Sbohem Colorado

951 37 2
                                    

Auto se pomalu vzdaluje od našeho domu. Je to divný pocit, když si člověk uvědomí, že dům, ve kterém vyrůstal již není jeho. Míjíme dům našich sousedů a později i městečko Leadville. Míříme k letišti. Vyndám z batohu sluchátka a zbytek cesty poslouchám muziku.

Sedím v letadle hned vedle mámy, která se marně pokouší nafouknout si nafukovací cestovní polštářek. Každou chvílí vzlétneme a mně už nezbývá moc času, abych se definitivně rozloučila s Coloradem. Najednou se ozve upozornění, že si máme zapnout pásy, jelikož brzy vzlétneme. Táta si všimne mého zklamaného výrazu a pohladí mě po vlasech. „Bude se ti tam líbit. Uvidíš." řekne a snaží se mě rozveselit. Lidé, kteří se stěhují každou chvíli to nejspíš tak nevnímají, ale já se zde narodila. Městečko Leadville jsem znala jako své boty, přece jen, strávila jsem tu své dětství. A teď mám na to vše zapomenout a zvyknout si na život ve státě jménem Illinois. Najednou vše začalo hučet a letadlo se obrovskou rychlostí rozjelo vpřed. Nakonec vzlétlo a to hučení utichlo. Naposledy se podívám na krajinu pode mnou. Na tu, kterou dobře znám a kterou již nikdy nespatřím.

Auto nás z letiště dovezlo ke krásnému domu, který vypadal útulně a vyzařoval rodinnou atmosférou. Byl šedý a před vchodem byl záhon, který se musel obcházet. Vevnitř byl zařízen dřevěným nábytkem. Zoufale jsem hledala svůj pokoj v druhém patře. Nakonec jsem však otevřela dveře pokoje, jenž byl hned vedle koupelny. Stěny pokoje byly bíle vymalovány. Zatím zde nebyl žádný nábytek, pouze jedna vestavěná dřevěná skříň. Rozhodla jsem se si stěny pokoje polepit plakáty. Mám tu například plakát One republic, mé oblíbené kapely. Táta se stěhováky zatím vynášeli po schodech mou postel. Byla velká a také dřevěná. Když ji montovali u mě v pokoji, já šla za mámou. „Mami, jdu se porozhlédnout po okolí. " „Fajn, ale do večeře ať jsi zpět. " Vyběhla jsem ven, ze stěhovacího auta jsem vytáhla dosud nevyndané kolo, nasedla na něj a ujížděla asfaltovou cestou od našeho domu. Míjela jsem další rodinné domky. Z kola jsem viděla všechny krásy městečka Bourbonnies, které je nyní mým novým domovem.

OutsiderKde žijí příběhy. Začni objevovat