These Constant Stars [larry] - CZ PŘEKLAD

» 2. «

Trigger warning: tato kapitola obsahuje lehce grafickou zmínku o násilí

I přes svoje protesty a nedostatku důvodů k oslavě, Louis nakonec přece jenom skončil se Zaynem a Liamem venku.

To ráno se probudil s pocitem, že nemůže být na lepším místě. Po kuchyni se mu procházel nadherný chlap. Hrnula se mu jedna skvělá recenze za druhou. A to povýšení bylo na dosah ruky.

A teď, o pár hodin později, žádné prestižní povýšení neexistovalo, ať už se to Zayn snažil vykládat jak pozitivně chtěl, recenze chodit přestaly, protože ta přehlídka už zřejmě víc nestála za zmínku a zasraný Michael poslední hodinu přidával na instagram fotky sebe a nějakého týpka, jakého Louis nikdy předtím neviděl. S Michaelem to sice nebylo nic extra, to věděl. Líbilo se mu to tak.

Ale stejně. Mohl by se alespoň pokusit o diskrétnost, pro krista.

Vypil už spoustu martini a zteplaly mu ústřice. Zayn se nakláněl blíž k Liamovi a začal mu něco šeptat do ucha jako to dělával, když měl trochu připito. Bylo jisté, že spolu dneska večer na sto procent budou píchat a Louisovi se nechtělo zůstávat na předehru.

Takže si tedy stoupl, shrábl svou peněžku a zastrčil si ji do kapsy svých džín.

"Tak já mizim," oznámil.

Zayn pustil napíchnutou olivu, kterou se zřejmě plánoval Liama nakrmit, podíval se na Louise a svraštil obočí. "Proč?"

"Jsem grogy," opáčil Louis zkroušeně. "Čau zejtra. Liame, díky za pití. Brzo se uvidíme, kámo."

Oni se oba usmáli. Liam k němu naklonil skleničku. "Ještě jednou gratuluju, Lou!"

Louisův úsměv byl nucený a ještě víc ho vyřídil. Naposledy jim zamával a rozešel se klubem, proplétaje se skrz davy lidí. Pár z nich po něm cestou mrklo, pár dalších se s ním pokoušelo mluvit a v jakýkoliv jiný večer by jim Louis koupil drink a zkusil by alespoň jednoho vzít k sobě domů. Možná dva.

Ne ale dnes. Dnes se potřeboval vrátit do svého obřího bytu, dát si horkou sprchu a jít spát.

Zavolal si tedy taxi a zamumlal svou adresu. Opřel si hlavu o okénko a na okamžik sledoval, jak kolem sviští pouliční světla. To ho nakonec začalo uspávat a zanedlouho tak zavřel oči a usnul.

> > > < < <

Vzbudil se na hromadu nadávek a pohled na z kapoty se valící clonu kouře. Zpanikařil a s myšlenkou, že dost možná za okamžik vyletí do povětří a rozprskne se na kousíčky se vyškrábal ven, aniž by vůbec vzal v potaz možný provoz v protisměru.

Když ale mezi sebou a tím kouřícím autem vytvořil prostor, všiml si, že tam žádný provoz není. Jen on, řidič a jejich očividně nepojízdné vozidlo na opuštěné výpadovce.

"Co se stalo?" zeptal se toho řidiče, jaký seděl na naruby otočené tvárnici, co nejspíš našel u cesty.

"Zadřel se motor," opáčil. "Moc mě to mrzí. Zavolám vám jiný vůz, nemělo by trvat dlouho, než dorazí."

Louis se rozhlédl po budovách pokrytých grafitti a na před i za nimi dlouze se táhnoucí úsek silnice. Domníval se že ví, kde byli. Jestli se nepletl, tak by to už k jeho bytu nemělo být daleko. "To je v pořádku. Já to dojdu," natáhl se do své kapsy pro peněženku a zamrzl.

"Kurva," utrousil. Plácl se přes další dvě své kapsy a pak se přes sedadlo spolujezdce naklonil dovnitř, aby prohlédl sedačky. Nic neviděl. "Kurva."