ja byl opilej....

432 15 7
                                    

Seděla jsem tam sama, uběhlo už něco přes dvě hodiny a ja se rozhodla se jít podívat ven. Vyšla jsem nejdřív zadním vchodem kde nebylo nikoho, ani duše.

Pak jsem se rozhodla jít podívat předním vchodem, taky tam nikdo nebyl. Pouze auta, prohlédla jsem si pořádně všechny auta co tam byli.

Ani jedno nepatřilo Tomovi, opravdu mě tady nechal. Bylo mi to hrozně líto, rozhodla jsem se jít do hotelu. Šla jsem snad do nejbližšího hotelu který byl při mě. Přišla jsem na recepci.

"Dobrý den chtěla bych tu přenocovat" pronesla jsem. 

"Ano samozřejmě tady jsou klíče" řekla paní na recepsi.

Vzala jsem si je a odešla do pokoje, ihned jsem si sedla na postel a rozbrečela se.

"Co jsem mu udělala?" řekla jsem si sama pro sebe.

Podívala jsem se na mobil jestli náhodou mi nepsal nebo nevolal. Ani jedna možnost nebyla správná. Je hrozně pozdě v noci, jsem úplně sama ve středě Berlína.

Svlékla jsem se a rozhodla se jít spát. Ze začátku mi moc usnout nešlo ale po několika nekonečných minutách jsem konečně usnula.
----------------------
Ráno jsem poprvé otevřela oči a pak si uvědomila v jaké situaci jsem.

Vzala jsem si mobil do rukou a uviděla přes 55+ zmeškaných hovorů od Toma.
A ještě k tomu i statisíce správ snad cez každou komunikační aplikaci.

Správy:

T: Zlato kde jsi? Mám o tebe hrozny strach.

T: broučku ja byl hrozně opilí

T: Evie jsi v pořádku?

T: Mám o tebe strach, odepiš prosím...

T: Evie tohle není prdel! Doufám že si v pořádku:(

T: Napiš mi nebo zavolej abych věděl že si v pohodě

T: kde jsi? Přijedu pro tebe...

A dalších x správ. Rozhodla jsem se mu napsat správu.

E: Tome jsem v pořádku, a jsem v hotelu kde jsem v noci přespala...

Odeslala jsem správu a čekala na odpověď. Je 8:36, pochybuji že Tom je už vzhůru. Na moje překvapení mi odepsal asi do jedné minuty.

T: panebože děkuju, ani nevíš jak jsem rád že si v pořádku! V jakém hotelu si abych pro tebe mohl přijít.

E: jsem v tom hotelu co je hned u klubu v tom šedém ja nevim jak se jmenuje😩

T: jo vím troubo🙈 za patnáct minut jsem tam

E: dobře...

Odepsala jsem a on mi hodil zobrazeno. Rychle jsem se oblékla a vzala si peněženku a mobil, odešla dolů a zaplatila a šla před hotel.
------------------
Nasedla jsem k Tomovi do auta a on se na mě podíval jako malé štěňátko které něco provedlo.

"Promiň" řekl slabě.

"Ja byl tak opilej že jsem z klukama šel pít a nic jiné si nepamatuji, pak už jsem se probudil doma bez tebe... mrzí mě to" pořád na mě smutně koukal.

"Bože Tome, to je dobrý sice jsem si nejdříve myslela že si mě tam nechal samou schválně a chytl mě i menší breakdown ale jsem v pořádku" pohladila jsem ho po tváři.

"Ježíš ja jsem kokot" mrdl si rukou po čele.

"Tome" řekla jsem a natáhla se abych ho mohla obejmout.

"Nechtěl jsem, mohlo se ti něco stát" šepl do mého ramena.

"Notak pššt" řekla jsem.

Nakonec jsem se na sebe usmali a jeli domů. Byl to hezky pocit vědět že mu na mě opravdu záleží a že se o mě bál.

Doma jsem se převlékla do něčeho pohodlného, tím pádem do Tomoveho oblečení. Tom ležel na posteli a ja samozřejmě skočila za ním. Zasmál se.

"Jsi krásná" usmál se.

"Děkuju" stydlivě jsem se usmála.

Polibil mě na čelo a přitáhl k sobě do pevného objetí. Pak už jsme se celi den mazlili a koukali na filmy. Prostě takový chill den.

Real Nightmares-Dokončeno Kde žijí příběhy. Začni objevovat