Real Nightmares-Dokončeno

hra

"Chci tvé rty, ale ty mi je nechceš dát, proč?" Díval se na mě a snažil se zachytit mé rty prsty.

Bylo na něm něco, co bylo trochu zastrašující a děsivé zároveň.

"Nejsem hoden tvých rtů?" Řekl to z žertu, ale za jeho slovy byl kus pravdy.

"Chtěl bys být?" hravě jsem se zasmála.

"Jsi to nejroztomilejší miminko" řekl, když mě hladil po celém těle, jeho ruce byli tak měkké a teplé, tak jemné.

"Už je skoro čas baby" usmál se a stále se mě dotýkal.

"Čas na co Tati?" ušklebla jsem se.

"Jak si mě to nazvala" hladil mi bok a koukal upřeně na mě.

"Tati..." povzdechla jsem si.

"Líbí se mi to, moc se mi to líbí lásko" kousl do svého piercingu.

Z jeho roztomilého a láskyplného pohledu se stal pohled plný chtíče který mě z nějakého důvodu děsil.

"Ach ty se bojíš svého táty?" Řekl s chtivým pohledem.

Držel mě opravdu pevně, nemohl jsem utéct, takže nemělo smysl panikařit.

"Miláčku, nesmíš se mě bát, teď mi dej své rty nebo to udělám tvrdě"

Jenom jsem se dívala na jeho tvář a ani se nehla, čekala jsem na první krok který udělá.

"Neposloucháš Andílku!" zvýšil trochu hlas.

Pouze jsem sebou cukla. Odvrátil na vteřinu pohled a pak se zas věnoval mě.

"Miluju tvé rty drahá" vrhl se na ně a pořádně prociťoval každý dotek úst nebo jazyka.

Vzal mě do náruče jako miminko a koukal se na mě.

"Ano, jsi v mém náručí, nikdo ti nebude moci ublížit".

Políbil mě na rty, byl to ten nejsladši nejžádanější polibek, nedokázala jsem si představit, že by mě někdo takhle políbil.

Cítila jsem teď jeho dotek na celém těle, byl to úžasný pocit.

Teď jsem věděla, proč to všechno udělal, opravdu mě chtěl a chtěl, abych byla jeho.

"Moc tě miluji zlato. A teď si celá moje." Řekl, a držel mě pevněji.

"Si opravdu hodná, moc hodná" sladce se usmál.

"Měla bys dostat odměnu" ušklébl se.

Své ruce pátrali po mém těle, z nějakého důvodu jsem nechtěla. Podklady jsem a nervózně se dívala na Toma.

"Tome..." šepla jsem.

"Miláčku, nechci tě nutit, jsi příliš sladká na to, abys to udělala, jen mi  prosím dej pusu, chci to, potřebuji to, prosím, zlato"

Byl zoufalý a tak moc to chtěl, dokonce s tebou mluvil sladkým způsobem. Nedokázala jsem se zlobit na spůsob jakým se mnou mluvil a jednal. Byl opatrný ale zároveň ne.

Znal mě, znal mě až moc dobře. Nemusela jsem nic říkat, věděl i bez slov.

"Zasloužíš si trochu oddechu, chceš?" zeptal se.

"Ano tati"

"To je moje hodná holka" řekl, zatímco mě hladil po vlasech.

"Bude to rychlá odměna, ale bude se ti to líbit, zlato, tak teď zavři oči na chvíli, ano?" zeptal se mě jemně.