížel můj pokoj.
"Pojď si taky sednout, jestli chceš." řekl jsem tiše, ale dost na to, aby to slyšel.
Dream se hned vzpamatoval a posadil se na kraj mé postele.

Nevím, co tu vůbec budeme dělat.


--------


-OHLEDNĚ NOÍVÉHO VIDEA OD DREAMA
Nemyslím si, že je to napořád, za prvé, řekl že mu jsou hejty vyloženě u prdele. Za druhé, vydává teď HODNĚ nového kontentu a písniček.
To znamená- je to marketing trik. Potřebuje být hlavním středem pozornosti pro jeho nový písničky (a možná irl manhunt). Což už se mu povedlo. Je to celý jeden velkej plán. A navíc, na konci videa jsme viděli datum 23.6. Hned jak vyjdou videoklipy všechno půjde do normálu. 
A co se týče videí které "smazal" nesmazal, jen jsou v private moodu. 
(Jo a taky.. pardón, ale už jen to, jak se George choval v tom videu je jasné, že je to nahraný💀)
He's a genius. A marketing genius. 

and also- sorry že jsem tak zmizela ale opravdu jsem ztratila pojem o čase a měla jsem za to, že jsem v pátek vydávala 

Hoď nějaký ten koment<3

From Bet, To LoveKde žijí příběhy. Začni objevovat