Já a Vaďák [Story]

#3

Z pohledu Vadima:

... zvuk motoru. Vyběhl jsem před dům a zůstal stát s otevřenou pusou. Přede mnou bylo nějaké auto (média) ze kterého vystoupil táta a pověděl ,,Všechno nejlepší'', (rusky) a já zapištěl. ,,Pištíš jako malá holka'', zasmál se táta a hodil mi klíčky. Řidičák už jsem si dělal minulý týden a tak jsem se zeptal, jestli se můžu projet. Jeli jsme se projet s tátou po Kladnu.

Vrátili jsme se někdy kolem půlnoci a já už se nemohl dočkat na to, jak zítra vyzvednu Horiho a jak se bude tvářit. Rychle jsem mu napsal.

V: Ahoj Hori, zítra 7:40 čekej před vaším

H: Ok, proč vůbec? :O

V: Překvápko :3

H: No dobře, no :D

Tak zítra, čuus

V: Čauu

Než jsem šel spát, tak jsem si projel facebook a můj profil. K večeru mi napsalo strašně moc lidí, k narozeninám. Všechno jsem to ,lajknul' a šel jsem spát.

Z pohledu Kristine:

Zazvonil budík a já ho zase shodila na zem. Ještě pořád zvonil a tak jsem do něj kopla a už konečně přestal. Bylo mi nějak mdlo, tak jsem šla za mamkou a ta mi změřila teplotu. ,,39,5 °C'', řekla. ,,Obávám se, že dnes budeš muset zůstat doma'', řekla s mírným úsměvem. Sam jen proběhl kolem nás a křikl krátce ,,ahoj'', protože nestíhal. ,,Tak já si jdu lehnout'', oznámila jsem a šla do pokoje. Zahrabala jsem se pod peřinu. Vytáhla jsem si mobil a šla na sociální sítě. Koukala jsem na Goga, protože jsem ho poslední dobou dost zanedbávala a koukla na Vadimova stará videjka, u toho jsem usnula. Probudila jsem se někdy uprostřed noci, tak jsem si ještě rychle nachystala věci a šla spát.

Z pohledu Vadima:

,,Wooow!!'', zakřičel Horic, když si sedl na sedadlo spolujezdce. ,,To koukáš, co?'', tlemil jsem se mu a jeli jsme do školy.

Ve škole jsme byli mezi posledníma, takže si naštěstí nikdo nevšiml, čím jsme přijeli. To by začaly ty nekonečný řeči...

Kratší díl, ale dneska celkem vydám 3 díly :) ( i s tím předchozím). Doufám že se líbí ;)