From Bet, To Love

-21-

pov Dream

První, co jsem po probuzení cítil, byla jen neskutečná bolest hlavy.

Větší bolest jsem snad v životě nezažil.. A to už jsem pil několikrát.

Jenže si za to můžu sám. Moc dobře vím, proč mě tak bolí hlava. 

Nemusel jsem tolik pít..

Ale i přes ten všechen alkohol a bolest hlavy, z nějakého důvodu, jsem si pamatoval úplně všechno, co se včera stalo. Nezapomněl jsem na nic. Na vůbec nic.

Očekával jsem, že až otevřu oči, bude u mě v objetí spát George, nebo tak něco.

Když jsem ho ale necítil v mé blízkosti, rozhodl jsem se otevřít oči.

Promnul jsem si je, a otevřel je. V pokoji byla tma , kvůli zataženým závěsům. Bylo slyšet, jak na okno dopadají kapky deště. Byla tu zima, i když jsem byl pod peřinou. 

Otočil jsem se na druhou stranu, jenže...

George tady nebyl.

Nebyl ani v mém objetí, ani v té stejné posteli.

Podíval jsem se naproti postele, jestli tam ještě jsou jeho věci.

Ale byli pryč..

Jediné, co po něm v pokoji zůstalo, bylo na zemi pohozené moje triko, které jsem mu včera půjčil na spaní.

Nebyl tu George, ani jeho věci..

7:30am..

Divný? Nemohl přeci odejít tak brzy...

Zvedl jsem se z postele a porozhlédl se. Možná, že jen šel dolů..? Třeba tam je a jen si přenesl věci. Nebo.. je někde jinde..

Sebral jsem moje triko ze země a oblékl si ho. Bez trika tam nepůjdu a nic jiného tu nemám. To triko vonělo jeho vůní.. Nedokážu popsat Georgeovu vůni, prostě voní jako... jako George.

Ze zdola, už na schodech, byly slyšet nějaké zvuky. Pravděpodobně už je někdo vzhůru.

Od konce schodů začínala zašpiněná podlaha. Poházené konfety a kelímky mě doprovázeli, od schodů, až do kuchyně, která už byla malinko uklizená a zorganizovaná. 

"Čau.." V kuchyni stál u plotýnky Sapnap. Na pánvičce si smažil vajíčka, které voněli na celé dolní patro.

Nikdo jiný tu nebyl.. jen on.

"No dobré ráno." Pozdravil mě nazpět.

George není ani tady.. To opravdu prostě odešel..? Jen tak? Bez žádného vysvětlení?

"Hele uhm.. Neviděl jsi George?" Zeptal jsem se ho. Jestli ne, tak už opravdu nevím..

Sapnap zvedl hlavu od plotýnky, zmateně se na mě podíval. Co je? Je něco špatně? Proč se na mě tak dívá?

"Já myslel, že je s tebou?" Znovu jsem se porozhlédl. Teď už jsem byl zmatený i já.

"Ne.. ne on.. Není u mě. Teda, ještě včera byl, ale teď prostě.. zmizel." To opravdu odešel tak brzo ráno?

Posadil jsem se ke stolu a podíval se z okna, vedle mě. Přes silný déšť a zataženou oblohu ale nebylo vůbec nic vidět. Maximálně jen pár blesků, které se po chvíli objevovali.

On odešel v bouřce?

Vždyť.. nemohl přeci odejít, když takhle prší. Je to odsud hrozně daleko.