Plážová párty

209 14 1
                                    

"Zhasni!" přikázala Katherine a hodila po mně svoji botu. "No jo, vydrž. Ještě dvě stránky." "To říkáš už půl hodiny." "Teď to myslím už doopravdy. Fakt, jen dvě stránky." Katherine zabořila hlavu do polštáře a schovala se pod peřinou. Já dočetla poslední stranu a zhasla. Položila jsem hlavu na polštář a podívala se na Katherine. Měla světle hnědé kudrnaté vlasy, zelené oči a nápadně plné rty.

Rozložili jsme po pláži osušky a převlékli se do plavek. Sarah a Mellany si nasadily sluneční brýle, uvelebily se na osušce a po očku pozorovaly zdejší obyvatelstvo. Mike, Austin a Max šli do vody a já s Katherine, Seanem a Paulem hrála volejbal. Ano, takhle si člověk představuje ráj. Sluncem zalitá pláž, blyštící se mořská hladina a naprostá pohoda. Nic mi nechybělo, nemusela jsem myslet na nic a na nikoho. Potkala jsem nové lidi jako je Katherine, pohodář Paul a tak trochu šašek Sean. Nepotřebovala jsem nic jiného, jen tu zůstat a již nikdy jindy se nevrátit.

Po náročné hře, která skončila ve prospěch kluků, jsme se rozhodli jít se osvěžit do plážového baru. "Tak co? Dáme odvetu?" zeptala se Katherine a šťouchla Paula do lokte. "Ty si teda troufáš. No nevím. Pokud budete tentokrát hrát alespoň trochu slušně, mohl by to být částečně vyrovnaný zápas." "Že to říkás zrovna ty. Moc ses nepřetrhl." zasmála se Katherine a podívala se na Seana, co na to říká on. Jen přikyvoval. "Tak jdeme?" zeptala jsem se a rozeběhla se k síti, ostatní běželi za mnou.

Skóre se neustále střídalo a chvílemi to vypadalo, že tentokrát kluky rozneseme na kopytech. V tu chvíli k nám přišla parta místních. Dvě holky a dva kluci. Dívala jsem se na jejich opálení a ani si nevšimla míče vyslaného Seanem. Jeden z neznámých kluků míč odpálil a následně se zeptal, jestli se nemohou přidat. Kluci se přidali ke mně a Katherine a holky k Seanovi a Paulovi. Skóre se začalo výrazně měnit a já s Katherine jsme se radovaly z blížícího se vítězství.

"A máte to!" zvolala Katherine a rozhodila rukama. "Večer je tady plážový večírek, stavte se." nabídla nám jedna z místních dívek a pohodila svými blond vlasy. Potom všichni odešli a my si šli lehnout na osušku.

"Myslíš si, že je to dobrý nápad?" "Co?" "Jít na ten večírek." upřesnila Katherine, otočila se na mě a nakrčila obočí, aby se tak vyhnula nepříjemným slunečním paprskům. "Proč by nebyl?" "Dovolené to nemáme." "Kontroloval nás někdo za ty tři dny, co tu jsme?" "Ne." "No vidíš. Ani si toho nevšimnou." "Myslíš?" "No, myslím." "Navíc... Při nejhorším řekneme, že to je vrámci seznamování se se zdejší kulturou." řekla jsem a zasmála se. "Máš pravdu." odpověděla Katherine, zavřela oči a nastavila se zářícímu slunci.

Hlavou mi běhaly myšlenky na dnešní večer a já se nemohla dočkat. Na plážové párty jsem nikdy nebyla. Možná protože na to je potřeba pláž...

Z večeře jsme se vrátily zpět do našeho pokoje a přemýšlely, co si vezmeme na sebe. Katherine si stáhla vlasy do ohonu a šla okupovat koupelnu. Já mezitím marně prohledávala svůj kufr. To jsem nepočítala s plážovou párty? Vyházela jsem všechno z kufru a rozložila to po zemi. Nebylo lehké najít něco, co by alespoň trochu odpovídalo večeru za světel lampiónů, hřejivého písku a koktejlů.

Po pár minutách Katherine vyšla z koupelny oblečená, učesaná a decentně namalovaná. Na sobě měla světlé kraťasy a černé triko s třásněmi. Byla nádherná. Tak sebejistá a odhodlaná. A já vypadala opět jak šedá myš.

"Myslíš, že to bude ještě dnes?" zeptala se Katherine znudeně a sedla si na postel. "Jo, jo. Tak mi poraď, co s těmi vlasy." "Tak jo. Ukaž." řekla Katherine a prohlížela si mé vlasy. "Napadlo mě, že bys mi mohla uplést třeba cop nebo tak." navrhla jsem jí. "Ne!" "Proč ne?" "Nech si je takhle." přikázala a načechrala mé vlasy, hodila po mně tašku a vyběhla ze dveří. "Tak dělej!"

Po nějaké době jsem začala cítit úzkost. Znáte ten pocit, když jste obklopeni lidmi a přesto si připadáte tak sami? Tak takhle se já cítila v podstatě na každé diskotéce či večírku. Jediné, co si přeji, je vrátit se na pokoj, jíst sušenky a dívat se na Avengers nebo Starwars.

"Už asi půjdu." upozornila jsem Katherine a otočila se k odchodu. Ta mě však rychle přitáhla zpátky. "Molly, Kevin. Kevine, Molly." seznámila mě se sympatickým blonďákem. Následně odběhla a já tu zůstala s Kevinem sama. No sama... Pokud nepočítáte tu hromadu lidí okolo nás. "Takže ty jsi zdejší?" zeptala jsem se ho a začala se automaticky pohybovat do rytmu. "Jo. Ty jsi z Illinois?" "Hm." "Máte tam hrozně hezký holky." "Myslíš? Já si toho nějak ani nevšimla." "Soudím tak podle tebe." Nevěděla jsem, co odpovědět, takže jsem se pouze začala smát. "Až se vrátíš domů, mohl bych tě přijet navštívit." "Hele brzdi, jo?" zastavila jsem ho. Chvíli panovalo ticho a my jen tancovali. "Nechceš si jít sednout?" "Proč ne?"

Došel nám pro koktejly a následně si sedl vedlě mě na osušku. "V Illinois asi takové teplo není, co?" "No to rozhodně ne." odpověděla jsem a zasmála se při představě zasněženého Bourbonnaise.

Začala jsem být unavená a moje hlava pomalu klesla na Kevinovo rameno. Upadla jsem do jakéhosi mikrospánku. Malinko jsem tušila, co se kolem mě děje, ale nebyla jsem se schopná se vzbudit.

"Molly! Molly!" volala Katherine a já začala pomalu otevírat oči. "Co ti to provedl?"


OutsiderKde žijí příběhy. Začni objevovat