From Bet, To Love

-48-

-----------------------------------------------------------------

Všechno co se stalo.. všechno, na co jsem si vzpomněl... 

Doběhl jsem do pokoje, opřel se o umyvadlo a zhluboka dýchal. Slzy mi stékaly po tvářích, jen při vzpomínce na to, co se před chvílí stalo.

Měl jsem pocit, že si za tohle všechno můžu sám.. přesně, jako všichni říkali... měl jsem chuť prostě sáhnout po té žiletce a-

Georgi!

Dal jsem si facku na vzpamatování. Na co to proboha myslím... musím se dát do kupy....

-------------------------------------------------------

Pov Dream

Když jsem přišel domů, zamířil jsem rovnou do mého pokoje. Mamka není doma, a druhá pracuje. Nechci ji rušit.

Hodil jsem tašku do rohu mého pokoje, mezi tím co za mnou přišla Sunny a Patches. Sunny si lehla vedle mě, zatímco Patches si uvelebila vedle postele.

Nevěděl jsem, co dělat, tak jsem prostě jen ležel, koukal na instagram, zatímco jsem hladil Sunny.

Asi na pár minut mě to dost zabavilo, byl jsem v klidu. Jenže pak....

Opět mi přišla zpráva.

A od koho jiného, než od Alana.

Okamžitě jsem to odignoroval, a ztlumil si jeho oznámení.

Na chvilinku byl klid. Ovšem po tom, mi napsal ten druhý idiot.

Oba dva se střídali, ze všech různých účtů, které na mě měli. Ať už jejich, nebo jejich kamarádů. Bylo to šílený!

Odhodil jsem telefon a dal si polštář na hlavu. Oni si prostě nedají pokoj, pořád budou dělat jenom samý problémy.

Fakt je oba nesnáším. 

Nedokážou pochopit, že jim neuvěřím. Nemají na George nic. Žádné důkazy, žádné pravé nahrávky, nebo nic podobného.

Ležel jsem na boku, hladil  Sunny, pořád s polštářem na hlavě, a snažil se ignorovat stále bzučící mobil.

Moc dobře jsem věděl, kdo to je. A nechci s nimi mít absolutně nic společného. Všechno co dokážou je jen lhát.

Potom z ničeho nic telefon ztichl. Na pár minut byl naprostý klid, ani jeden z nich mi nic nepsal...

Divný... Ale alespoň je mám z krku...

tedy, to jsem si myslel.

Uběhla asi půl hodina klidu, jenže v tom, se od mého otevřeného okna ozval hluk...

Na poprvé jsem to ignoroval, protože jsem nevěděl, co to je.

Jenže na podruhé už jsem slyšel, jak někdo volá mé jméno.. ne... jak jeden HODNĚ známý hlas volá mé jméno.

"Dreame notak!! Chceme si jen promluvit!" Ozvalo se znovu..

No to snad ne.. To mi ani neříkejte!

Neochotně jsem vstal z postele, abych vykoukl z okna.

"Padejte pryč, oba dva, a hned!!" Zařval jsem na ně ihned.

Jak jsem čekal, pod mým oknem stáli oba dva. Jimmy, i Alan.