Z pohledu Kristine:
Ráno mě probudil pocit, že mi někdo volal. Vytáhla jsem si mobil z pod polštáře a poklepala na obrazovku. Měla jsem pravdu, byly tam dva zmeškané hovory od Martina. Zavolala jsem mu zpátky a po třech zvoněních mi to zvedl. ,,Ahoj potřebuješ něco?'' zeptala jsem se ještě ospalým hlasem. ,,No nemohli by jsme se někde sejít? Potřebuju s tebou mluvit'' řekl Martin. ,,Dobře tak třeba..., počkej kolik je hodin?'' ,,Půl dvanácté'' odpověděl hned. ,,Dobře, takže třeba v jednu v parku?'' řekla jsem a čekala na jeho odpověď. ,,Jo, pa'' a zavěsil, aniž bych se stihla rozloučit. Divný vždycky počká, dokud to netípnu já. No nevadí, půjdu se připravit. Vešla jsem do koupelny a nejdřív jsem si rozčesala vlasy, ale hned jsem zjistila, že je mám celkem mastné, takže jsem je rychle rozčesala a vlezla do sprchy. Vlasy jsem si umyla šamponem, který voní po růžích a kondicionérem. Umyla jsem si i tělo a vylezla ven. Podívala jsem se na mobil, ale to jsem asi neměla dělat. ,,Cože? Já byla v tý sprše tři čtvrtě hodiny?!?'' vykřikla jsem na hlas a popadla jsem ručník. Utřela jsem se a vlasy si co nejvíce vysušila. Trochu jsem si je pročesala, protože se při sprše trochu zamotaly a začala sušit fénem. Když jsem měla vlasy úplně suché, tak jsem si je rychle projela žehličkou, aby byly rovné. Tělo jsem si zamotala do ručníku a na obličej si nanesla krém. Na řasy maskaru a hotovo. Zabalená do ručníku jsem přešla do ložnice a vytáhla si černý volnější crop top, high waisted kraťasy a samozřejmě spodní prádlo. Všechno jsem si oblekla a znovu zkontrolovala čas. Bylo tři čtvrtě na jednu, takže jsem si vybrala ještě příhodný vak a do něj dala sluchátka, mobil a popřípadě peněženku. Vak jsem si nasadila na záda a obula si černé slip-ony. Vyšla jsem z paneláku směrem k parku. Park je odtud kousek, takže by jsem tam měla být tak akorát na čas. Když jsem přišla do parku, Martin už seděl na lavičce a něco dělal na mobilu. ,,Ahoj'' pozdravila jsem a přisedla si k němu. Trochu to s ním cuklo, protože si asi nevšiml že jsem přišla. ,,Jé ahoj'' usmál se a schoval mobil. ,,Tak co potřebuješ?'' zeptala jsem se.
Z pohledu Martina:
,,No víš, Kris, nechci ti nějako ublížit, ale myslím, že nám to trochu nefunguje, spíš už k sobě necítíme to co jsme cítili dřív, tak by jsme to asi měli ukončit'' řekl jsem pomalu a čekal na její reakci. ,,No, vlastně s tebou souhlasím, pořád ještě něco cítím k Váďovi, když se stalo to, co se stalo'' smutně se usmála. Jsem rád, že to není nějaká hysterka. ,,Ale řekni mi prosím jednu věc'' řekla mi zpříma. ,,Zůstaneme BFF? Mám tě strašně ráda a nechci o tebe přijít'' řekla a vyšpulila rty. ,,V to jsem doufal'' usmál jsem se a objal ji. Objetí mi opětovala i ona, ale silněji. Takhle jsme se tam mačkali další dvě minuty. ,,Tak ahoj'' rozloučili jsme se a každý šli svým směrem.
Z pohledu Kristine:
Rozešli jsme se, ale v dobrém. Zůstaneme BFF a za to jsem moc ráda. Vlastně jsem i od téhle ‚schůzky' něco takového čekala. Mám ho ráda, ale už jen jako kamaráda. Došla jsem do bytu a napadlo mě, že bych mohla natočit video. Přemýšlela jsem o tom jaké, tak jsem se pro inspiraci koukla na youtube. Po dlouhém hledání, jsem se rozhodla pro 30 věcí o mě. Šla jsem do studiové místnosti, s sebou jsem si vzala kameru a upevnila ji na stativ. Začala jsem točit a po půl hodince jsem měla hotovo. Z kamery jsem vzala kartu a zamířila do ložnice, kde jsem začala video upravovat. Nakonec z toho vzniklo sedmi minutové video. Ještě jednou jsem se na to koukla a byla jsem spokojená. Video jsem si uložila na macbook, protože ho vydávat ještě nebudu. Video jsem totiž vydala včera. Zkontrolovala jsem si email a nějaké upozornění z youtubu. Místo toho, abych si otevřela ten email, tak jsem rovnou zapla youtube a šla na svůj kanál. Úžasem jsem oněměla. Včera 5000 subs a dneska 39 tisíc? Děláte si srandu? Chvilku jsem se ještě dívala na to číslo a pak jsem si zapla svoje první video. Stopla jsem ho a začala si číst komentáře. Bylo tam spousta pozitivních komentů ale byly tam i hejty. Hejty byly toho typu, že vydírám youtubery aby mi udělali reklamu atd. ale bylo jich tam jen pár. A navíc se mě hodně lidí u těch komentů zastávalo. Byla jsem překvapená. Rozhodla jsem se, že se kouknu na Vadimův kanál, protože jsem se na něj dlouho nedívala. Všechny videa co vydal od té nemocnice byly takové, jak to říct? Bez vášně? Energie? Něco takového. Asi ho to opravdu mrzí. Vzpomněla jsem si ještě na druhý dopis, co jsem dostala. Zavolala jsem mamce a pak i holkám. Mamka se vyptávala na otázky typu ,máš někoho?' ,líbí se ti tam?' a podobně. Holky říkaly, že mě přijedou navštívit do Kladna a já jim to hned zatrhla, protože bydlím v Praze. Všechno jsem jim řekla, takže přijedou na tři dny do Prahy. Potom máme společně s Martinem a Kovym letět do Itálie a ony poletí s náma. Zajdeme na nákupy. Už se na ně moc těším. A ještě si sama, ještě než přijedou, udělám výlet. Buď zítra nebo pozítří. Uvidíme. Napsala jsem Peterovi.
Já: Ahoj Peter, mohl bys mi něco zjistit prosím?
Peter: Ahoj a áno, samozdrejme :)
Vyklopila jsem mu svůj plán a on mi to bez odmlouvání zjistil.
Ahoj lidi! Předem vám chci poděkovat za neuvěřitelných 4,2k reads a za víc jak 300 votes! Wau! Děkuju moc :3 Máme tu další díl, doufám že se líbí a potřebovala bych něco vědět. Mám to ukončit už v nějakých příštích dílech nebo psát dál? Prosím napište mi to do komentů :) U R Awesome! :3