Real Nightmares-Dokončeno

sebevražda...?

------------------------------------
Už je to několik hodin co ji hledám, je něco po půl noci což znamená že mám kurva malér. Nevím ji najít, je tma a je zataženo takže ani měsíc moc nesvítí plus se mi vybil mobil takže mám pouze baterku a úplně malinkou nadej že ji najdu.

"Kurva kde může být" zařval sem.

Svítil sem kolem sebe a na zemi sem uviděl další stopy, šel sem po nich až sem přišel k nějakému jezeru. Uviděl sem na břehu světlo vypl sem baterku a schoval se za keř který byl poblíž břehu.

"Je to ona!" řekl sem si dám pro sebe.

Poznal sem jí protože světlo od mobilu odekrylo kus její tváře. Rozběhl sem se k ní, snažil sem se moc nevydávát zvuky. Když si mě všimla chtěla utéct ale zjistila že nemá kam.

"Evie stůj! Máme oba kurva problém." celí zadýchaný sem řekl.

Jenom se na mě dívala a nic neřekla.

"Tom řekl že pokud tě do půlnoci nepřivedu zabije mě!"

"Takže on tady není z tebou?" zeptala se nejistě.

"Ne není, ale podle mě nás hleda!" lapal sem po dechu.

"Volal mi, někdy před 23:00 nevím to jistě kdy ale je to už dlouho, měl sem tě o půlnoci převést" řekl sem.

"Ja se tam nechci vratit" vzala si batoh na záda.

"Evie! Budeš muset, on tě najde a oba nás zabije!" křičel sem.

"Nenajde, odejdu daleko a už o mě neuslyší a to stejné můžeš udělat taky" dívala se na mě.

"Evie on má lidí po celém světě! Vždycky tě najde"

Záporně kývla hlavou.

"Mě by nezabil! Tím sem si jistá" řekla.

"On nemá city jemu je úplně jedno co chceš" povzdechl sem si.

"Stejně jako ty" promluvila.

"Jenom nejsem takový psychopat!" Chytl sem se za hlavu.
-----------------------------------
Z pohledu Toma:

"Kurva kde je tolik!" zařval sem.

Už je 1:09 a on a Evie pořád nikde. Nevím kudy šly nebo kam neví kurva nic! Zabiju je, jeho za to že na ni nedal pozor a ji za to že utekla.

"Volal sem mu snad majlant krát!" hodil sem nůž do terču který mám v pokoji.

Vytočil sem Evie číslo a snažil se jí dovolat.

"Kurva zvedni, zvedni!" řval sem.
----------------------------------

Z pohledu Evie:

Mike mě furt snaží přesvědčit abych se vrátila. Začal mi zvonit mobil.

"Kurva volá Tom" Hodila sem mobil do písku.

Mike se pro něho zohl a zvedl to. Začala sem panikařit.
-------------------------------------
Z pohledu Toma:

Zvedla to!

HOVOR:

M:Čau Tome, našel sem jí ale nechce se k tobě vrátit, snažím se jí přesvědčit!
T: kurva kde ste?! Něco sem ti řekl!
M: ja vím Tome, sme hrozně daleko u jezera a ona nechce už se tu sní dohaduju asi hodinu!
T: mě to je uprdele! Měla tu už být, jdu za vámi pokud tam nebudete tak si mě nepřej ty i ona!

KONEC HOVORU

Takhle nasraný sem nebyl kurva dlouho. Ihned sem vzal klíče a jel k jezeru které je asi sedm kilometrů daleko.
---------------------------------------
Z pohledu Evie:

"Mrda ti!?" začala sem řvát po Mikovi.

"Pořád lepší než kdyby nás našel sám!" řekl a hodil mi mobil.

"Ne, není to lepší!" začala sem se bát.

"Musíme pryč!" řekla sem a chtěla sem odejít.

"Nemůžeme! Bude to horší" chytl mě za paži Mike.

Povzdechla sem si, začala sem se bát, takhle to nemělo dopadnout!

"Ne nebude" slzy se mi hrnuli do oči.

Vytrhla sem se mu a sla od něj dal, drželo sem se za hlavu. Ani nechci vědět co udělá.

"Evie ja nemůžu" pronesl Mike.

"Co?" nechápavě sem se podívala.

"Zabije mě, krutě, budu trpět ja nechci to radši to udělám sám a rychle" řekl a vzal svoji zbraň kterou si přiložil k hlavě.

"Miku-" nestihla sen nic říct a on vystřelil.

Jeho tělo spadlo bezvadně na zem. Rozbrečela sem se, panebože co sem to udělala. Nemusela sem čekat dlouho a přijel Tom, vystoupil a vypadal hrozně naštvaně. Koukala sem se do země, přišel blíž a podíval se na Mikovo tělo.

"Takže ty si myslíš že utečeš" zasmál se.

"Tohle sis posrala" řekl a šel ke mě.

Udělala sem několik kroků dozadu.

"Ja nechci"

"Drž hubu!" zařval.

Vzal mě hrozně silně za paži a táhl mě do auta. Sedla sem si dozadu. Celou cestu sem se koukala do země, měla sem se taky zastřelit! A měla bych pokoj!

"Přemýšlíš nad tím co tě čeká až přijdeme domů? Hah to si ani neumíš představit co ti udělám!" uchechtl se.

Hrála sem si z rukama, byla sem celá zmokla a celá sem se třasla zimou. Přeju si zemřít...kvůli mě se zabil Mike, kdybych tohle neudělala nic z tohohle by se nestalo.
----------------------------
Přijeli sme domů, Tom mě doslova vytáhl z auta. Odemkl dveře a hodil mě na zem, neměla sem sílu bojovat a vzdorovat mu. Vzal mě a hodil mě do sklepu, nebyl tam nikdo. Přišel ke mě a zvedl mi hlavu, dal mi facku a plivl na mě.

"Jen počkej jdu si vše nachystat a pak budeš teprve brečet" řekl a šel pryč.

Rozkoukavala sem se jestli tam není něco, z čím bych se dokázala zabít, nechci ani vědět co má v plánu mi udělat. Našla sem pouze skalpel, nadechla sem se a rozbrečela se ještě víc. Sedla sem si do rohu místnosti a do úst sem si dala rukáv od mojí mikiny.

Skalpel sem si asi celkem dvacet krát pichla do hrudnika a dvakrát do krku. Neskutečná bolest, nikdy sem nebrečela jako teď, stracela sem sílu a veškerou orientaci. Po chvilce sem už nevnímala a neviděla ani neslyšela nic.
---------------------------
Z pohledu Toma:

Šel sem si všechno nachystat na tu panenku, to co ji mám v pláně udělat se nerovná žádné lidské síle nebo normalnosti. Mám v plánu ze sebe vydat veškeré monstrum které se v mím vnitřku skrývá. Připravil sem si nože, kuse skla, látku, hořák a podobné nástroje. Když už bylo všechno perfektní šel sem pro tu mrdku.

Otevřel sem dveře do sklepení , zapl sem světlo a uviděl ji ležet v kaluže krve, kaluž je slabé slovo na opsání toho kolik krve se pod ní nacházelo. Přišel sem k ní a skontroloval tep, byl nízký. Byla bledá, v ruce držela skalpel, viděl sem několik bodnych ran na krku, zápěstí a v hrudníku jich bylo nejvíc.

"Kurva! Tohle sem měl udělat já" řekl sem a vzal ji do rukou.

...