-11-

187 25 6
                                    


pov George

Vzbudilo mě, když mě Dream z ničeho nic přestal objímat a někdo zaklepal na dveře. Rychle jsem se posadil z toho, jak jsem se lekl. Podíval jsem se na Dreama, ale on koukal na dveře, ze kterých hned na to vešla mamka.

"Dobré ráno kluci, měli by jste vstávat."  Usmála se na nás a odešla z pokoje. Podíval jsem se znovu vedle sebe a uvědomil si, jak strašně blízko oba jsme. Naše ramena se opírala o sebe, spali jsme pod jednou peřinou. 

Až pak jsem si uvědomil, že jsem vlastně usínal v jeho objetí. Vykulil jsem oči a do mých tváří se okamžitě nahrnulo neskutečné horko. No, ne jen do mých tváří, ale do celého obličeje. Nad myšlenkou, že jsem byl celou noc v jeho objetí jsem se začal červenat ještě víc. Odtrhl jsem pohled od Dreama ještě dřív, než se na mě stihl podívat. Nechtěl jsem, aby zrovna teď můj obličej viděl. 
"Um.. já... půjdu do koupelny." řekl jsem a odběhl z pokoje pryč.

Zabouchl jsem za sebou dveře a opřel se o umyvadlo. Proboha Georgi vždyť jste se jen objímali, seber se!
Jaktože se červenám nad takovouhle kravinou?! Nemůžu pro něj mít city takhle rychle, to prostě nejde! 
Nemůžu... není to možné..

Vzpamatoval jsem se a opláchl si obličej studenou vodou. Tohle začíná fakt suprově. Neměl jsem noční můru asi 2 týdny, ale zrovna když tu přespává Dream, musím ji dostat.. 
Bylo to určitě trapný... Nechtěl jsem, aby mě hned viděl brečet..

Po tom, co jsem si dodělal hygienu jsem už chtěl odejít, jenže na něco jsem zapomněl. Každé ráno si, když mám náladu, dávám trochu řasenky, ale nebude to teď divný, když jsem ji včera neměl? Co když si o mě bude myslet.. no.. to je asi jedno. nemůžu si to teď zkazit, ale zároveň se chci ve škole cítit alespoň trochu dobře..

Proč nad tím vůbec přemýšlím? Prostě si ji dám. Ať si myslí co chce. Stejně pro něj city nemám. Nejde to. Do člověka se nemůžete zamilovat jen tak ze dne na den.

Vyšel jsem z koupelny rovnou do pokoje. Dream už tu nebyl. Pravděpodobně je už dole.
Vzal jsem tašku do školy a narychlo si přeházel učení. Dneska je takový odpočinkový den. Úterky máme celkem dobrý. Teda, až na ten jeden test. Měl bych to umět, Dream mě včera vyzkoušel a celkem to šlo. 

Už na schodech bylo slyšet, jak si mamka povídá s Dreamem. Něčemu se oba smáli. 
Rozespale jsem přišel k nim. Chytl jsem Dreama, jak na mě kouká. 
"Co?" Řekl jsem a okamžitě se usmál. Dream si nemohl pomoct a taky se usmál.
"Ale nic.." vypadlo z něj po chvíli. Moje mamka se na nás jen s úsměvem dívala. 
"Udělala jsem vám snídani, za asi půl hodiny musíme jet." řekla a odešla do koupelny.

Sedli jsme si k baru naproti sobě. 
"Hele.. já jenom.." Dream začal. Podíval jsem se na něj s tázavým pohledem.
"Ohledně té noční můry... ty.. ty je míváš často..?"  Zarazil jsem se nad touhle otázkou.
"Um no... Vlastně jo.. Pravidelně. Teda, teď se mi to stalo po dlouhé době.. na dva týdny jsem měl klid, ale najednou.. Prostě v tom někdy jsou menší pauzy."  Nikomu jsem nikdy neříkal o mých nočních můrách.. 

