Real Nightmares-Dokončeno

dítěti došli sílí na boj

Už je přes tři dny co tady sem, Layla je už dva dny mrtvá. Chci jít domů, nikdy sem neměla jít do Tokia! Mám hlad, ale nejsem kanibal přece. Umřu tady, vím to.

"Pojďte!" zařval na nás.

Šly sme poslušně ven z toho hnusného sklepa, když sem viděla to co je v těch talířech, bylo mi blbě. Hned sem věděla že to je maso z Layli. Tekli mi slzy, stala sem při dveřích od sklepa a nedokázala sem udělat ani krok. Chci umřít, tohle nedokážu trpět.

"Dělej" řekl nepříjemně Tom.

Podivala sem se na něho, nic sem neřekla a ani sem se nepohla. Pořád sem stala a koukala na ty Japonky, jedli Laylu. Ani sem si nevšimla že Tom přišel ke mě. Silně mě uhodil.

"Tahej jíst!" zařval na mě.

"Nebudu dělat co ty říkáš! A už vůbec nebudu jist lidské maso, si nemocný dej se léčit! Tohle kurva není normální."

Brečela sem, je mi jedno co mi udělá nenecham si rozkazovat od někoho jako je on! Táhl mě nahoru, bůh ví co semnou chce dělat ale je mi to už úplně jedno, sem znechucená jeho chováním. Přišli sme do jeho pokoje a on zamkl.

"Evie Evie Evie. Neříkal sem ti ať držíš jazyk za zuby? Já si myslím že několikrát, jenomže ty ještě nevíš že sama sebe pomalu zabíjíš" smál se.

"Pokaždé co uděláš toč o nemáš bude trest! Fakt sis myslela že te nebudu trestat? Haha tak ubohé. Teď tě čeká taky jeden!" řekl a hodil mě na postel.

"Vezmu ti to, co je pro tebe nejvzácnější. Tvé panenství" zasmál se.

Snažila sem se ho od sebe odstrčit, ale nešlo to. Má větší sílu než já. Ruce mi dal nad hlavu a vzal šátek který měl na nočním stolku, zavázal mi ho kolem zápěstí, opravdu hodně pevně.

"Nech toho!" Jenom se usmál a pokračoval.

Svlékl mi triko pod kterým sem neměla podprsenku, pak mi svlékl kraťasy. Pořád sem se snažila nějak bránit ale nešlo to, věděla sem že to nemá cenu. Přestala sem bojovat, slzy mi tekli po tváři a já koukala do země.

"Copak, dítěti došli sílí na boj?" zasmál se a zvedl mi tvář.

Koukala sem mu do oči, nenávidím ho. Začal mě líbat, nešlo se odtrhnout, opravdu silně mi držel sánku. Byla sem pouze v kalhotkách, jezdil rukama po mém těle.

"Budeš už hodná holčička?" zeptal se mě svůdně dla mi pramínek vlasů za ucho.

Z brekem sem kývla, uchechtl se a přikryl mě. Odešel a nechal mě tam, svázanou a víceméně nahou. Brečela sem a snažila se rozvázat šatku, po několika minutách snažení se mi to konečně podařilo. Sedla sem si a dala si tvář do dlaní. Vzala sem si triko které mi předtím svlékl a oblékla si ho. Byla sem vyčerpaná, lehla sem si a hned na to usnula.
---------------------------------------------
Z pohledu Toma:

Ta mála kurva mi leze krkem, nedokážu ji vystát ale zároveň je nedokážu ani vzít panenství. Moje srdce tlouklo hrozně rychle když sem jí viděl podemnou. Vypadala poraženě, její nádherné šedé oči byli zalité slzami které sem spůsobil. Nemám vůbec tušení co se to semnou děje. Popadl mě vstek a odešel sem dolů za ostatními mazlíčky.

Sedl sem si na gauč a jako vždycky přišli ke mě. Jedná z holek, Annie si sedla k mojí noze, já ji hladil ve vlasech. Měl sem svtek, do hlavy se mi opět dostala Evie, silně sem jí trhl hlavou až sem jí zlomil vaz. Zasmál sem se a zvedl se z gauče, ta kurva ještě nepřišla dolů. Šel sem se radši podívat jestli se jí nějak náhodou nepodařilo utéct.

Otevřel sem dveře a uviděl jí ležet v mojí posteli. Spala. Byla klidná, její hruď se pomaličku zvedala a pak opět pomaličku klesala dolů. Byla klidná. Přišel sem k ní blíž, opět mým tělem přešla divná energie.

"Vstávej" řekl sem celkem klidným hlasem.

Ani se nepohla, trochu sem sní zatřasl.

"Dělej" povzdechl sem si.

"Hmhmm" zamumlala a zvedla se, jakmile mě uviděla sklonila hlavu a dívala se do země.

"Tak budeš jist nebo ne?" zvedl sem ji hlavu.

Záporně kývla, uchechtl sem se, vzal ji za ruku a šel sní dolů, mazlíčci už byli ve sklepě, jenom sem zamkl sklep a opět se věnoval Evie. Je jiná jako ostatní, je drzá a stojí si za svým. Všechny ostatní kurvy co tady sou mé poslouchají na slovo, ona ne, bojí se ale nenechá si rozkazovat.

Líbí se mi její dravost, ale dlouho taková nebude.

"Takže, nechceš jist jo" dívala se na mě, nemrkala.

"Ne" jednoduchá odpověd.

"Co stebou?" uchechtl sem se.

Čekám na její odpověď, ona mykne rameny ale neřekne ani slovo. Vzal sem si do rukou nůž a přišel k ní. Udělala krok do zadu, zasmál sem se a chytl jí za zápěstí.

"Co tak třeba TOHLE!" zařval sem.

A natáhl se jakoby ji chci bodnout, lekla se a já se začal smát. Odhodil sem nůž na zem, ruce měla před tváři, vzal sem ji za ruce a přitáhl si ji.

"Haha Evie Evie tvůj strach je moje droga, potřebuju ho víc a víc, a ty mi ho hravě dávkuješ." pustil sem jí a odstrčil od sebe.

"Právě Zedovi můžu děkovat za tak skvělou drogu, nechal tě se mnou samotnou. Haha chyba, chyba velká chyba co? Nejraději by si tady nebyla, a já bych tě nejraději zabil ale pak bych přišel o tvoje tělo a tvůj strach. Proč tvé tělo? Protože je ještě nepoškozené a já ho kurevsky zničim!"

"Zabij mě! Máš tady přeci několik dalších holek!" zatlačit ruce na prsou.

"Neboj se holčičko smrti neutečeš" pohladil sem jí po tváři.

"Ani ty!" zasmál sem se.

"Evie já sem chodící smrt, beru životy ale můžu i dát" začal sem se hrozně smát.

Tak krásně jsi si sní hraju, baví mě víc jako ostatní. Na vše má odpověď, ale to skončí a hodně brzy.

"Jenomže nikdy nedáš" sykla na mě.

"Fakt? Pokud chceš můžu ti to předvést!" zařval sem na ní.

Lekla se a ustoupila. Taková náhoda že sem jí získal, takhle to má být. Teď patří mě, je to moje nejoblíbenější štěně.
------------------------------------------