Real Nightmares-Dokončeno

postřelen

"No víš on byl několikrát postřelen" pronesl Bill.

"Cože?!"

"V klidu až je v pořádku" usmál se Bill.

"Kdy naposled byl postřelen?" zeptala jsem se.

"Asi tři měsíce spatky"  odpověděl Bill.

"Kam ho střelili ?"

"Prvně do ruky pak rameno, do boku a teď žebra" pronesl.

"Panebože" vzlykla jsem.

"A jak je na Tom ze zabitím toho muže?" zeptala jsem se.

"Ehm.. no nevím hah" řekl dost podezřele.

"Bille! Vážně nevíš?" nadzvedla jsem obočí a čekala co řekne.

"Ano" odpověděl přímo.

Kývla jsem.

"Vypadá pořád stejně? Má dredy a nosí kšiltovky a šatky? Pořád nosí baggy?" vyptávala jsem se.

"No jo celkem stejně" pousmal se.

Něco mi tady nehraje! Bill je takový divný a mám jisté podezření kterého se hrozně moc bojím.

Co když se Tomovi něco stalo? A tohle všechno je jenom zástěrka?

Polkla jsem a snažila si tyhle myšlenky vyhnat z hlavy.

"Dobrý Vie?" zeptal se Bill.

"Jo dobrý" odpověděla jsem.
-----------------------------------------
Opět uběhlo nekolik týdnu a Bill mi o Tomovi nechce nic říct, je mi to celé divné. Mam strach co se ve skutečnosti stalo.

Teď je něco málo po 21:30 večer a já v obýváku koukám na úplně random film. Popravdě ani nevím o čem je protože celou dobu přemýšlím nad Tomem.

Zaslyšela jsem zvonek a Bill sprintoval dolů po schodech.

"Co se děje Bille?" nadzvedla jsem obočí.

"Běž otevřít" přikázal.

"Dobře?" trochu jsem znervózněla.

Šla sem ke hlavním dveřím a otevřela dveře.

Zůstala jsem stát a okamžitě se mi do oči tlačili slzy které se po několika vteřinách změnili na vodopád slz.

"Ahoj panenko" usmála se osoba ve dveřích.

"T-tome?" polkla jsem.

"Tome!!" skočila jsem na něj.

"Hrozně moc jsi mi chyběl" brečela jsem mu do ramene.

"Ty mě taky beruško"  řekl.

Trochu jsem se odtahla abych se na něho viděla, vypadá úplně jinak, ale pořád je to můj Tom.

"Copak" smal se.

"Vypadáš jinak" vzlykla jsem.

"Jo" zasmál se.

Zlezla jsem z něho a šly sme do obýváku kde se přivítali z Billem.

"Tak moc jsi mi chyběl" přitáhla jsem se k němu když jsi sedl na gauč.

Usmál se a dal mi polibek do vlasů.

Abych vám popsala jak vypadal, na hlavě měl černé copánky a šatku, ve rtu měl ne stříbrný ale černý piercing. A byl celí v černé barvě.

"Myslela jsem že tě už neuvidím" vzlykla jsem.

"Taky jsem si to myslel ale zabil jsem ho takže už můžeme být opět spolu" vysadil si mě na sebe.

Seděla jsem na něm obkročmo a on mě hladil na zadech.

"Pořád tě miluju panenko" řekl.

Naše nosy se dotykali.

"Fakt jo?" usmála jsem se.

"Samozřejmě"  pronesl.

"Ja tebe taky miluju Tome" šepla jsem.

Pousmál se a přisál se na moje rty. Okamžitě jsem začala spolupracovat.

"Jsem ráda že už jsi v pořádku" obejmula jsem ho.

"A já jsem rád že tě můžu mít opět při sobě" dal mi polibek na tvář a zasmál se.

Odtahla jsem se a pohladila ho po copankoch.

"Sluší ti to ikdyž jsi budu muset zvyknout na to že nemáš dredy"  zasmala jsem se.

"No jo potřeboval jsem změnu" pohladil mě po tváří.

Usmála jsem se a dala mu polibek na tvář.

"Nemáte hlad hoši?"  zeptala jsem se Toma a Billa.

"Ja celkem jo" řekl Bill.

"Taky" pronesl Tom.

Pořád jsem seděla na něj obkročmom jeho ruce byli na mém zadečku.

"Objednám něco?" zeptal se Bill.

"Byl bys hodný" usmála jsem se.

Já a Tom jsme mu řekli co chceme a Bill to šel objednat. Když přišel spatky povídali sme si.
----------------------------------------
Právě sme dojedli a jdeme spát. Tom už leží v posteli a já právě vyšla z koupelny.

Lehla jsem si k němu a koukala mu do těch jeho oči, hrozně moc mi chyběli.

"Pojď jsem kotě" řekl větu na kterou jsem čekala celou věčnost.

Usmála jsem se a lehla jsi na jeho rameno, přitáhl jsi mě k sobě že jsem mu málem ležela na břiše.

"Dobrou noc panenko" šepl Tom.

"Dobrou Tome" přitiskla jsem se na jeho krk a zavřela oči.

Ta jeho skvělá vůně je pořád stejná. Doslova jsem fetovala jeho vůní která byla tak povědomě známá. Tolik spominek ikdyž některé nejsou nejhezčí. Cítím se chtělná, je mi hrozně dobře, v jeho blízkosti se cítím v bezpečí.

Po chvilce přemýšlení mě přemohla únava a já usnula opět na mém broučku.