Dream jen přikývl.
"Aha.." Proč to chtěl vědět? Přišlo mu to trapný? Působilo na něj divně, jak jsem brečel? Přestane se semnou kvůli tomu bavit?
"Můžeš si o tom semnou někdy promluvit." řekl najednou. Já z mého překvapení upustil vidličku. 
"Nemusíme jestli nechceš, jen návrh." řekl rychle Dream. Chtěl jsem hned říct, že bych rád, ale v tu chvíli do místnosti přišla mamka.

"Clayi, řekni mi o sobě ještě něco." řekla a přisedla si. Mami.. proč..

..

Přišel čas odjet do školy. Toho jsem se upřímně bál. Teď je ten riskantní moment, kdy nás může vidět naprosto kdokoliv. Jimmy, někdo z jeho party, nebo někdo ze školy kdo to řekne Jimmymu...
Mám pocit, že se asi pozvracím.

"Mami, nemohla by jsi zastavit trochu dál od školy?" vyletělo ze mě dřív, než jsem si uvědomil, jak strašně špatně to zní.
"Proč Georgi?" zeptala se mě zmateně. Já nevěděl co říct..
"Um.. já.. Uhh.." Zamotal jsem se do vlastní věty a začal trochu hodně panikařit. 
"Hej, klid." ozval se hlas vedle mě. Hned jsem se otočil za ním, Dream na mě koukal s trochu starostlivým pohledem.
"Proč dýcháš tak rychle? Děje se něco?" zeptal se hned. Zase tu je horko v tvářích...
"Ne.. Já jen.. nechtěl jsem, aby tě Jimmy viděl semnou.. Nemá mě rád a já ti prostě nechci kazit reputaci.." Přiznal jsem se, i když jsem nechtěl. Jeho pohled mě nutí dělat věci a já nevím proč..

Nastala chvíle ticha. Dream se na mě díval s lehce pootevřenou pusou a očima zahleděnými do těch mých. 
"Ať si myslí co chce. Jestli semnou bude mít problém jen kvůli tomu, že se s tebou bavím, tak může jít rovnou do prdele." Jeho slova mě donutila usmát se. Moje oči stále zahleděné do těch jeho.. Nemůžu si pomoct tohle je prostě tak.. 

"Jsme tady kluci." Odtrhl jsem od  Dreama svůj pohled. Opravdu Georgi?!
"Jo.. jasně.."  mamka opravdu zastavila kousek dál od školy. Trochu se mi ulevilo, alespoň Dreamovi nezničím život hned druhý den.

"Dneska máme první hodinu výtvarku." Přikývl jsem.
"Jo, máme naší třídní. Asi jediná učitelka, která mě má ráda." Když se minulý rok řešili.. věci. Byla na moji straně. Vždycky byla na moji straně. Je to jediná učitelka z celé školy, která mi věří, nebo přesněji, ví co se stalo.
"Prý bude nový zasedací pořádek." 

Fakt doufám, že mě nechá s Karlem.

Došli jsme do školy, všechny pohledy na nás. 
"Dreame? Asi by jsi-" Přerušil mě.
"Ignoruj je. Mě nezajímají." Jeho opravdu netrápí, že si tímhle může zničit život?

"Musím jít ke svoji skříňce, sejdeme se ve třídě?" Zeptal se mě s úsměvem.
"Jo, ve třídě." Opětoval jsem mu úsměv a pak už odešel pryč.

"Takže, seděl jsi s ním na chemii, teď s ním jdeš do školy a ještě se na sebe tak roztomile usmíváte?" Lekl jsem se a otočil se za hlasem. Nestál přede mnou nikdo jiný, než vysmátý Karl.
"Nech toho.. nic mezi námi není.." Po dnešní noci to tak sice nevypadá, ale to je jedno..
"No co. Ale teď vyprávěj, co se včera stalo? Prohrál jsem sázku, nebo mám ještě čas?" 

Ta sázka...

"Um.. no.... Hele já.. včera jsem si toho hodně uvědomil a přemýšlel jsem.... Ohledně té sázky, nechci v ní pokračovat. Ne po včerejšku." 


-----


Well.. maybe a little toooooo much in love 🤭

Názorek na kapču sem, děti moje<3   ------->

From Bet, To LoveKde žijí příběhy. Začni objevovat